reklama

Omezte zbytečná shromažďování, dodržujte opatření, radí hlavní epidemiolog IKEM

V Česku platí od pondělí znovu nouzový stav. Hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal v pořadu Interview uvedl, že aktuální koronavirová opatření v České republice jsou namístě, dokonce by se přimlouval za razantnější kroky. Své přesvědčení doložil několika čísly. Dodal, že nechápe, jak někdo může situaci v současné chvíli zlehčovat a žádat rozvolnění opatření.

reklama

„Současná situace v Česku je vážná. Křivka nevypadá dobře, potřebujeme, aby se začala zaoblovat. Stoupá počet pozitivních, zvyšuje se počet hospitalizovaných pacientů v nemocnicích i počet nakažených zdravotníků,“ vyjmenoval hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.

Dodal, že nouzový stav je v tomto případě namístě. „Aby nově jmenovaný ministr zdravotnictví najednou zakazoval lidem se shromažďovat, asi v demokracii nejde. Čili potřebuje nějaký právní rámec opatření,“ vysvětlil.

Nová opatření jsou namístě

Veškerá opatření, která v tuto chvíli platí, jsou podle hlavního epidemiologa IKEM namístě. „Přimlouval bych se i za trochu razantnější opatření. Léto jsme tak trochu prošvihli a teď to musíme dohnat. Zdá se, že aby se epidemie zvládla, musíme začít rozestupy vynucovat, doporučovat jsme mohli na jaře,“ podotkl.

Je nutné shromažďování srazit na úplné minimum.

Ministr zdravotnictví ohlásil, že v pátek oznámí další opatření. Podle Smejkala se budou stále týkat omezení shromažďování většího počtu lidí, ať už jakéhokoliv typu. „Je nutné shromažďování srazit na úplné minimum. Bez toho, aby se ovlivnil chod ekonomiky,“ uvedl.

Žáci jsou přenašeči na učitele nebo rodiče.

Vysvětlil také, proč by se měly zavřít druhé stupně základních škol. „Nejde o to, že žák onemocní tak, že by na to doplatil. Ale žáci jsou přenašeči na učitele nebo rodiče. Chodí do školy každý den, v tom je rozdíl od toho, když někdo přijde na nějakou akci. U základních škol se ale přenos prokázal asi o polovinu menší než u středoškoláků. Věková hranice u roušek je u dětí kolem 12–14 let. Nad tuto hranicí má školák daleko více kontaktů. A možného přenosu mimo školu se bojíme daleko více,“ upozornil Smejkal s tím, že distanční výuka na prvních stupních by podle něj přišla až na konec. Efekt současných opatření však budou moci zhodnotit až tak v polovině října.

Nejdůležitější údaje, podle kterých se řídit

Smejkal zároveň vyjmenoval tři nejdůležitější údaje, podle kterých by se měl člověk řídit. „Zaprvé počet naplnění nemocnic. To znamená, kolik pacientů s COVID leží v nemocnicích a kolik z nich leží na jednotkách intenzivní péče. To je vždy čtvrtina z celkového počtu hospitalizovaných, což je nejdůležitější,“ zdůraznil.

K tématu

Druhým vodítkem je podle Smejkala počet pozitivních z celkového počtu testovaných. Toto číslo by podle něj mělo být kolem pěti až šesti procent, abychom si mohli říct, že je epidemie pod kontrolou. „Máme třináct procent a klouzavý průměr je kolem deseti za posledních sedm dní, to je hodně. To znamená, že nevíme, kde je spoustu lidí, kteří mají koronavirus a mohou ho roznášet,“ popsal.

Na třetí místo zařadil počet testů, které je Česko schopno zvládnout udělat za den. „Ale rozhodně není tak důležitý každodenní počet pozitivních. Ten nám sám o sobě nic neřekne,“ upozornil Smejkal.

Netestujeme dostatečně

Podle epidemiologa se také v Česku pořád netestuje dostatečně. „Je velká debata o tom, že testy stojí peníze a že bychom měli testovat jen příznakové. To je pravda, ale v podzimních měsících jsme příznakoví skoro všichni. Když ze školy pošlou zcela oprávněně dítě domů, protože vykazuje příznaky respirační infekce, tak musíme vědět, jestli je pozitivní, nebo negativní, abychom ho mohli do školy vrátit. Tohle testování je strašně důležité,“ poukázal Smejkal.

Podle něj by se mělo testovat dvojnásobně více. „Přes víkend máme nižší čísla testů a v posledních všedních dnech jsme se dostali na dvacet tisíc. Ale třicet až čtyřicet tisíc by bylo naprosto adekvátních,“ myslí si.

K tématu

Petice proti opatřením

Smejkal se v pořadu Interview také vyjádřil k petici proti vládním nařízením, kterou podepsalo okolo 40 tisíc lidí, včetně lékařů. „Mezi podepsanými není nikdo z našeho oboru. Nechápu, že když se v tuto chvíli jedná o tak vážnou situaci, což vysvětlím klidně lehce na jednoduchých číslech, je tu další výzva k tomu, aby vláda ustoupila z opatření. Co jiného má v tuto chvíli asi dělat? To, že bychom nezavedli žádná opatření, by vedlo k poškození zdraví a úmrtí mnoha lidí,“ upozornil epidemiolog.

Doplnil také vysvětlivky k úvahám nad čísly. „Jsme na 40 tisících pozitivních, a když budeme mít 100 tisíc pozitivních, tak tři až čtyři procenta jsou vždycky v nemocnicích, to jsou konstantní poměry. V nemocnicích tak budou čtyři tisíce lidí a z toho je opět konstantní čtvrtina, která končí na JIP. Biologii neošálíme. Dostaneme se tak k jednomu tisíci lidí, kteří budou na JIP a vyžadují nejen přístroje, ale i lidskou práci sestřiček a doktorů, kteří jsou již teď hodně unavení a jsou na ně kladeny nesmírné nároky,“ uvedl Smejkal.

K tématu

Víme, že to není jen chřipečka

Co by zbylo, pokud bychom naplnili JIP koronavirovými pacienty? „Jak se budeme starat o ostatní nemocné? Už teď začínáme opět omezovat jejich péči,“ zdůraznil Smejkal s tím, že mu dochází trpělivost s takovými výzvami, jako že koronavirus je jen chřipečka a máme upustit od opatření. „Prokristapána, vždyť my už za těch šest měsíců o viru něco víme. Neříkám, že všechno, ale víme, že to není chřipečka, jaká je smrtnost, jak se šíří, a víme, že opatření jsou v téhle fázi nutná,“ rozčílil se epidemiolog.

Dodal, že se snaží bojovat s dezinformacemi o koronaviru, kterých je podle něj plný internet. A že současná opatření se dají udržet jen v případě, že je lidé budou dodržovat. „Pokud se na to polovina lidí vykašle, tak se nikam nedostaneme a přijdou horší opatření. Už nedoporučujeme, ale apelujeme na to, aby lidé dodržovali opatření, která v zákonech jsou. Pak bude dobře,“ vyzval hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal.

Rozhovor Martiny Kuzdasové s Petrem Smejkalem si můžete poslechnout i jako podcast:

Všechny podcastové pořady CNN Prima NEWS najdete na SpotifyGoogle PodcastsApple PodcastsCastboxu a dalších platformách.

Další hlavní zprávy

Domácí

Hooligans: Odmítáme rozpoutání násilí po demonstraci. Střety vyprovokovala policie, tvrdí

Hooligans: Odmítáme rozpoutání násilí po demonstraci. Střety vyprovokovala policie, tvrdí

  • Aktualizováno

Českem stále rezonují dozvuky nedělní demonstrace na Staroměstském náměstí. Původně poklidný protest přerostl v násilné střety mezi částí demonstrantů a policisty. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) rozpoutali násilnosti fotbaloví chuligáni. Fanoušci ostravského Baníku, kteří byli jedni z hlavních iniciátorů spojení ultras a chuligánských skupin z celé republiky, to ale vidí jinak. Ve vyjádření pro CNN Prima NEWS z rozpoutání násilností viní policisty. Ti to ale odmítají, podle nich to nedává smysl.

reklama
Zadržený Berbr rezignoval na všechny své funkce ve fotbale. Končí také Chovanec
Desetitisíce lidí ve Francii uctili památku setnutého učitele. Podpořili je i imámové
Američané žasnou: Jak se mohlo Česko stát z premianta koronavirovým odpadlíkem?
reklama
reklama
Hrdinové nedělní demonstrace. Na policejní koně létaly dlažební kostky, přesto vydrželi

Krimi

Domácí zpravodajství

V karanténě je šéf krizového štábu Hamáček i zbytek vedení ČSSD
Další články
reklama
reklama