Pasti na řidiče: rostoucí počet radarů a milionové tržby českých obcí Zdroj: CNN Prima NEWS
V posledních letech se v Česku zdvojnásobil počet stacionárních a úsekových radarů, které nejenže varují před překročením rychlosti, ale stávají se významným zdrojem příjmů pro mnohé obce. Zatímco v Německu, Rakousku či na Slovensku je měřicí technika převážně nastavena s důrazem na bezpečnost, české radary často fungují spíše jako „stroj na peníze“. Existuje ale i morálně přijatelné řešení: legální radarové detektory, například od české firmy Genevo, umožňují řidičům lépe číst dopravní situace bez porušení zákona.
Radary jako rostoucí zdroj obecních rozpočtů
V České republice zažíváme nebývalý rozmach dopravních radarů. Zatímco v roce 2018 bylo dle oficiálních statistik asi 120 úsekových a stacionárních radarů, v loňském roce jejich počet podle ČT24 narostl na téměř 250 – zejména díky obcím, které měření instalují samy ve snaze zvýšit příjmy do obecních kase. Kritici ovšem poukazují, že reálný počet měření může být až čtyřikrát vyšší, tedy okolo tisíce, protože řada zařízení není v oficiálních přehledech zachycena.
Záměr původně prezentovaný jako prostředek ke zvýšení bezpečnosti se tak v mnoha obcích proměnil v systém, který penalizuje i drobné překročení – někdy jen o 1 km/h. Tento přístup přináší městům stamilionové částky, ale otázkou zůstává, zda zvyšují skutečnou bezpečnost silničního provozu, nebo spíše rozpočty obcí.
Radary napříč Evropou: jak si stojíme ve srovnání se sousedy?
Přestože v Česku narůstá počet radarů, sousední státy se v přístupu k měření rychlosti liší:
- Slovensko má jen desítky statických radarů – nejčastěji kolem 13 zařízení – a hlavní důraz klade na dopravní výchovu a preventivní značení.
- Rakousko a Německo využívají radary s rozumnými tolerancemi a pravidelně informují o průběhu měření, aby se řidiči mohli přizpůsobit rychlosti.
- Itálie vlastní sice přes 8 000 radarů, ale pokuty jsou nastavovány progresivně a cizincům se hrozí zdvojení sankcí, pokud pokutu nezaplatí včas.
V Česku naopak mnohé město neinformují v dostatečném předstihu, kam radary umístějí, a tolerance často neexistuje. Řidič tedy riskuje pokutu i za drobné překročení tam, kde povolená rychlost bezpečnosti nijak neubližuje.
Z obav o bezpečnost k pokladně: příklady městských rozpočtů
Malé i střední obce čím dál častěji uvádějí pokuty jako významnou položku rozpočtu:
- Říčany (17 000 obyvatel) vybraly za loňský rok 74 milionů Kč, což činí téměř 10 % rozpočtu města.
- Vimperk a Slavkov u Brna patří mezi další města, kde finanční výnosy z rychlostních pokut tvoří významný díl rozpočtu a někdy převažují nad částkou uvolněnou na dopravní infrastrukturu.
Radar ve Vimperku Zdroj: CNN Prima NEWS
Morální obrana řidičů: jsou detektory etickou alternativou?
V diskusi o „morálnosti“ používání detektorů rychlosti bývá nejčastěji zmiňováno, že varování před radary prý podrývá smysl měření. Pokud ale instituce skutečně chtějí zvýšit bezpečnost, musí se soustředit na odhalování extrémních přestupků, nikoli drobných výkyvů, a připustit přiměřenou toleranci.
Praxe v Česku ukazuje, že použití kvalitního radarového detektoru je legální a umožňuje řidiči:
- Zareagovat včas na dopravní situace,
- přijímat informovaná rozhodnutí,
- řídit plynule a bezpečně, nikoli rozumět „kde radary zrovna stojí“.
Genovo ONE S Zdroj: se svolením značky Genovo
Detektory značky Genevo, českého výrobce s více než 15letou historií na trhu, nabízejí databázi pevně instalovaných radarů, úsekových měření i mobilních jednotek aktualizovanou v reálném čase. Uživatel tak nemusí okamžitě brzdit na nulu, ale včas snížit rychlost na povolenou hodnotu.
Legální rámec: co říká zákon?
Podle platné legislativy není provoz radarového detektoru zakázán. Zákon č. 361/2000 Sb. ani žádná novela nezakazuje přístroje, které pouze pasivně monitorují okolí vozidla a nezasahují do měřící techniky. Klíčová ustanovení:
- Zákaz rušení či blokování měřicího zařízení (antické zobrazovače nebo „laser jammery“);
- Povolené pasivní detektory, které pouze přijímají signál radarů;
- Čistě informační funkce, bez aktivního ovlivňování radarů.
V důsledku toho může řidič legálně vlastnit a používat radarový detektor, aniž by porušil dopravní zákon nebo musel obhajovat svůj morální postoj.
Kde je hranice mezi bezpečností a byznysem?
České město dnes uvažuje o dopravní politice často ve dvou rovinách: bezpečnosti a zdroji příjmů. Prakticky neexistuje třetí cesta. Pokud však chceme, aby měření rychlosti skutečně sloužilo ochraně životů, musí být transparentní, přiměřené a doprovázené preventivními opatřeními. Jinak se radary promění v pouhý „stroj na peníze“, který spíše rozlomí vztah mezi občany a samosprávou.
Genovo ONE S Zdroj: se svolením značky Genovo
Morální otázka přitom nekončí u měst: právě řidiči mají právo znát dopravní situaci kolem sebe. Legální radarové detektory, zejména od české firmy Genevo, představují férový nástroj, jak vrátit rovnováhu mezi měřením a informovanou jízdou. Konečný cíl – snížení nehodovosti – však zůstává na všech stranách: obcích, řidičích i odpovědných úřadech. Zda se nám podaří najít ten správný kompromis, ukáže až čas a ochota ke kritické sebereflexi.
