Zavřené továrny, obchody, omezený silniční, lodní i letecký provoz. Karanténní opatření kvůli pandemii koronaviru ochromila celý svět. Kromě milionů nakažených lidí a miliardových finančních ztrát přinesla přísná epidemiologická opatření také pozitiva – lepší ovzduší a návrat zvířecích druhů.
Země se nadechla. Stačilo jen pár týdnů karantény a ovzduší ve světových metropolích se výrazně pročistilo. Na kvalitu vzduchu ve městech mají totiž zásadní vliv emise oxidu dusičitého (NO2), který vzniká ve spalovacích motorech. V tomto ohledu je největším světovým hříšníkem Čína. Podle dat Světového ekonomického fóra má země běžně na svědomí více než 50 procent produkce NO2 ze všech zemí Asie. V průměru země vyprodukuje 30 megatun tohoto plynu za rok (v roce 2019 až 40 megatun).
Tradiční statistiky ale v lednu pozměnil koronavirus. Kvůli nákaze se v Číně zhruba na měsíc uzavřely tisíce továren a miliony lidí skončily v karanténě. Kvůli epidemiologickým opatřením se čínské emise NO2 v lednu a únoru snížily oproti minulému roku o 40 procent.
Pro ilustraci: Jedna tuna NO2 odpovídá ročním emisím 62 automobilů. Pokud se tedy produkce NO2 snížila v Číně za leden a únor meziročně o 40 procent, je to stejné, jako kdyby se na celý rok z provozu na čínských silnicích stáhlo 192 tisíc automobilů, uvádí se na webu Světového ekonomického fóra.
A produkce emisí se nesnížila jen v Číně. Ve Velké Británii vyhlásila vláda celostátní karanténu 23. března, už o dva týdny později byla produkce NO2 v některých městech až o 60 procent nižší než ve stejném období v minulém roce. V Madridu, Miláně nebo Římě průměr březnových a dubnových emisí NO2 meziročně poklesl o 45 procent, v Paříži dokonce o 54 procent. Vyplývá to ze satelitních snímků a údajů Evropské kosmické agentury (ESA).
Kromě toho, že se lidem ve městech lépe dýchá, zlepšila se také viditelnost. Například někteří občané Indie dohlédli poprvé v životě na pohoří Himaláj.
Návrat delfínů i růžových medúz
Bosporský průliv v tureckém Istanbulu byl ještě před několika týdny přetížený lodní dopravou. Úžinou proplouvaly 24 hodin denně obrovské tankery a nákladní nebo výletní lodě.
Teď, když je celosvětový obchod ochromen a v Istanbulu platí omezený pohyb osob, vrací se k Bosporu delfíni. Obyvatelé tureckého města mořské savce natáčejí a videa publikují na sociálních sítích.
Rezidenti izraelského města Haifa zase potkávají v ulicích divoká prasata. Zvířata tam vycítila, že je venku minimum lidí a brázdí město ve snaze získat jídlo. „Divočáci tu občas čenichali ještě před pandemií, ale ulice bez lidí jim dodaly odvahu jít dál,“ popsal pro BBC jeden z obyvatel města.
„Bojíme se vyjít ven, třeba jen s odpadky. Nikdy nevíme, jakou cestou se kanci vydají,“ sdělil pro Reuters jiný rezident. „Cítíme se bezbranní,“ dodal muž.
Návrat zvířecích druhů pozorují lidé i v dalších státech. K albánským lagunám se slétají plameňáci a pelikáni, v ulicích chilského hlavního města Santiaga zase museli odchytit několik pum, které se odvážily do prázdných ulic. U pobřeží Filipín jsou k vidění růžové medúzy a v ulicích waleského města Llandudno se objevily divoké kozy.
Jellyfish certainly are not affected by #COVID19 restrictions. Here is a bloom of #jellyfish medusae of the tomato 🍅 jelly, Crambione cf. mastigophora in El Nido, S. Philippines 🇵🇭
— Sheldon Rey Boco, PhD (@SheldonRey) March 28, 2020
🎥 Alimar Amor 23 March 2020 pic.twitter.com/5avr1ptJdy
Ne každé zvíře ovšem profituje z toho, že lidé po celém světě tolik nevycházejí ven. Podle Deutsche Welle hrozí vyhladovění holubům, kteří byli zvyklí, že jim lidé na ulicích hází kousky pečiva. Na problém poukázala německá organizace bojující za práva zvířat Deutscher Tierschutzbund.
„Holubi jsou obyčejně velmi věrní prostředí, ve kterém žijí. Neopustí centra měst, a proto budou hladovět, pokud se jim neposkytne jídlo,“ sdělila pro britský Express Leonie Weltgenová, specialistka pro ochranu druhů ve zmíněné organizaci.
