Prezident Petr Pavel v úterý na Pražském hradě jmenoval ústavní soudkyní místopředsedkyni pražského městského soudu Veroniku Křesťanovou. Odbornice na právo duševního vlastnictví doplní počet soudců Ústavního soudu na 14, v týmu bude třetí ženou. Křesťanovou minulý týden do funkce schválil Senát. Původně měl být jmenován i Robert Fremr, což se ale nestalo, ústavních soudců tak stále není stanovených 15. Předseda Ústavního soudu Josef Baxa to ale podle svých slov nepokládá za problém. Ohledně Fremra řekl, že prezident ví, co dělá.
„Jsem opravdu rád, že dnes mohu do sestavy Ústavního soudu jmenovat další ženu,“ prohlásil v úterý prezident. Ocenil zejména široký právní záběr Křesťanové – od advokacie přes soudy po vzdělávání nových právníků.
ČTĚTE TAKÉ: Lžete. Vězně, kteří mě mučili, jste použil jako svědky, píše muž odsouzený Fremrem
Na ústavní soudkyni navrhl Křesťanovou prezidentovi její domovský Městský soud v Praze. Podle ní se tam zájemci o tuto funkci sami nehlásili. „Vybrala mě paní předsedkyně s vedením soudu a se souhlasem soudcovské rady, což je pro mě opravdu obrovská čest. I právě proto, že pocházím z advokacie, že nejsem od kolébky soudkyně,“ popsala.
Fremr by dnes už Senátem neprošel. Informace o jeho kauzách jsou závažné, říká Marvanová
Kdyby senátoři měli u sebe nové informace o kauzách soudce Roberta Fremra, neprošel by hlasováním v horní komoře, řekla redakci CNN Prima NEWS senátorka Hana Kordová Marvanová (za ODS). Za sebe má radost, že se prezident Petr Pavel rozhodl pozdržet jmenování Fremra na post ústavního soudce. Senátor Marek Hilšer z klubu Starostů podotkl, že při výběru vhodných kandidátů nejspíše pochybil prezidentův poradní panel. „Chápu, že lidé jsou obecně nepodezřívaví. Uniklo to ale pozornosti a trošku to všem zamotalo hlavu,“ sdělil redakci.
Čtyřiapadesátiletá Křesťanová je držitelkou ocenění Právník roku v oboru duševního vlastnictví. Specializuje se i na mediální právo či právo ochrany osobnosti. U pražského městského soudu působí od roku 2010. Byla členkou expertní komise pro tvorbu nového autorského zákona. Působila i jako rozhodce u rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře. Přednáší mimo jiné na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
„Nedovedu si to představit, že bych neučila,“ reagovala v úterý Křesťanová na otázku, zda by ráda zůstala v kontaktu s akademickou sférou. Podle Baxy to lze s prací ústavního soudu skloubit. „Samozřejmě to lze stíhat, ale každý soudce si musí uvědomit, co je podstatné. Role ústavního soudce se musí plnit na sto procent,“ řekl. „Má-li ještě další kapacitu, tak je to pochopitelně velmi cenné – výchova nových právníků, nebo vůbec to veřejné vystupování, akademické psaní. To všechno jsou důležité věci, dělají to soudci po celém světě,“ dodal.
Ústavní soud nyní prochází personální proměnou kvůli končícím mandátům některých soudců. Z Pavlových nominantů již brněnskou instituci posílili ústavní právník Jan Wintr, soudci Josef Baxa a Daniela Zemanová a profesorka občanského práva Kateřina Ronovská. Baxa je od úterý novým předsedou soudu a Ronovská místopředsedkyní.
Fremr zatím počká
Ohledně jmenování bývalého místopředsedy Mezinárodního trestního soudu Roberta Fremra prezident v pondělí řekl, že se rozhodl vyčkat na vyjasnění nových informací o Fremrově působení v komunistické trestní justici. Baxa nepokládá za problém, že ústavních soudců je momentálně 14 namísto 15. „Není to samozřejmě kompletní sestava, ale takových situací už Ústavní soud zažil. Zažil mnohem horší. Takže já věřím tomu, že – tak, jak sleduju pana prezidenta, jakou péči věnuje Ústavnímu soudu – dříve nebo později nás prostě bude 15," řekl.
Doplnil, že na prezidenta v tomto ohledu rozhodně nebude zkoušet nijak tlačit, protože to není rolí předsedy Ústavního soudu. „Nechme to na panu prezidentovi, on ví, co dělá. A myslím si, že bude postupovat i nadále podle Ústavy a že se nenechá vykolejit. Ale nechci to nějak věcně komentovat. On řekl své důvody a teď musíme počkat na jeho další rozhodnutí, ať už bude jakékoliv,“ doplnil k otázce jmenování Fremra.