Švédská vláda nařídila 15 státním složkám včetně armády, policie či finančního úřadu, aby posílily svou schopnost předcházet teroristickým útokům. V pátek o tom informoval web The Local. Tamní bezpečnostní služba SÄPO tento týden upozornila, že se bezpečnostní situace v zemi zhoršila po protestních akcích s pálením koránu.
Výtisky koránu byly letos spáleny hned na několika demonstracích ve Švédsku i v Dánsku, což vyvolalo pobouření v muslimském světě. Švédská vláda incidenty odsoudila, uvedla však, že v rámci zásad svobody slova nemůže pálení muslimské svaté knihy zakázat. Země se následkem tohoto vývoje podle premiéra Ulfa Kristerssona stala „prioritním“ cílem potenciálního teroristického útoku. Předtím byla podle něj jen „legitimním“ cílem. Kristersson o tom informoval ve čtvrtek večer na svém instagramovém profilu a odvolával se přitom na informace tajné služby.
Na vytváření obrazu o Švédsku jako protimuslimské země má podle ministra civilní obrany Carla-Oskara Bohlina podíl také ruská dezinformační scéna. Tajná služba SÄPO podle stanice Euronews uvedla, že se Švédsko v očích některých proměnilo „z tolerantní země na zemi nepřátelskou vůči islámu, kde jsou útoky na muslimy podporované státem a muslimské děti unášené tajnou službou“. Dezinformace o Švédsku nenabyly na intenzitě jen v souvislosti s incidenty s pálením koránu, ale už dříve kvůli otázce jeho vstupu do Severoatlantické aliance (NATO).
Od loňského roku, kdy Švédsko o vstup do NATO požádalo, blokovali jeho členství v Alianci turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a maďarský premiér Viktor Orbán. Skandinávská země však nyní dokázala přemoci turecké požadavky a Erdogan, který si v letošních volbách zajistil třetí funkční období, už nemusí pro své domácí publikum působit jako „tvrdý lídr“. Na okraj summitu NATO všechny překvapil souhlasem k přizvání Švédska do Severoatlantické aliance. Tento krok následoval po měsících tahanic o údajné švédské útočiště militantních skupin a po tureckých požadavcích, aby země vydala konkrétní lidi, mezi které mimo jiné patří podporovatelé kurdských separatistických organizací.
Fungují Erdoganova kouzla na Evropu?
Zatímco turecký prezident sice s pokrokovým rozhodnutím souhlasil, tamější parlament, který musí rozhodnutí ratifikovat, zasedne až 1. října. Říjnové jednání potvrdil i šéf diplomacie Hakan Fidan. Současný vztah mezi Evropou a Tureckem je stále více transakční, myslí si ředitel tureckého výzkumného programu ve Washingtonském institutu Soner Cagaptay. „Erdogan rekalibruje tureckou zahraniční politiku, snaží se okouzlit západní trhy a investory a přesvědčit svět, že jeho země je bezpečné místo, důkazem čehož je fakt, že se vztahy Turecka a NATO zlepšují,“ poznamenal s tím, že pokud bude Erdoganovi dána jistá nezávislost při úpravě nízkých úrokových sazeb, turecká ekonomika se může vrátit do sedla. „Očekávám ale nejprve ještě větší devalvaci liry, díky které bude země velmi levná pro turisty a dostupná pro export,“ dodal.
Turecko se potýká s vážnou ekonomickou krizí, kvůli níž se hodnota turecké měny za poslední dva roky propadla o více než 70 procent a nepomohlo ani zvolení uznávaného ekonoma do funkce ministra financí v nové vládě. Podle oficiálních údajů se inflace aktuálně pohybuje kolem 40 procent, což je výrazné zlepšení z 80 procent na konci loňského roku. Nezávislí ekonomové však tvrdí, že je reálně mnohem vyšší, a Erdoganova práce tak bude v novém funkčním období obtížnější. Turecká ekonomika je totiž křehká. Devizové a zlaté rezervy se vytrácejí, což ztěžuje růst hodnoty liry v blízké budoucnosti. A nepomohou ani Čína či Rusko, které by mohly také přispět „nějakou tou mincí“. Vysoká inflace bude i nadále narušovat životní úroveň a podněcovat nespokojenost ve společnosti.
Turecký vůdce vypadá nenapadnutelně, protože přežil další politickou výzvu. Jeho síla je však pravděpodobně už za vrcholem. Vládnutí Turecka nebude v příštích letech o nic jednodušší a NATO může jen čekat, s čím dalším turecký lídr přijde.
