Padevět: Pražské povstání ukázalo, že nejsme národ zbabělců

Pražské povstání proti Němcům vypuklo 5. května, když hlasatel Československého rozhlasu Zdeněk Mančala do éteru v šest hodin ráno řekl: „Je sechs hodin.“ „Byl to signál, že se něco děje. Kdyby si to dovolil o rok dříve, přijde si pro něj gestapo, ještě než dokončí vysílání,“ vysvětlil historik Petr Koura.

Po vyslechnutí tohoto signálu se v Praze začal aktivizovat odboj, který do rozhlasu na Vinohradské v Praze vyslal oddíl ozbrojených povstalců. Ty však na místě čekaly německé jednotky, které mezitím rozhlas obsadily. Tím začal boj o rozhlas, během něhož Němci stříleli z okna budovy i na civilisty na ulicích. Podle Padevěta to bylo i kvůli velkému napětí, které tehdy panovalo mezi Němci i Čechy. Nikdo totiž nevěděl, co nastane.

Během bojů v Praze, které trvaly čtyři dny, zemřely tisíce lidí, došlo dokonce i na veřejné lynčování. „Je to stinná stránka povstání. Byla to ale reakce na německé násilí, kdy Němci prováděli masakry. Na Pankráci došlo k vystřílení celých domů kvůli lidem, kteří se před nimi skrývali ve sklepích,“ vysvětlil Koura. Padevět poukázal na to, že některých takových masakrů se účastnili němečtí vojáci, kterým přitom mnohdy bylo třeba jen 16 či 17 let.

Na několika místech v Praze tak byli pověšeni Němci, přičemž někde byli dokonce upáleni. V bezpečí nebyli ani kolaboranti, tedy lidé, kteří s nacisty spolupracovali. Češi zabíjeli i celebrity. „Mezi kolaboranty patřil například Felix Achille de la Cámara, který byl vylákán skupinou lidí ze svého bytu. Upálili ho na Kampě,“ řekl Koura. Další byl režisér Jan Sviták, který byl kvůli kolaboraci zatčen a posléze propuštěn, ale dav jej poté zlynčoval přímo před policejní služebnou v Bartolomějské ulici.

Kutlvašr byl jeden z největších hrdinů naší vlasti

Spisovatel Padevět v pořadu poukázal na fakt, že řada hrdinů z povstání neskončila dobře, ale ne kvůli Němcům, nýbrž kvůli vlastním lidem. Po válce totiž na vlivu nabývali komunisté, kteří později převzali moc a začali odstraňovat ty, kteří jim byli nepohodlní. Například hlasatel Mančala, přestože patřil k nejvýraznějším postavám povstání.

Perzekvován byl i tehdejší velitel domácího odboje generál Karel Kutlvašr. „Byl to jeden z největších hrdinů, které naše vlast má,“ zdůraznil Padevět. Generál však neskončil dobře, byl komunistickým režimem odsouzen a uvězněn. „Po několika letech ho propustili a tento člověk, který by měl pobírat státní penzi a hrdě nosit svá vyznamenání, zemřel na začátku 60. let jako noční vrátný v pivovaru,“ řekl Padevět. Historik Koura poukázal na fakt, že se ve vězení potkal s Rudolfem Toussaintem, který velel německým jednotkám v Protektorátu Čechy a Morava, přičemž setkání nejspíše iniciovali komunisté.

Povstání v Praze sehrálo ke konci války důležitou roli. „Zpomalilo ústup vojenských jednotek na západ. Bylo to největší vojenské vystoupení Čechů ve 20. století. Pražské povstání ukázalo, že nejsme národem zbabělců,“ dodal Padevět ve vysílání CNN Prima NEWS. Roli v něm sehrály i ženy, které se staraly o bojující muže, ať už zásobováním potravinami či starostí o raněné.

Padevět: Vojáci chtěli do amerického zajetí, sovětského se báli

Padevět také doplnil, že řada německých vojáků přešla během bojů na československou stranu a jiní pak vyměňovali své uniformy a zbraně například za jídlo či civilní ošacení. „K takovým případům docházelo, ale nebyli to Němci jako takoví, spíše Rakušané či Němci z Banátu. Chtěli se dostat do zajetí Američanů, protože měli obavy ze Sovětů,“ vysvětlil spisovatel.

Protektorát Čechy a Morava měl po dobu svého fungování svého prezidenta z řad Čechoslováků, kterým byl Emil Hácha. Ten však podle Padevěta v posledních letech kvůli svému zdravotnímu stavu de facto nevěděl o světě. „V době povstání byl v Lánech. Pobýval tam v podstatě od roku 1943 a vlastně nevěděl, kdo je a co se kolem něj děje,“ řekl Padevět. I tak byl po povstání zatčen a uvězněn na Pankráci, kde po pár týdnech zemřel.

Podle Koury podlomené zdraví Háchovi ani nedovolovalo, aby si udržel přehled o situaci či aby nějak dokázal zareagovat. „I poslední přelom roku už nebyl schopen vykonávat reprezentativní rituály, jako byl přednes novoročního projevu,“ řekl historik s tím, že nakonec prý protektorátní prezident měl jistou lepší chvilku. Měl tehdy říci, aby lidé vyřídili Edvardu Benešovi, prezidentovi v exilu, že mu Lány a Pražský hrad „zanechává v takovém stavu, v jakém jej dostal“.