JAR protestuje proti rasismu ze všech afrických států nejhlasitěji.
V USA a Evropě již měsíc probíhají protesty proti rasismu, během nichž byly mnohde svrženy monumenty připomínající koloniální doby. O Africe, která byla obětí intenzivní kolonizace, však mnoho slyšet není. Vysocí afričtí funkcionáři OSN nyní vyzvali Radu pro lidská práva k „neodkladné debatě“ na toto téma. Nejhlasitěji z nich se vyjadřuje Jihoafrická republika.
Vysocí funkcionáři OSN z 54 afrických států odeslali výzvu Radě pro lidská práva OSN v Ženevě. Požadují v ní „naléhavou debatu o současném porušování lidských práv s rasistickým podtextem, systematickém rasismu, policejní brutalitě a násilnostech proti poklidným manifestantům.“
Senegal: Pokud nesundáte sochu, postaráme se o ni sami
Samotní občané afrických států reagují na současné svrhávání koloniálních pomníků v Evropě a ve Spojených státech různě. Někteří překvapivě zastávají názor, že na sochy se sahat nemá. V Senegalu naopak aktivisté vyhrožují místní samosprávě, že pokud neodstraní sochu kolonizátora Louise Faidherbea, udělají to sami.
Nechal povraždit miliony Konžanů. Belgie začíná účtovat s králem Leopoldem II.
Každá země má své démony a kostlivce ve skříni. Krvavý škraloup, s nímž se dosud v Belgii veřejně plnohodnotně nevyrovnali, se jmenuje Leopold II. (1835–1909). Král, který své nově se rodící zemi přinesl blahobyt, bohatství a rozvoj, stál zároveň za krutovládou a vykořisťováním v africkém Kongu. Po jeho plundrování zůstaly miliony znetvořených a mrtvých Konžanů.
„Vše, co kolonizace přinesla, byly nucené práce Afričanů, které vedly k vykořisťování kolonií ve prospěch velmocí,“ stojí v prohlášení senegalských aktivistů. Přejí si proto zúčtovat s někdejším koloniálním správcem, jehož socha se nachází už přes sto let na náměstí ve městě Saint-Louis vybudovaném Francouzi. Občanští aktivisté vyzvali úřady, aby monument odstranily, než se o něj postarají sami.
Někteří obyvatelé s tím ovšem nesouhlasí. „Existují věci, na něž bychom neměli sahat,“ myslí si novinář Elhadj Tall. „Máme s Francií společnou třísetletou historii, která nás spojuje. O té musíme vyprávět našim dětem a vnukům,“ řekl pro senegalskou rádiovou stanici RFI.
Zatímco Belgie zpytuje svědomí, Kongo je klidné
Překvapivě klidná je situace v Demokratické republice Kongo, zatímco Belgičané se těžce vyrovnávají s vlastní koloniální minulostí a dochází tam k ničení soch, především Leopolda II. Belgický král na přelomu 19. století pomohl své zemi zbohatnout a postavit ji naroveň tehdejších velmocí, v Kongu ovšem napáchal velká zvěrstva. Belgický parlament dokonce rozhodl o ustavení speciální komise, která bude zkoumat koloniální minulost v Kongu, Rwandě a Burundi. Pracovat začne v září.
Munice z krále Jiřího a antická Venuše na cucky. Jaká je historie ničení soch?
„Jako historička umění vím, že ničení je normou a zachování vzácností,“ řekla pro NY Times Erine L. Thompsonová, která se zaměřuje na ničení kulturního dědictví. Již sochy ze starověké Assyrské říše z roku 2700 před Kristem na sobě mají vytesané nápisy „Kdo sochu shodí, nechť trpí po zbytek života“. Jaká je historie shazování monumentů?
Samotné Kongo zůstává ovšem překvapivě klidné. Socha Leopolda II., který nařizoval mrzačit Konžany, kteří nedodávali dostatek kaučuku, zlata a slonoviny, se stále tyčí nad hlavním městem Kinshasou, hned vedle jeho následovníka Alberta I.
„Kongo má momentálně jiné priority, jako boj proti korupci a zabíjení, které pustoší východ naší země. Jestliže Belgičané mají pocit, že je nutné ničit památky, protože je tam silná africká diaspora, bereme to v potaz,“ řekl agentuře AFP historik Isidore Ndaywell è Nziem.
Neznamená to však, že by se k postavě Leopolda II. Konžané stavěli úplně lhostejně. „Konžané nejsou rasisté, nějaké protesty probíhají, ale vesměs jen na sociálních sítích,“ řekl CNN Prima News Bavon, Konžan žijící ve Švédsku. „Krále Leopolda II. považují Konžané za vraha, mnoho lidí zabil, když zemi okrádal o kaučuk, a dokonce jim nechával sekat ruce,“ dodal.
JAR: Debata o každé soše zvlášť
Největší vášně vzbudilo úmrtí George Floyda na jihu Afriky. Na Sochu bývalého bělošského prezidenta Paula Krugera v Pretorii někdo napsal „vrah“. Jihoafrickou republikou zmítají debaty o sochách kolonizátorů už několik let. V roce 2015 tam byl odstraněn monument britského kolonizátora Cecila Rhodese, který se tyčil před univerzitou v Kapském městě od roku 1934. Zmizela na nátlak černošských studentů.
Mladí Jihoafričané jsou vesměs toho názoru, že staré koloniální symboly již v zemi nemají co dělat. Vládní Africký národní kongres (ANC) proto přislíbil pečlivou debatu o každé soše zvlášť.
