Předseda Senátu Miloš Vystrčil vyzval vládu, aby se omluvila za nezákonné vyhlášení nouzového stavu v polovině února. Zdroj: CNN Prima NEWS
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by se vláda Andreje Babiše (ANO) měla alespoň omluvit za to, že v polovině února vyhlásila nouzový stav, ačkoli předtím Poslanecká sněmovna zamítla návrh na jeho prodloužení. Vystrčil se opírá o závěr Ústavního soudu. Ten konstatoval, že sice nemůže vládní usnesení o vyhlášení nouzového stavu ze dne 14. 2. 2021 zrušit, ale tímto postupem, tedy vyhlášením nouzového stavu na žádost hejtmanů, vláda vlastně obešla zákon.
„Pokud Poslanecká sněmovna nesouhlasí s prodloužením nouzového stavu, nelze ji obcházet a znovu nouzový stav vyhlásit na žádost hejtmanů,“ uvedl na svém twitterovém účtu předseda Senátu Miloš Vystrčil. Své vyjádření opřel o čtvrteční rozhodnutí Ústavního soudu.
Ten totiž odmítl návrh skupiny 35 senátorů na zrušení usnesení vlády z 14. února, jímž kabinet vyhlásil nouzový stav pro území České republiky. Nikoli však proto, že by Ústavní soud dal vládě za pravdu, nýbrž z procesních důvodů. Vyhlášení nouzového stavu bylo podle soudců „aktem vládnutí“, a tudíž podléhá kontrole Poslanecké sněmovny. Jeho přezkum nepřísluší Ústavnímu soudu.
Košer to nebylo
Soudci uvedli, že ústavní zákon o bezpečnosti České republiky nelze vykládat prostřednictvím běžného zákona o krizovém řízení. To znamená, že pokud ústavní zákon o bezpečnosti ČR stanoví, že vláda může vyhlásit nouzový stav nejdéle na dobu 30 dnů a uvedená doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu poslanců, jiný postup při prodlužování nouzového stavu není možný. Jinými slovy, Ústavní soud sice nemůže vládní usnesení zrušit, ale zároveň řekl, že únorovým vyhlášením nouzového stavu na žádost hejtmanů vláda tak trochu obešla zákon.
„Stanoví-li § 3 odst. 5 krizového zákona pravidlo, že: ,Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu.‘ Především to není možné vykládat tak, že jde o jakousi výjimku ve vztahu k možnosti prodlužování nouzového stavu Poslaneckou sněmovnou... Žádosti musí obligatorně předcházet vyhlášení stavu nebezpečí a teprve na základě zhodnocení situace závěr, že není ,možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí‘ (§ 3 odst. 5 krizového zákona). Navíc jde o pouhou žádost hejtmana/ů, kterou není vláda vázána," konstatuje Ústavní soud.
Od vlády by byla na místě alespoň omluva, že nepostupovala v mezích zákona
„Od vlády by byla na místě alespoň omluva, že nepostupovala v mezích zákona,“ uvedl Vystrčil dále na Twitteru. Podle něho lze mít pochopení v tom smyslu, že se Česko nachází v krizi, ale o to více prý potřebujeme vládu, která neobchází zákony. „Jak jinak můžeme od občanů očekávat, že budou dodržovat vládní nařízení?“ položil Vystrčil řečnickou otázku.
1/2Pokud @snemovna nesouhlasí s prodloužením nouzového stavu, nelze ji obcházet a znovu NS vyhlásit na žádost hejtmanů. @usoud_official nám tak dal za pravdu. Dle ÚS však NS vyhlášený 14.2. @strakovka byl "aktem vládnutí", a tudíž podléhá kontrole PSP a jeho přezkum ÚS nepřísluší pic.twitter.com/TaQuJgyMAk
— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) March 25, 2021
Aktuální nouzový stav končí v neděli 28. března a Poslanecká sněmovna o jeho prodloužení má hlasovat v pátek 26. března. Vláda bude požadovat dalších 30 dní, zatím ale pro svůj návrh nemá potřebnou podporu mezi poslanci zajištěnu. Situaci komplikuje rozkol uvnitř komunistické strany, jejíž vedení sice řeklo, že poslanci KSČM pro prodloužení nouzového stavu ruku zvednou, ale někteří z nich už individuálně vyjadřují neposlušnost tomuto postupu.
