Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast




32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Olympiáda jako maskovací manévr? Rusko hry využilo k útoku na Gruzii i anexi Krymu


Využít olympijské hry jako zastírací manévr pro válečný konflikt by nebylo pro Rusko nic nového. Prezident Vladimir Putin se totiž v uplynulých letech odhodlal ke konfliktu s jinou zemí právě v době konání turnaje pod pěti kruhy. V roce 2008 využil letní olympiádu v čínském Pekingu k válce s Gruzií. O šest let později pak v den skončení turnaje v Soči začala i ruská anexe Krymu. USA nyní varují, že Putin by tento tah mohl použít i v případě Ukrajiny.

Slavný americký film Vrtěti psem s Robertem de Nirem a Dustinem Hoffmanem v hlavní roli pojednává o tom, jak fiktivní válkou zastínit aktuální politický skandál. Ruský prezident Vladimir Putin má s tímto tahem již své zkušenosti. Sportovní svátek využil jako zastírací manévr již v minulosti.

Na olympijské hry, letní i zimní, se tradičně soustředí pozornost celého světa. Toho si jsou vědomi i politici. V roce 2008, v době konání letních olympijských her v čínském Pekingu, se oči veřejnosti upínaly na monumentální zahájení her. O pár hodin dříve přitom o několik tisíc kilometrů západním směrem začala válka.

V noci ze 7. na 8. srpna 2008 byly zahájeny boje v Jižní Osetii. Gruzijci tehdy proti separatistům v oblasti zahájili dělostřelecké bombardování a Rusové se do něj okamžitě zapojili. Gruzii obvinili z „agrese proti Jižní Osetii“ a následně se pustili do velmi rozsáhlé pozemní, letecké, ale i námořní invaze do Gruzie. Cílem Ruska byla „operace vynucení míru“. Gruzijci neměli proti svému mnohonásobně většímu, početnějšímu a daleko lépe vyzbrojenému soupeři nejmenší šanci.

Konfliktu v Jižní Osetii poté využil sousední region Abcházie, který také patřil Gruzii, ale měl silné separatistické tendence. Abcházijci začali s podporou Rusů útočit na Gruzínské jednotky. Rusko posléze Abcházii uznalo za nezávislý stát, na rozdíl od většiny ostatních zemí. Putin tehdy formálně působil jako premiér, zatímco prezidentem byl jeho věrný spojenec Dmitrij Medveděv. Reálně však ovládal domácí politiku právě dlouholetý nestor ruské politiky.

Spor o Krym

Putin olympijské hry využil i v době, kdy je sám pořádal. Šlo o zimní olympiádu v ruském Soči na pobřeží Černého moře. V té době probíhala vnitrostátní krize na Ukrajině, která vedla k sesazení tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. Novou vládu Arsenije Jaceňuka, která se chopila moci po protestech na Majdanu však představitelé poloostrova Krym odmítli uznat.

Následně se na Krymu objevili ozbrojenci bez státních insignií, zato s moderní výzbrojí, kteří doplnili místní proruské separatisty. Společně obsadili důležité pozice na Krymu a dosadili do svých orgánů proruské vedení. Putin později přiznal, že aspoň část těchto ozbrojenců patřili do armády Ruské federace.

Poloostrov na jihu Ukrajiny, kde měl již před anexí Kreml zakotvenou část svého loďstva a své vlastní základny, je dlouhodobým předmětem sporu mezi Ruskem a Ukrajinou.

Začne ve středu válka?

Dnes je napětí mezi Ruskem a Ukrajinou opět značné. Rusové stahují k hranicím s Ukrajinou své jednotky a výzbroj pod záminkou vojenských cvičení. Další jednotky mají v sousedním Bělorusku, které rovněž s Ukrajinou hraničí, ale vojáky má i jinde. Část jednotek má na zmiňovaném anektovaném Krymu, další „číhají“ na východě u Donbasu, který ovládají proruští separatisté a malou část mají i na západě, konkrétně v moldavském regionu Podněstří. I ten ovládají vzbouřenci, kteří sympatizují s Ruskem.

Situace je čím dál více napjatá. Spojené státy v pátek vzkázaly svým občanům na Ukrajině, aby ji z bezpečnostních důvodů do 24 až 48 hodin opustili. Informoval o tom bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan s tím, že Rusové by mohli zahájit invazi. „Pokud Rusové zaútočí na Ukrajinu, tak pravděpodobně začnou leteckým bombardováním a raketovými útoky, které by mohly zabít civilisty bez ohledu na jejich národnost. Následná pozemní invaze by zjevně vedla k masakru masivních rozměrů,“ varoval bezpečnostní poradce prezidenta Joea Bidena.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken zároveň dodal, že útok může přijít i během současných zimních olympijských her v Číně. „Jak jsme již dříve uvedli, jsme v situaci, kdy invaze může začít kdykoliv. A aby bylo jasno, to znamená i během olympiády,“ prohlásil Blinken. Podle amerických diplomatů a zpravodajských služeb by Rusko mohlo invazi zahájit ve středu 16. února.

Výzvy k opuštění Ukrajiny ke svým občanům poté směřovali i Němci, Nizozemci či Japonci. Česko prozatím žádné doporučení svým občanům nevydalo. K prvnímu kroku přistoupilo nyní i Rusko. To během soboty oznámilo, že z Kyjeva stahuje své diplomaty. Zdůvodňuje to „západními provokacemi“.