Zvolený český prezident Petr Pavel má o podobě případných mírových dohod s Ruskem poměrně jasnou představu. Zdroj: Herminapress
Zvolený český prezident Petr Pavel tvrdí, že jediná možná mírová dohoda s Ruskem musí počítat s Ukrajinou v hranicích před rokem 2014, tedy i s Donbasem a Krymem. Nástupce Miloše Zemana to řekl během sobotního živého vysílání na svém Facebooku.
Zvolený prezident Petr Pavel se na Facebooku vrátil ke své předchozí praxi pravidelného komentování konfliktu na Ukrajině, který glosoval na základě vlastních vojenských zkušeností.
Během sobotního přímého vysílání se zatím vůbec nejjednoznačněji vyjádřil k tomu, jak by podle něj mohla vypadat případná mírová dohoda mezi napadenou Ukrajinou a ruským agresorem.
„Musí obsahovat několik základních stavebních kamenů,“ řekl. „Mezi ně patří to, co se naposledy objevilo v čínském návrhu, který ale nebyl blíže specifikován. A i proto si ho jak ukrajinská, tak ruská strana vykládají odlišně.“
„Těmi stavebními kameny jsou především teritoriální integrita v mezinárodně uznaných hranicích. Což v případě Ukrajiny znamená, že bude obnovena kontrola nad celým územím státu z období před rokem 2014, včetně východního Donbasu a Krymu. I s územími, která dnes Rusko na základě zfalšovaných referend považuje za svoje.“
Východiskem pro případná mírová jednání nemůže být podle Pavla nic menšího.
„K tomuto stavu jsme se však zatím nedostali,“ dodal. „A žádný z mírových návrhů o tom ani nehovoří.“
Vuhledar je zdevastovaný ruským ostřelováním. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Ukrajinci se snaží vylovit utopený ruský tank. Zdroj: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny
Vuhledar je zdevastovaný ruským ostřelováním. Zdroj: CNN
Vuhledar je zdevastovaný ruským ostřelováním. Zdroj: CNN
Vuhledar je zdevastovaný ruským ostřelováním. Zdroj: CNN
Okolí Vuhledaru je plné rovinatého terénu, kde se ruské síly stávají snadným terčem ukrajinských obránců. Zdroj: CNN
Okolí Vuhledaru je plné rovnatého terénu, kde se ruské síly stávají snadným terčem ukrajinských obránců. Zdroj: CNN
Ve Vuhledaru nyní přebývají zejména ukrajinští vojáci a dobrovolníci ze zahraničí. Zdroj: CNN
Ve Vuhledaru nyní přebývají zejména ukrajinští vojáci a dobrovolníci ze zahraničí. Zdroj: CNN
Následky ruského ostřelování Melitopolu Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Vuhledar je zdevastovaný ruským ostřelováním. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Ukrajinci se snaží vylovit utopený ruský tank. Zdroj: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny
Vuhledar je zdevastovaný ruským ostřelováním. Zdroj: CNN
Vuhledar je zdevastovaný ruským ostřelováním. Zdroj: CNN
Vuhledar je zdevastovaný ruským ostřelováním. Zdroj: CNN
Okolí Vuhledaru je plné rovinatého terénu, kde se ruské síly stávají snadným terčem ukrajinských obránců. Zdroj: CNN
Okolí Vuhledaru je plné rovnatého terénu, kde se ruské síly stávají snadným terčem ukrajinských obránců. Zdroj: CNN
Ve Vuhledaru nyní přebývají zejména ukrajinští vojáci a dobrovolníci ze zahraničí. Zdroj: CNN
Ve Vuhledaru nyní přebývají zejména ukrajinští vojáci a dobrovolníci ze zahraničí. Zdroj: CNN
Následky ruského ostřelování Melitopolu Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
V odpovědích na další otázky zmínil třeba to, že není v českém zájmu, aby se Rusko po válce zcela zhroutilo. Nebo že si statečně bojující Ukrajina masivní podporu západního světa zaslouží, jelikož jsou všechny uváděné důvody Moskvy k napadení sousedního státu jednoznačně zástupné.
„Pokud by Ukrajina neuspěla, dříve nebo později bychom čelili tlaku Ruska na další země v regionu, jak to ostatně naznačil i sám Lavrov. Už teď se mluví o hrozbě pro Moldavsko, dalšími na řadě by byly velice pravděpodobně bývalé země SSSR ze Střední Asie.“
Nástupce Miloše Zemana se nevyhnul ani kritice ruské společnosti.
„Rusko si za celý rok nepřipustilo, že by válka z jeho strany byla nespravedlivá. Že způsobilo obrovské množství ztrát na obyvatelstvu, které se proti Rusku ničím neprovinilo,“ mínil Pavel.
„Ruská veřejnost zkrátka nemá dojem, že by na tom jejich vlast měla jakoukoli vinu. Ta podle nich padá na hlavu Západu. Taková situace nevytváří dobré předpoklady pro to, aby došlo k dobré vůli k mírovým jednáním. Zatím jsme od Ruska slyšeli spíš ultimáta, než konstruktivní snahu se na něčem domluvit. Návrhy Moskvy směřují spíš k tomu, aby si Ukrajina a s ní i Západ zvykly na akceptaci teritoriálních zisků Ruska. To je však v rozporu jak se zájmem Ukrajiny, tak s mezinárodním právem.“
Petr Pavel varoval, že docílit míru za cenu odměnění agresora není správné.
„Není možné Rusku poskytovat nějaké garance, když okupuje velkou část suverénního státu,“ vysvětloval. „Rusko zkrátka nemá snahu uznávat menší země jako rovnocenné partery. Sám Putin tvrdil: Velké země dělají, co mohou. Malé, co musí.“
