Nemocných dětí přibývá. V lékárnách je však stále těžší sehnat léky na teplotu i antibiotika. Zdroj: Profimedia.cz
Pediatři, kterým se v posledních dnech plní ordinace malými nemocnými pacienty, řeší problém s chybějícími antibiotiky, ale i léky na bolest a snížení teploty. CNN Prima NEWS oslovila pediatričky Hanu Cabrnochovou a Kristýnu Snášelovou, aby se vyjádřily k aktuální situaci ve svých ordinacích. Podle nich musí rodiče řešit velké komplikace, nebezpečí ale jejich dětem nehrozí.
Paní doktorko Cabrnochová, jak vnímáte výpadky léků na horečku u dětí?
Výpadky léků, se kterými se nyní jako pediatři potýkáme, jsou velké. Shoduji se s kolegy, že podobnou situaci za svou praxi nepamatujeme. Chybí velké spektrum léků používaných u dětí, například antibiotické oční kapky, kapky do uší, a především léky na snížení teploty a antibiotika v dostupné formě pro děti – tedy sirupové. Sirupová forma penicilinu, která se používá u dětí s angínou jako první volba, není dostupná. Není správné, že musíme volit antibiotika se širším spektrem účinnosti, a i ta nejsou navíc ve všech případech dostupná. U léků na snížení horečky nejsou k dostání ibuprofenové čípky známé jako Nurofen a také není Nurofen sirup. Musíme ošetřit velké množství nemocných dětí a do toho vyřizovat telefony rodičů, kterým v lékárně řekli, že předepsaný lék není k dispozici.
MUDr. Hana Cabrnochová, praktická lékařka pro děti a dorost, je vedoucí katedry Praktického lékařství pro děti a dorost IPVZ Praha a členka výboru Vakcinologické společnosti ČLS JEP. Provozuje soukromé zdravotnické zařízení.
A co si myslíte o postoji ministerstva zdravotnictví k této problematice?
Osobně se domnívám, že by bylo třeba být aktivnější v komunikaci s lékaři. To je především úkolem Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). My v systému vidíme, že je lék dlouhodobě nedostupný, ale nenabídne se nám alternativa v podobě jiného léčiva se stejnou účinnou látkou. Dále bychom určitě ocenili informaci, že větší procento lékáren nemá lék k dispozici a může proto dojít k omezení zásobování v těchto oblastech. Případně abychom měli informaci, která lékárna má možnost ibuprofenové čípky vyrobit a zda si je rodiče mohou koupit.
Je s podivem, že v okolních zemích některé léky dostupné jsou. Po určitou dobu se řešilo, že se jedná jen o výpadek několika léků, tedy že většina je k dostání. To je ovšem pravda jen do chvíle, než se zamyslíme, kolika lidem chybí. Vypadl lék, který potřebuje mít doma každá rodina s malým dítětem. Kvituji ale snahu ministerstva upravit novelu zákona o léčivech a předpokládané zajištění mimořádné dodávky léku Nurofen pro děti v obou lékových formách.
Bylo podle vás možné těmto problémům předejít s ohledem na to, že k výpadkům některých léků dochází už od léta?
Myslím si, že alespoň částečně ano, protože fakt, že v tomto období přicházejí respirační nákazy, je známý. Na druhou stranu se ale chřipka opravdu letos objevila dřív, než jsme čekali. Většinou vrcholí až po Vánocích. Děti ale vždy na podzim a v zimě marodí. Jestliže chybí penicilinové antibiotikum a nastává období, kdy budou lékaři tento typ léku potřebovat, lze čekat, že bude nedostatek i jiných antibiotik, protože musíme předepisovat více.
Nedostatek léků řeší Češi po svém. Sirupy si vyrábí sami, ministerstvo ale varuje
Někteří Češi se současnou situaci kolem výpadků dodávek léků tlumících u dětí horečku rozhodli řešit po svém – sirupy si dělají doma sami. I část lékáren začala vyrábět vlastní přípravky. Jde zatím pouze o dětské čípky. Výroba sirupů je totiž finančně výrazně nákladnější. Domácí přípravu léků nebo sirupů ale ministerstvo zdravotnictví nedoporučuje.
Co mají rodiče malých dětí dělat, pokud neseženou léky v lékárnách poblíž domova?
Některé lékárny nabízejí možnost výroby ibalginových čípků pro děti. Lékaři také řeší téma výdeje léků pro mimořádné situace. Není možné, aby maminka s dítětem s horečkou musela navštívit několik lékáren a hledat v nich léky. Pomohlo by znát aktuální situaci v dostupných lékárnách ve spádové oblasti, znalost předpokládaných výpadků, možnost na předpis nechat pro děti vyrobit sirup z tablet apod. Určitě se musíme obrnit trpělivostí, domnívám se, že stále je možné najít řešení, byť ne tak jednoduše, jako tomu bylo doposud.
Přestože se doporučuje nedělat si zásoby, myslím, že mnoho rodičů, pokud má možnost, si raději nakoupí více léků na snížení horečky. Co si o tom myslíte?
Měli bychom se chovat rozumně. Léky mají samozřejmě nějakou dobu trvanlivosti a dělat si zásoby, které pak vyhodím do koše, určitě správné není. Do České republiky by měla přijít zásoba antipyretik (léčivo snižující horečku, pozn. red.). Pokud je lidé nebudou skupovat ve velkém a dělat si zásoby, tak to zvládneme. Pokud ale léky opravdu skoupí, budeme opět řešit jejich nedostatek. Je vhodné mít doma v zásobě jednu krabičku, větší množství ale nutné není.
Tyto léky se často využívají také na bolest, především u růstu zubů. Je možné využít ještě jiný přípravek?
Na bolest zubů u větších dětí je určitě dostupné spektrum větší. U malých dětí jiné léky než na bázi paracetamolu nebo ibuprofenu nepoužíváme, kvůli složkám, které mohou být v kontraindikaci s jejich věkem. Ibuprofenové léky se používají také na záněty ucha, protože působí protizánětlivě a zároveň tlumí bolest. Kapky do uší také nejsou vždy dostupné a pokud nemáme ani ibuprofen, tak je to problém. Podobné využití je i u zánětu kloubů, s tím, že ideální je sirupová forma ibuprofenu pro děti. Děti, které při horečkách zvrací, ale musí dostat jedině čípky.
Aktuálně je horší problém nedostatek antibiotik
Přestože situace vypadá v počínající chřipkové sezóně dramaticky, podle pediatričky Kristýny Snášelové z pražského Barrandova jsou zatím stále ještě k dispozici náhradní alternativy. Poukazuje však na problém nedostatku penicilinových antibiotik a tenčící se zásoby těch širokospektrých.
Vidět své dítě v horečkách je strašné. Zoufalí rodiče nedostatek léků řeší po svém
Zoufalých rodičů, kteří nemohou pro své nemocné děti sehnat léky na tlumení horečky, je čím dál víc. Hledají proto alternativní cesty, jak dětem teplotu srazit. Sami pediatři prý tak rozsáhlé výpadky léků nepamatují.
„Výpadky jednotlivých léků vznikaly postupně. Někteří rodiče si tak udělali zásoby sirupů a čípků. Navíc velké lékárny na tento problém zareagovaly tím, že začaly vyrábět brufenové a paracetamolové čípky,“ říká Snášelová. Dodává, že tyto léky mají sice trvanlivost pouhé tři měsíce, ale fungují úplně stejně jako Paralen nebo Nurofen.
„Není to tedy tak, že by rodiče zůstali úplně bez léků. Navíc u větších dětí existuje ještě možnost rozdrtit tablety Paralenu nebo Ibalginu. Je ale nutné, aby to rodiče konzultovali se svým pediatrem, který musí vždy přepočítat vhodnou dávku podle váhy dítěte,“ vysvětluje.
Připomíná také staré dobré pravidlo srážení teploty pomocí chlazení. „Velmi dobré zkušenosti máme se zábaly nebo vlažnou sprchou. O této možnosti vždy rodiče poučíme,“ dodává.
Jako větší problém vnímám výpadek penicilinu, který chybí už od podzimu. A to jak pro děti, tak i dospělé. Musíme je nahrazovat širokospektrými antibiotiky, které také zabírají, ale zbytečně zatěžují střevní mikroflóru.
Jako větší problém vnímá výpadek penicilinu, který chybí také už od podzimu, a to jak pro děti, tak i pro dospělé pacienty. „S antibiotiky je situace určitě horší. V současné době se setkáváme s nebývalým nárůstem množství nemocných dětí s angínou a spálou, a právě na tyto nemoci nejlépe účinkují penicilinová antibiotika, která nejsou,“ popisuje situaci Snášelová. Podobně jako ostatní pediatři a praktici proto musí místo penicilinu volit širokospektrá antibiotika, která také zabírají, ale zbytečně zatěžují střevní mikroflóru.
Problém je, že pomalu docházejí i zásoby širokospektrých antibiotik. „Je to složité, protože ne v každé lékárně jsou tyto léky dostupné. V praxi to vypadá tak, že napíšeme recept s lékem, který rodiče následně zkouší sehnat v různých lékárnách. Pokud se jim to nepodaří, zavolají nebo přijdou osobně a my jim napíšeme jiný recept. Je to velmi náročné pro rodiče i pro nás,“ říká pediatrička.
Podle Snášelové zatím rodiče nemusí panikařit, protože se vždy najde nějaká cesta, jak dětem pomoci. Připouští ale, že léčba by byla úspěšnější, kdyby lékaři nemuseli používat náhradní řešení. Cílené léky totiž jsou šetrnější pro organismus a také účinnější.
