Jak se vypočítávají cla uvalená Donaldem Trumpem
Cla uvalená prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem většinou výrazně vzrostla a mohou mít dopad na českou ekonomiku. A nejenom letos. Tak hodnotí odborníci obchodní bariéru, se kterou Trump vyrukoval zejména na evropské a asijské státy. Ekonomové se také pozastavili nad výpočtem, se kterým Spojené státy dospěly k výši cel. Co všechno novinka znamená pro Českou republiku?
Proč Spojené státy zavádějí cla vůči ostatním státům?
Americký prezident Donald Trump slíbil uvalení cel už ve své předvolební kampani. Od obchodní bariéry si slibuje, že pomůže oživit americký průmysl a napraví „neférové praktiky“ ostatních států. I jiné země totiž vůči Spojeným státům uplatňují různě vysoká cla na vybrané zboží.
ČTĚTE TAKÉ: Nerudová: Evropská komise má v záloze bazuku. Zaměřit by se měla na americké „big tech“ firmy
Trump chce motivovat firmy, aby přesunuly své sídlo do Spojených států. Tedy aby se jim výroba v jiných zemích nevyplácela. S tím souvisí i jeho plán snížit daně pro firmy, které budou produkovat výrobky v USA.
Během projevu k výši cel uvedl také jako důležitý prvek příjem do státní kasy, podporu střední třídy, investic nebo konec dotování konkurentů – Evropské unie nebo Číny. Spojené státy se také podle Trumpa mají osamostatnit v oblasti léčiv, elektroniky, obranné techniky, komodit nebo při produkci potravin.
Jak se cla vypočítávají?
Mnoho analytiků zprvu hovořilo o tom, že se jednalo o náhodný generátor čísel. Trump ale využil jednoduchý výpočet, který je podle odborníků diskutabilní. „Celní tarify jsou počítány jako obchodní deficit zboží s danou zemí děleno vývozy dané země do USA. Z toho se vezme z nejasného důvodu polovina a celní sazba je na světě,“ popsal hlavní ekonom ČSOB Dominik Rusinko.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že v tomto případě by měla Česká republika platit místo sazby 20 procent pouze 1,5 procenta. Rozhodnutí o uvalení cel je ale hlavně politickým krokem. Výpočet proto mohl pouze pomoci nastavit konkrétní výši cel na základě politicky zvolených kritérií.
Pokud by Trumpova rovnice pro výpočet cel byla uplatněna čistě na Česko, byl by výsledek následující:
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) April 3, 2025
- loňský přebytek Česka z obchodu s USA = 3,9 mld. Kč
- loňský vývoz z ČR do USA = 133,4 mld. Kč
3,9/133,4 =0,0292 ~ 2,9 %
Místo sazby 20 % by Česko mělo mít podle Trumpovy… pic.twitter.com/i0LsRP6HBa
Jak se cla podepíší na české ekonomice?
Pro Českou republiku se jedná o špatnou zprávu – cla růstu tuzemské ekonomiky nepomohou. Jakákoliv obchodní bariéra je překážkou, která přináší řadu problémů. Hospodářská komora upozornila, že Česká republika je malou a otevřenou ekonomikou. Navíc je zranitelná kvůli nepřímému dopadu cel zejména na evropský automobilový průmysl.
Komora dále uvedla, že dopad na českou ekonomiku nelze přesně určit. Závisí totiž na reakci ostatních zemí, zda přeskupí své výrobní řetězce a zda najdou firmy alternativní trhy. „Odborné odhady se nicméně shodují, že v případě eskalace obchodních bariér může dojít k citelnému zpomalení růstu české ekonomiky – v následujících letech by cla mohla snížit výkon české ekonomiky až o jednotky procentních bodů,“ uvádí komora.
Pokud by se měl snížit výkon české ekonomiky o jednotky procent, tak by to znamenalo velký problém. Na letošní rok se totiž počítá s růstem o 2,1 procenta.
Bude na tom Česká republika nejhůře z evropských zemí?
„Naše odhady hovoří o přímém kumulativním dopadu – propadu zahraniční poptávky v rozsahu 0,6 až 0,8 procenta HDP,“ pronesl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Výraznější však bude sekundární dopad cel přes dodavatelské řetězce. „Pokud tedy Donald Trump něco v dohledné době výrazně nezmění a cla nezměkčí, předpokládáme v tuto chvíli možný celkový negativní dopad do HDP až o 1 až 1,5 procenta HDP v letech 2025 a 2026 (při stávajících odhadech růstu HDP o 2,1 procenta pro rok 2025 a o 2,3 procenta pro rok 2026, pozn. red.). Od druhé poloviny roku 2026 může negativní efekt obchodních válek začít tlumit výraznější rozpočtová expanze v sousedním Německu,“ sdělil Bureš.
Jak bude reagovat Evropská unie?
V případě uvalení cel se očekává reakce z druhé strany. Evropská unie už vůči Spojeným státům uplatňuje cla na různé výrobky. Například automobily z USA jsou zatíženy desetiprocentním clem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila cla za tvrdou ránu světové ekonomice. Poté uvedla, že připravuje balíček protiopatření ke clům na ocel. Státy jako Francie nebo Německo volají po jednotném postupu.
Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček volá po jednáních s chladnou hlavou. „Musíme si splnit své domácí úkoly. Pokud chceme obstát v globální soutěži, musíme konečně začít naplno řešit naši evropskou konkurenceschopnost – zejména dostupnost a cenu energií, mobilizaci zdrojů surovin, flexibilní a kvalifikovaný lidský kapitál, méně regulací a byrokracie, víc prostoru pro podnikání, rychlejší digitalizaci, robotizaci a automatizaci,” řekl Zajíček.
Koho cla nejvíce poškodí ve Spojených státech?
I americké firmy budou muset s cly bojovat. Největší dopad to bude mít pro technologické giganty jako Apple nebo Amazon. Podle zpravodajského portálu Financial Times na ně dopadnou cla zejména přes dodavatelské řetězce. Pocházejí totiž mnohdy z asijských zemí a americké nadnárodní společnosti na ně spoléhají. Na Čínu budou mířit cla ve výši 34 procent, na Vietnam 46 procent a Indii 26 procent.
Hned ve čtvrtek na oznámení cel reagoval technologický index Nasdaq, který klesl o čtyři procenta.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trumpova cla jsou nešťastná, řekl Fiala. ANO nedoporučuje odvetu, radí jednat s rozvahou
