Na Pražský hrad přijel francouzský prezident Macron
Prezident Petr Pavel prosazuje hledání nových forem pomoci Ukrajině včetně diskuse o možné přítomnosti v zemi – nikoli však bojových jednotek, ale formou asistence. Pavel to řekl na úterní tiskové konferenci po jednání s francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Praze.
„Možností je opravdu hodně. Myslím, že je čas pro to, abychom se o nich vážně bavili. Odmítává stanoviska přisuzuji tomu, že je obava, abychom nehovořili o vyslání bojových jednotek na Ukrajinu, protože tím by opravdu mohlo dojít k překročení pomyslné červené linie. Ale o tom nebyla řeč. Bavíme se o formách asistence,“ řekl Pavel.
Na Pražský hrad přijel francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdroj: ČTK / Říhová Michaela
Na Pražský hrad přijel francouzský prezident Macron. Zdroj: ČTK / Říhová Michaela
Na Pražský hrad přijel francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdroj: ČTK / Říhová Michaela
Na Pražský hrad přijel francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdroj: ČTK / Říhová Michaela
Na Pražský hrad přijel francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdroj: ČTK / Říhová Michaela
Na Pražský hrad přijel francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdroj: ČTK / Říhová Michaela
Na Pražský hrad přijel francouzský prezident Macron. Zdroj: ČTK / Říhová Michaela
Na Pražský hrad přijel francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdroj: ČTK / Říhová Michaela
Na Pražský hrad přijel francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdroj: ČTK / Říhová Michaela
Na Pražský hrad přijel francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdroj: ČTK / Říhová Michaela
ČTĚTE TAKÉ: Plán ČR na zajištění munice je významný, řekl Macron. Demisi, křičeli na něj lidé na Hradě
Český prezident má dojem, že z pohledu možné ruské reakce je stejně nebezpečné trénovat ukrajinské vojáky na území států Evropské unie jako na Ukrajině. „Ukrajina, přestože je napadena, je stále suverénní zemí, a i kdyby na jejím území fungovala nějaká výcviková mise, není to porušením žádného mezinárodního pravidla,“ řekl Pavel.
Konec dalšího ruského plavidla, hlásí Ukrajinci. Černomořská flotila přišla o hlídkovou loď
Ukrajině se v noci na úterý podařilo pomocí mořských dronů zasáhnout ruskou hlídkovou loď Sergej Kotov, uvedl web Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroj v ukrajinské vojenské rozvědce. Informace o osudu lodi se podle něj zpřesňují. Agentura Unian mezitím napsala, že podle ruských proválečných účtů na platformě Telegram se loď potopila. Rusko zprávu zatím oficiálně nekomentovalo.
„Je jenom na nás, jakou formu asistence Ukrajině zvolíme, pokud zůstaneme v rámci limitu nebojového angažmá,“ dodal. Je podle něj nutné k věci přistoupit s otevřenou myslí, zvážit dostupné možnosti a věnovat se jim, ne a priori odmítat jakoukoli přítomnost na Ukrajině.
„Těch způsobů je celá řada a myslím, že debata o tom již začala. Naposledy ji vedli ministři obrany na půdě NATO, konzultační schůzka evropských lídrů v Paříži se jí věnovala také. Měli bychom v ní pokračovat,“ řekl Pavel. „Pokud je v našem zájmu, aby Rusko na Ukrajině neuspělo, nemůžeme zůstat u pomoci, jakou poskytujeme Ukrajině dnes. Vidím prostor k tomu, abychom hledali další formy pomoci a řešení a neomezovali se sami tam, kde nemusíme,“ dodala česká hlava státu.
Macron minulý týden na pařížské konferenci o pomoci Ukrajině řekl, že nevylučuje vyslání pozemních vojsk zemí Severoatlantické aliance (NATO) na Ukrajinu. V podobném smyslu se vyjádřila estonská premiérka Kaja Kallasová nebo litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas. Myšlenku však rázně odmítlo Německo, Polsko, Itálie, Británie, USA nebo Česká republika. Ruský prezident Vladimir Putin poté varoval před tím, že země NATO budou riskovat jaderný konflikt, pokud vyšlou na Ukrajinu své vojáky.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Západ je na jadernou válku připraven, shodli se experti. Může Rusko své výhružky naplnit?
