Panenky odsouzené k zániku dostávají druhou šanci. Nahlédněte do muzea v Tajanově

Jarmila Straková si v dětství asi jako většina holčiček ráda hrála s panenkami. Tehdy by ji asi jen těžko napadlo, že o půl století později se z dětské radosti stane tak velký koníček, že si díky němu dokonce otevře vlastní stálou expozici. „Já tomu říkám terapie. Dostala jsem se k tomu v době, kdy jsem byla hodně nemocná a pro mě je to útěk z reality. Strašně mě baví ruční práce, to mě bavilo vždycky,“ vypráví sběratelka v pořadu Prima Česko.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Místo, kde ožívají pohádkové bytosti: Muzeum strašidel v Plzni

Ve vitrínách najdete panenky všech velikostí i druhů. „Máme tady řecké panenky, kankánové tanečnice z USA, které jsem dostala od jedné hrozně hodné paní. Jsou tady úžasné čtyři panenky z Kuby. Je tady malý Francouzek, francouzská holčička – jeho kamarádka, německá miminka,“ vyjmenovává zakladatelka Muzea Panenek v Tajanově na Klatovsku. A dodává, že čas od času za nimi zajde za odreagováním nebo se vypovídat. „Trávím tady čas, když jsem naštvaná nebo mrzutá, smutná. Zajdu si sem a tady to těm holkám všechno povím,“ přiznává Straková.

5 fotografií

Nejlepší chmel roste na Žatecku: Návštěvníci mohou zavítat do Chrámu chmele i do muzea

Prima Česko

Žatec je město, které znají asi všichni milovníci piva. Ze Žatecka totiž pochází nejkvalitnější chmel ze všech – takzvaný žatecký červeňák. Právě z něj se vaří pivo po celém světě. Ve městě má chmelařství dlouhou historii a místní jsou na něj náležitě pyšní. Chmelu a pivu dokonce vytvořili vlastní chrám a největší chmelařské muzeum na světě.

Druhé šance pro zdánlivě ztracené případy

Nadšenkyně vrací život všem panenkám, které se jí dostanou pod ruku. Některé mají skutečně namále. Třeba ta, kterou našli v rumunském močále. Zakladatelka muzea ji opravila tak, že vypadá jako nová. „Miminko bylo ve skutečně žalostném stavu. Hlava byla oddělená od těla, tělo plné žížal, očička chyběla. Věnovala jsem tomu pár hodin práce, tělo jsem rozpárala, vyčistila, abych získala střih, ušila jsem podle toho tělíčko nové, znovu vycpala. Oblékla ho do oblečku po mém nejmladším synovi a teď dělá parádu a jenom čeká, až se jednou podívá zpátky do Rumunska na výlet,“ vypráví o jednom z nejtěžších úkolů Straková.

Odhadem až deset procent panenek dostala od rodiny i úplně neznámých lidí ze všech koutů Česka. Jen během našeho natáčení jí jeden z místních obyvatel donesl v krabici další. Jako některé jiné, i ona byla v dezolátním stavu, ale paní Straková si poradila. Za několik dní byla panenka opravená a oblečená v šatech s květinovým vzorem. S osazenstvem za vitrínami si prý padla do oka.

Protože dcera Jarmily Strakové nebo snachy sběratelství nepropadly, čeká teď majitelka sbírky na narození vnučky, které by mohla společně s láskou k tomuto koníčku všechny panenky jednou předat.

Ve stálé expozici v Tajanově na Klatovsku je otevřeno každou neděli.