Americká cla, oznámená prezidentem Donaldem Trumpem, se silně dotknou Slovenska. To je po Německu druhým největším dovozcem automobilů do Ameriky a jeho výrobky spojené s automotive tvoří až 60 procent jeho celkového vývozu do USA. „Konečná cena prémiových výrobků by mohla vzrůst přibližně o 15 až 20 procent,“ popsal Martin Hudcovský z Ekonomického ústavu Slovenské akademie věd.
Slovensko se nachází v čele žebříčku zemí, jehož autoprůmysl dostane nejsilnější zásah americkými cly. Zejména kvůli významné roli, kterou v jeho ekonomice hraje automobilový průmysl exportující do USA. I na ta míří cla amerického Donalda Trumpa.
ČTĚTE TAKÉ: Jan Pavel II. citoval Švejka a měl otcovskou autoritu, říká biskup, který papeže učil češtinu
„Ve víru krize a velkých tlaků, kterým automobilový průmysl v EU v posledních letech čelí, je to velmi špatná zpráva. Německá, ale zejména slovenská výroba automobilů je závislá na vývozu do třetích zemí a USA jsou významným exportním trhem,“ popisuje pro redakci výzkumník slovenského think-tanku Adapt Institute Viliam Ostatník.
Do USA směřují celkem zhruba čtyři procenta celkového slovenského vývozu, většinou jde právě o výrobky automobilového průmyslu. Toho se cla dotknou přímo a nejvíce, konstatuje o začínající obchodní válce Národní banka Slovenska (NBS). Ta dopady startující obchodní války zmapovala ve svém kvartálním reportu minulý týden.
A potvrzují to i experti. Automobilový průmysl tvoří zhruba 60 procent celkového slovenského vývozu do USA, vysvětluje pro CNN Prima NEWS Martin Hudcovský z Ekonomického ústavu Slovenské akademie věd.
Světová sedmička ve vývozu automobilů
„Celkově je Slovensko po Německu druhým největším evropským dovozcem automobilů do USA a celosvětově je Slovensko na sedmém místě. Ze Slovenska jsme vyvezli téměř 100 tisíc automobilů,“ popisuje Hudcovský.
Pokud byla uplatněna avizovaná 25procentní cla, dopad by to podle něj mělo především na dvě společnosti působící na Slovensku – na bratislavský Volkswagen a nitranský Jaguar-Range Rover. „Bratislavský závod vyváží do USA téměř každé třetí auto, nitranský závod přibližně každé čtvrté,“ vyčísluje.
Nejde však pouze o vývoz hotových výrobků, tedy již „smontovaných“ aut, ale také tzv. sekundární vývoz. Tedy kolik slovenská ekonomika vyrábí produktů, které nemusí skončit přímo v USA, ale dostanou se tam například přes Německo, připomíná Ostatník.
„V případě nedohody nebo, nedej bože, eskalace obchodní války, což můžeme nazvat černým scénářem, by dopady postupně pocítila celá slovenská ekonomika – rozsáhlá síť subdodavatelů a další, vzájemně propojená odvětví průmyslu,“ zdůrazňuje.
Nebude to katastrofa, říká NBS
Národní banka Slovenska ale uklidňuje, že situace pro Slováky není tak beznadějná. „Slovensko je pocítí silně, ale nebude to katastrofa. Hospodářský růst se zpomalí, ale recesi bychom se měli vyhnout. Vše bude záviset na délce a intenzitě obchodních válek,“ vysvětluje NBS na svých stránkách.
Celkem by podle zprávy mohla obchodní válka růst vývozu zboží ze Slovenska o 6,2 procentního bodu. To podle analýzy představuje ztrátu vývozu ve výši téměř 5 miliard eur (128 miliard korun). Kumulativně by se výkonnost ekonomiky snížila o necelá 3 procenta, což by rovněž znamenalo ztrátu 20 tisíc pracovních míst, uvádí NBS.
Řešením může být výroba prémiových modelů
Zavedení či zachování těchto cel a případná odvetná opatření EU by mohly podle analýzy NBS mít celkový dopad na snížení slovenského HDP v letošním roce přibližně o 0,18 procentního bodu.
„Jedním ze scénářů může být, že se s novými americkými cly vypořádá slovenský vývoz prostřednictvím dražších modelů, které díky vyšším maržím bude stále schopen prodávat se ziskem bez zvýšení ceny,“ popisuje Ostatník.
K takovým se již nyní řadí automobilka v Bratislavě, která vyrábí prémiové modely německého koncernu, Nitra zase žádaný prémiový model anglického výrobce, uvádí.
Hudcovský z Ekonomického ústavu je naopak skeptičtější a připomíná prognózu ze začátku roku. „Některé odhady ještě na začátku února hovořily o tom, že 10procentní clo by se promítlo do zvýšení cen (aut) o pět až osm procent. Pokud bychom postupovali podobnou logikou při 25procentním clu, mohla by konečná cena prémiových výrobků vzrůst přibližně o 15 až 20 procent,“ popisuje.
Oslabení růstu navíc přímo snižuje objemy vývozu a ztěžuje odbyt prémiových vozů na jiných trzích, připomíná. „Do jisté míry také zhoršuje velikost potřeby konsolidace veřejných financí, které jsou i po dvou letech konsolidace stále ve velmi špatném stavu,“ připomíná Hudcovský.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Ostřelování Trumpa, život na Jupiteru a bankrot EU aneb To nejlepší z eurospeciálu
