Zvolený prezident Petr Pavel se při bezpečnostní konferenci v Mnichově v pátek a sobotu sejde například s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem nebo prezidentem Litvy Gitanasem Nausédou. Řekl to po pondělním setkání s dosluhující hlavou státu Milošem Zemanem v Lánech. Další schůzky jsou v jednání. Chce mimo jiné apelovat na rychlou vojenskou pomoc Ukrajině napadené Ruskem.
Pavel také pravděpodobně do konce března navštíví Slovensko a prezidentku Zuzanu Čaputovou, setká se také s polským prezidentem Andrzejem Dudou a německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.
ČTĚTE TAKÉ: První návrh reformy důchodů zveřejním v březnu, řekl Jurečka. Chce jednat i s opozicí
Konference se v bavorské metropoli uskuteční tento týden od pátku do neděle, jedním z hlavních témat bude ruská invaze na Ukrajinu. Akce se zúčastní vedle německého kancléře Olafa Scholze také například prezident Polska Andrzej Duda, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nebo vysoce postavený čínský diplomat Wang I.
Pavel po schůzce se Zemanem: Různé pohledy nám nebrání, abychom se bavili vstřícně
Zvolený prezident Petr Pavel po schůzce s dosluhující hlavou státu sdělil, že přestože mají rozdílné názory, bylo první společné jednání vstřícné. Pavel Zemana mimo jiné pozval na inauguraci.
Setkání na okraj konference považuje Pavel spíše za seznamovací. Chce ale zdůraznit, že vstřícnost, se kterou byl minulý týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijat v Británii, ve Francii či v Bruselu, by neměla zůstat pouze v rovině slov či emocí, ale měla by být proměněna do velice rychlé a konkrétní vojenské pomoci.
„Z různých zdrojů vyplývá, že Ruská federace připravuje protiofenzivu. Může být poměrně zásadní. Pokud nebude Ukrajina dostatečně vybavená k tomu, aby mohla ofenzivě čelit, mohlo by dojít i k poměrně zásadnímu zvratu ve vývoji konfliktu,“ řekl Pavel.
Tento týden kromě Mnichova plánuje ve středu a ve čtvrtek cestu do Karlovarského kraje, kde se chce setkat s vedením kraje a měst a zavítat do škol, firem či se setkat se zástupci neziskových organizací. Zajímá ho, jak krize dopadá na občany kraje a jak ti vnímají vládní opatření. Obecně chce hovořit také o hlavních problémech kraje, například o nedostatku škol, dostupnosti zdravotní péče či možnosti kulturního a sportovního vyžití.