Ačkoliv v některých maďarských předvolebních průzkumech vede opoziční strana Tisza, o vítězi ještě rozhodnuto není. Nedivil bych se, kdyby premiér Viktor Orbán přistoupil ke změně volebního zákona, aby se udržel u moci. Pro CNN Prima NEWS to řekl Petr Just, vedoucí Katedry politologie a anglofonních studií na Metropolitní univerzitě Praha. Politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Aleš Michal se domnívá, že proti lídrovi opozice Péteru Magyarovi by mohlo být také zahájeno účelové trestní stíhání. Experti také popsali příčinu Magyarovy popularity a jakou roli v ní hraje jeho bývalé členství v Orbánově straně.
Parlamentní volby se v Maďarsku sice uskuteční až příští rok, podle předvolebních průzkumů se však schyluje na nejtěsnější volbu za posledních 15 let. Úřadující premiér Viktor Orbán by je poprvé od roku 2010 nemusel vyhrát. V některých předvolebních průzkumech totiž jeho Fidesz zaostává za opoziční stranou Tisza europoslance Pétera Magyara.
ČTĚTE TAKÉ: Ukrajina a Maďarsko se obviňují ze špionáže. Vzájemně si vyhostili diplomaty
Například v průzkumech webu Politico se Tisza s více než 40 procenty stabilně drží před Orbánem už od začátku tohoto roku. Rozdíl mezi stranami činí asi pět procent. Provládní instituce však zase ukazují opačný příběh. Ústav Nézőpont v březnu přisoudil první místo Fideszu, a to se ziskem 45 procent. Preference Tiszy se prý pohybují okolo 35 procent.
Podle politologů nyní ještě nelze odhadnout, kdo volby vyhraje. Triumf Tiszy nevylučují, ale upozorňují, že Orbán udělá maximum pro to, aby k tomu nedošlo. Jednou z klíčových okolností, která může volby ovlivnit, by podle Michala mohlo být případné trestní stíhání Pétera Magyara.
„Existuje zákon, že větší nesrovnalosti v majetkovém přiznání mohou vést ke zbavení europoslaneckého mandátu a následnému trestnímu stíhání. Je to poměrně restriktivní opatření, u kterého se má za to, že směřuje přímo proti Péteru Magyarovi, a které by mu čistě prakticky mohlo znemožnit kandidaturu v parlamentních volbách,“ uvedl Michal pro CNN Prima NEWS.
Nepřítel číslo jedna
Dalším důvodem je podle Justa fakt, že Fidesz rozjíždí masivní marketingovou kampaň zaměřenou na diskreditaci Tiszy a jejího lídra. „Už teď je vidět, že Péter Magyar a Tisza jsou předmětem kampaně strany Fidesz, a dokonce i vládní kampaně placené ze státních zdrojů. V ní je vykreslují stejně jako všechny své oponenty, včetně bývalého premiéra Ference Gyurcsányho. V očích současné vládní garnitury je Magyar nepřítelem číslo jedna,“ sdělil Just pro CNN Prima NEWS. S tím, jak se budou volby blížit, podle něj kampaň zesílí.
Billboard strany Fidesz s nápisem Pokorní služebníci Bruselu zachycuje předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou (uprostřed) a maďarské opoziční politiky. Vlevo bývalý premiér Ferenc Gyurcsány, vpravo předseda strany Tisza Péter Magyar. Zdroj: Attila KISBENEDEK / AFP / AFP / Profimedia
Na některých billboardech Fidesz Magyara vyobrazuje vedle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové či předsedy Evropské lidové strany (EPP) Manfreda Webera. Magyarova partaj je totiž v Evropském parlamentu členem této politické skupiny. „Snaží se tím ilustrovat propojení s tím, z pohledu Orbána, nejškodlivějším proudem evropské integrace,“ přiblížil Just.
Změna volebního zákona
Další důvod je spojen s tím, že Orbán, na rozdíl od Magyara a dalších zástupců opozice, drží v ruce významný trumf – stojí v čele vlády s ústavní většinou v parlamentu. Just se domnívá, že není vyloučeno, že Orbán kvůli tomu, aby se udržel u moci, provede zásadní institucionální a systémové změny.
Jedním z příkladů je možná úprava volebního zákona. „Nemyslím tím jen samotný mechanismus přepočtu hlasů na mandáty, ale možnou úpravu organizace voleb či registrace kandidátních listin. To jsou takové ‚drobné‘ věci, kterými ale můžete ovlivnit, koho připustíte do volební soutěže,“ vysvětlil politolog z Metropolitní univerzity Praha. V případě úpravy pravidel pro registraci kandidátních listin lze podle něj udělat takové kroky, které mohou některým subjektům kandidaturu znemožnit.
Jednou ze zmíněných významných „drobností“ je například zvýšení kauce, kterou musí strany složit, aby mohly kandidovat do parlamentu. K tomuto kroku se už chystají například na Slovensku. Předseda vlády Robert Fico minulý rok uvedl, že si dovede představit její zvýšení až na třicetinásobek současné částky. Strany by tak musely zaplatit půl milionu eur (asi 12,5 milionu korun).
Férovost voleb v ohrožení
Just se domnívá, že by Orbán, který v čele Maďarska stojí nepřetržitě od roku 2010, mohl přistoupit i k významnějším změnám. Zmínil konkrétně takzvaný gerrymandering, neboli překreslování volebních obvodů. „Je to o rozbíjení území, kde má podporu opozice, a naopak spojování těch rozdrobených regionů s většinově provládní orientací,“ vysvětlil Just. Díky tomu si „zkonstruoval volební obvody tak, aby mu to co nejvíce vyhovovalo“, upozornil Michal.
Ani on nevylučuje, že Orbán účelově změní volební zákon. Debata o úpravě však podle něj nyní uvízla na mrtvém bodě. „Je otázka, jestli k tomu skutečně dojde, ale není to nic, co by bylo vyloučené. Zejména proto, že k tomuto opatření Orbán už v minulosti několikrát přistoupil,“ sdělil Michal.
V souvislosti se zákony, které Maďarsko v poslední době přijímá a které mají zamezit zahraničnímu vlivu, by mohlo dojít k omezení pravomocí monitorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Ta v členských zemích kontroluje zejména férovost voleb.
„Mohli by zařadit pozorovatele OBSE mezi subjekty, jejichž ‚ochomýtání‘ kolem volebních místností je nežádoucí. Dikcí zákona by to mohlo být považováno za zahraniční vměšování,“ řekl Just. Dodal však, že členský stát musí vytvořit podmínky pro práci mise. Její působení však může být zkomplikováno.
Dvousečná zbraň
Cestu za premiérským křeslem může Magyarovi zkomplikovat nejen Orbán, ale i jeho vlastní minulost. Tvář maďarské opozice totiž sama až do minulého roku oblékala barvy Fideszu. Jejím členem byl Magyar 22 let.
„Myslím si, že tento fakt mohou jeho oponenti v předvolební kampani hojně používat. A s tím, jak bude postupně do voleb atmosféra houstnout, může se toto téma zvedat častěji, a to zejména, pokud budou jeho výsledky v průzkumech pořád relativně dobré,“ řekl Just.
Zatím se však podle něj zdá, že mu členství v Orbánově partaji spíše pomáhá. „Dodává mu to trochu na důvěryhodnosti kritiky, kterou adresuje Orbánovi a spol. Magyar totiž v podstatě neříká nic jiného než ostatní opoziční strany, ale v jeho případě si lidé mohou říct, že on to prostředí zná. Po jejich boku se totiž dlouho pohyboval a byl blízkým spolupracovníkem Viktora Orbána,“ zmínil Just.
Magyar byl Orbánovi v minulosti velmi blízko, a to zejména skrze svou bývalou manželku Judit Vargovou. Ta byla v letech 2019 až 2023 maďarskou ministryní spravedlnosti. Do širšího povědomí se Magyar dostal poté, co zveřejnil nahrávky z konverzace se svou ženou. Z nich vyplývá, že vláda zasahovala do soudních spisů a kryla vlastní korupci. Vargová v reakci na to exmanžela obvinila z domácího násilí.
Michal míní, že na voliče může lídr opozice pozitivně působit skrze „mýtus napraveného hříšníka“. Naopak části protivládního tábora bude jeho minulost vadit. „Radikálnější část opozice bude vždycky tvrdit, že Magyar je ‚Orbánem řízená opozice‘,“ popsal politolog.
Úplný protiklad Orbána v Magyarovi nehledejte
Pod případnou vládou europoslance Magyara by se však Maďarsko podle Michala zásadně proměnilo, neboť opozičník deklaruje jako svůj hlavní cíl zamezit dalšímu bujení klientelismu a korupce v zemi. „Orbán vybudoval celý komplex založený na korupci, a to na všech úrovních maďarské společnosti – nejen na té nejvyšší, ale i na úrovni regionů a měst,“ přiblížil Michal. Očekával by také proměnu vztahů s Ruskem či EU.
K tomu, aby mohl Magyar pomýšlet na volební vítězství, však na svou stranu potřebuje získat i některé voliče Fideszu. Některé programové prvky jeho strany jsou proto poměrně podobné těm Orbánovým, například v ekonomické oblasti. „Také v Magyarových slovech by se daly najít výhrady vůči Evropské unii nebo západnímu postupu ve válce na Ukrajině. Úplně stoprocentní protiklad Orbána není,“ řekl.
Využití Orbánovy taktiky
Oslovit i vládní příznivce se Magyarovi podle Justa částečně daří. Podporovatele získává napříč spektrem. „Podle toho, jak se vyvíjí průzkumy, tak určitě nečerpá všechno jenom od jednoho nebo druhého bloku,“ uvedl politolog.
Podle průzkumu webu Politico za poslední rok výrazně klesly preference středo-levicové straně DK. Zatímco minulý rok (ještě v rámci koalice se stranami MSZP a DA) dosahovaly bezmála 20 procent, nyní se pohybují okolo pěti. Výrazný pokles začal zhruba loni v květnu, tedy ve stejné době, kdy začala rapidně stoupat Magyarova Tisza.
Za tu dobu také klesly preference vládnímu Fideszu. Zatímco před rokem měl více než 40 procent, nyní se pohybuje okolo 35. U jiných stran výraznější posuny průzkum pro Politico nezaznamenal.
Magyarovi podle Justa pomáhá také fakt, že je oproti Orbánovi mnohem mladší. „Je mu 44 let, je mladý, energický a charismatický, což je vidět hlavně v kontrastu s Viktorem Orbánem, který je v politice už dlouho. Mimochodem sám Orbán na toto spoléhal na začátku 90. let. Když se v roce 1998 stal poprvé premiérem, tak to byl on, kdo byl svěží, energický, velmi charismatický a dynamický vítr,“ dodal Just.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Řezník Putin by se měl obávat režimu, který v Rusku stvořil, říká lotyšská ministryně
