Osmiletý vlčák Lucky má vystaráno nejméně na rok. A jeho pán Roman Dvorský už se nějak protluče. Oba žijí v garáži v ostravském slumu u někdejší koksovny Jan Šverma. „Děkuji všem dobrým lidem, kteří Luckymu darovali granule. Podělíme se i s ostatními psy v sousedních garážích,“ vzkazuje Dvorský dobrodincům z celé republiky. Někteří dárci granule přivezli osobně do vyloučené lokality, jiní krmivo poslali prostřednictvím redakce. A právě předáváme 30 kilo granulí od paní Š.
Vánoční reportáž z ostravského slumu na okraji Mariánských Hor vyvolala u čtenářů CNN Prima NEWS pozitivní reakce a nečekanou štědrost. A ta přetrvává i na počátku nového roku, Roman Dvorský právě přebírá tři pytle granulí, které posílá paní Š. „Moc děkuji,“ říká nad novoroční zásilkou 61letý Dvorský. Otec Radka Filipiho, současného partnera zpěvačky Lucie Bílé.
„Děkuji redakci CNN, že se dívá kolem sebe a má soucit i s obyčejnými lidmi, kteří potřebují pomoc,“ říká paní Š., která si nepřeje medializaci. Obdobně jako další dárci.
Most do vyloučené lokality
Někteří přijeli s dárky přímo do vyloučené lokality, v níž žijí anebo spíše živoří desítky osob z ostravského sociálního dna. Nešťastníci všeho druhu, kteří jsou vděčni i za tuhle střechu nad hlavou. Za betonovou garáž bez oken. Bez sociálního zařízení a s dveřmi velkými jak vrata. Však to také jsou vrata, do „obýváku“ v garážích se vchází rovnou z ulice, přes těžkou plechovou bránu. Vrata dříve strážila automobily, teď za nimi žijí lidé i jejich nejvěrnější přátelé. Psi.
Osudy vyděděnců z garáží mnoho lidí svádí k rychlému závěru, že si za hořký úděl mohou sami. Jiní ale chtějí nuzným pomoci. V minulých dnech vyloučenou lokalitu propojil se zbytkem světa doslova most naděje. „Je to až neuvěřitelné, kolik lidí sem našlo cestu. Chtělo to určitě i kus odvahy, sem si hned tak každý netroufne,“ uvažuje Roman Dvorský.
Bláto a odpadky v ostravské favele
Potenciální tchán Lucie Bílé má pravdu. Ulička ve slumu, ve které žije, je na několika místech zavalena odpadem. Některé garáže nemají střechy a pomalu se bortí, asfalt se dávno proměnil v oraniště. Teď po dešti se tu bahno střídá s hlubokými kalužemi, pěšky se vlastně nedá projít. Odpadky a bláto, bláto a odpadky, pořád dokola. Nevede sem ani vodovodní potrubí, natož kanalizace. Brazilská favela ve třetím největším českém městě...
„Dobří lidé sem přesto dovezli tolik granulí, že je Lucky nesežere ani za rok. O žrádlo se teď rádi rozdělíme, lidé tu chovají více psů. Dobrý hlídač je v garáži něco jako nutnost, sháním teď štěně pro jednu sousedku, které zemřel manžel a rok poté i pes,“ vypráví Dvorský. Jeho osmiletý vlčák Lucky mezitím očmuchává novou zásilku, 30 kilogramů granulí s hovězím masem, zeleninou, jehněčím či rýží.
Roman Dvorský na prahu roku 2024. Už dvacet let žije v garáži. Dvorský je otec Radka Filipiho, přítele Lucie Bílé. Zdroj: Ivan Motýl
Freegan z garáže
„Nějaké jídlo lidé donesli i mně, za což děkuji. Pro sebe jsem přitom nic nežádal, nejsem přece žebrák. Poprosil jsem jen o žrádlo pro Luckyho, já se o sebe umím postarat. Vždyť už tady žiju dvacet let,“ líčí muž z garáže. Jeho potravinovou bankou jsou kontejnery a popelnice, jinými slovy domovní odpad. „Nestydím se, že vybírám popelnice,“ říká Dvorský.
Z pohledu krajních ekologických aktivistů jde vlastně s dobou. Popelnice vybírají i mladí lidé, takzvaní freegani. Je to styl, způsob boje s konzumní společností a nesmyslným plýtváním. Každá česká rodina ročně vyhodí asi 45 kilogramů jídla a freegani ukazují na lidskou marnotratnost. Zvláště teď, v čase ekonomické krize.
„V Súdánu, Jemenu nebo Severní Koreji lidé umírají hlady a já kolikrát najdu v popelnici i celé balení sýra nebo párků, vlastně cokoli. Je ale pravda, že od té doby, co začala válka na Ukrajině a všechno se zdražilo, tak v odpadu výrazně ubylo i potravin,“ dodá.
Zažít svatbu Lucky s Radkem
Je to sympatický chlap, který toho dost prožil. „Syna Radka jsem neviděl od jeho patnácti let. Říká, že mě nechce už nikdy vidět, což respektuji, ale moje srdce si přeje opak,“ svěřuje se Roman Dvorský. A tajně doufá, že ho Radek Filipi jednou pozve na svatbu s Lucií Bílou. „Už by se přece mohli vzít. Za těch osm let, co jsou spolu, si určitě ověřili, že si mohou důvěřovat. Je to velká láska.“
Filipi ovšem otci nedůvěřuje, což tátovi do Ostravy vzkázal i prostřednictvím redakce CNN Prima NEWS. „Lidi dělají i špatné věci, a ani já jsem se tomu nevyhnul, to je prostě fakt. Teď bych Radkovi rád podal ruku na usmířenou.“ Němá tvář vlčáka Luckyho takový návrh nedokáže komentovat, ale je to šťastný tvor, což konečně prozrazuje i jeho jméno. „Pes je prostě lepší stvoření než člověk,“ přemítá Dvorský a podrbe vlčáka.
Psí přátelství vs. lidská proradnost
„V nesobecké a obětavé lásce němé tváře je cosi, co přímo zasahuje srdce toho, kdo nejednou zakusil vratké přátelství a chatrnou věrnost pouze lidského tvora,“ prohlásit prý o psech slavný americký spisovatel Edgar Allan Poe.
Podobnou zkušenost právě prožívá i Roman Dvorský. „Jeden člověk tady z komunity mě teď na Facebooku obvinil, že chci darované granule prodat. To bych nikdy neudělal, nejsem křivák,“ dušuje se Roman Dvorský. A znova děkuje dárcům. Člověk má věčnou potřebu pomlouvat druhé, často i velmi blízké přátele. „Psi tohle naštěstí neumějí, viď Lucky,“ prohlásí k chlupatému miláčkovi. A ten se slastně vyvalí na prahu garáže.
VIDEO: Před prohrou jsem měl skvělou formu. Na filmu o mně nic nevydělám, říká Vémola
