V ČR se léčí s leukémií upravenými bílými krvinkami již dvě děti

Dárcovství

Již dvě děti se v ČR léčí s leukémií upravenými bílými krvinkami

Ve Fakultní nemocnici v Motole se léčí již druhé dítě s leukémií v ČR vlastními geneticky upravenými bílými krvinkami. Po úpravě dokážou rozpoznat a ničit nádorové buňky. Uvedl to pro CNN Prima NEWS přednosta kliniky Jan Starý.

Podobná léčba by podle nemocnice byla vhodná pro zhruba dvě až pět dětí ročně. „Tento nový druh léčby se indikuje u pacientů s akutní lymfoblastickou leukémií, a to v případě, že se nemoc opakovaně vrací a nebo pokud pacient znovu onemocní, i když už transplantaci kostní dřeně absolvoval, uvedl přednosta kliniky Jan Starý. „My už máme ty pacienty dva, protože jsme v tomto týdnu podali ty bílé krvinky druhému dítěti. Oběma, tomu prvnímu i tomu druhému se daří dobře,“ poznamenal Starý pro CNN Prima NEWS.

Pandemie ovlivnila dárcovství kostní dřeně: Donorů je stále málo

Člověk, který vstoupí do Českého registru dárců krvetvorných buněk, souhlasí s tím, že své krvetvorné buňky daruje jakémukoli pacientovi, který transplantaci potřebuje, a to po celém světě. Transport životadárných buněk mezi zeměmi během pandemie koronaviru byl však značně problematický.

Vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk Marie Kuříková uvedla, že zavření hranic v tu chvíli znamenalo, že se museli všichni zmobilizovat, každý podle ní musel zařizovat součinnost jak s policií, tak s ministerstvem. „Potřebovali jsme různá povolení.“

Ideální je dopravit darovanou kostní dřeň do 48, maximálně však do 72 hodin k pacientovi. Koordinátoři registru tvrdí, že nejčastěji vyhledávají vhodné dárce pro české pacienty v Americe, Polsku a Německu. Vedle lékařů a zdravotníků se tak hrdiny koronavirového období, stali kurýři, kteří museli po Evropě jezdit výhradně auty a byly tak na cestách i několik dní.

Podle vedoucího Dětského transplantačního oddělení Fakultní nemocnice v Motole Jiřího Sedláčka se krátce po zavedení nouzového stavu stalo, že byli v situaci, kdy odběr dárkyně z Řecka nebyl vůbec jistý. Odběr sice v Řecku proběhnout měl, ale nebylo známo, zda se čerstvý štěp k transplantaci podaří převézt. Tou dobou již lékaři všechna cytostatika malému pacientovi podali. „Sledovali jsme s napětím, jestli se kurýr dostane vůbec do Řecka a jestli se pak dostane z Řecka,“ řekl Sedláček.

I proto lékaři chtějí mít vyšší počet dárců kostní dřeně v České republice. Aktuálně jich registry v zemi evidují necelých 132 tisíc.

Tagy: