Kdo platí Světovou zdravotnickou organizaci? USA a Gatesovi dávají přes miliardu
Donald Trump zastavil příspěvky Světové zdravotnické organizaci
Pandemie koronaviru přivedla do středu zájmu široké veřejnosti Světovou zdravotnickou organizaci. Její role v boji proti šíření nákazy je vnímána rozporuplně. Donald Trump ji dokonce obvinil z nezvládnutí pandemie, kvůli čemuž rozhodl o pozastavení jejího financování ze strany USA.
Pokud by Spojené státy svůj postoj nepřehodnotily, pro Světovou zdravotnickou organizaci by to znamenalo výpadek příjmů ve výši téměř 900 milionů dolarů pro letošní i příští rok dohromady. To představuje necelých šestnáct procent z celkového rozpočtu, který byl na léta 2020 a 2021 schválen v objemu 5,8 miliardy dolarů (asi 141 miliard korun).
„Myslím, že se musíme opravdu pořádně podívat na WHO. Potřebujeme její nápravu, potřebujeme její strukturální nápravu,“ řekl v uplynulých dnech podle agentury Reuters americký ministr zahraničí Mike Pompeo na adresu Světové zdravotnické organizace. Reformou dokonce náznakem podmínil obnovu financování ze strany Spojených států. Kdo a v jakém rozsahu ale plní rozpočet jedné z organizací OSN?
USA a Gatesovi dávají čtvrtinu
Členské státy Světové zdravotnické organizace, kterých je 194, odvádí do jejího (dvouletého) rozpočtu povinně miliardu dolarů. To představuje zhruba pouhých sedmnáct procent z celkového objemu. Drtivá většina příspěvků je tedy dobrovolná, což činnost WHO do jisté míry komplikuje. Takto získané peníze jsou totiž zpravidla spojeny s konkrétními projekty a nemohou být použity na financování ostatních aktivit WHO. Navíc se dárci zajímají, nakolik efektivně byly jimi poskytnuté příspěvky využity.
Čtěte také
I mezi dobrovolnými dárci dominují Spojené státy. Na rozpočtové období 2018 – 2019 WHO poskytly nad rámec svého závazku 656 milionů dolarů. Druhým nejvýznamnějším dobrovolníkem mezi státy je Velká Británie, která Organizaci darovala 392 milionů, celkem pak 435 milionů dolarů. Za Spojeným královstvím následuje Německo (61 milionů povinných, 231 dobrovolných) a Japonsko (93 + 122). Česká republika posílá na účet WHO necelých 1,5 milionu dolarů na dva roky, což představuje částku kolem 37 milionů korun.
Pokud vezmeme v potaz všechny dárce bez ohledu na to, zda se jedná o státy nebo jiné instituce, pak jsou mezi první desítkou těch nejvýznamnějších jen čtyři státy. Z nestátních donorů posílají na účet Světové zdravotnické organizace nejvíce Bill a Melinda Gatesovi skrze svou nadaci, a to 531 milionů dolarů na dvouleté rozpočtové období. Jejich příspěvek se na rozpočtu WHO podílí z necelých deseti procent a po Spojených státech jsou pomyslnou dvojkou. Deset největších dárců pak plní rozpočet WHO ze šedesáti procent. Vedle států a nevládních institucí přispívají také Evropská unie nebo Světová banka.
Méně cestovat, více léčit
Současný systém financování Světové zdravotnické organizace má však podle kritiků několik zásadních negativ. Objem prostředků v běžném rozpočtu se nezvýšil od roku 1980, a tak musí WHO spoléhat ve stále větší míře právě na příspěvky dobrovolné. Ty se zase ve valné většině pojí pouze s krátkodobým horizontem financování aktivit WHO, a tím pádem jsou upřednostňovány oblasti, které jsou mezi sponzory více populární, přestože například farmaceutické společnosti nesmějí peníze Světové zdravotnické organizaci poskytovat.
Tím pádem může docházet k nevyvážené distribuci příspěvků, či dokonce k podfinancování střednědobých a dlouhodobých prevenčních opatření, která se týkají boje proti určitým chorobám, nebo zlepšení podmínek v rámci zdravotnických systémů konkrétních zemí. Z toho vyplývá i možné snižování vlivu ústředí WHO na to, kam finanční zdroje poputují. Sama WHO už v minulosti musela některé platby vysvětlovat. Před třemi lety do médií unikla důvěrná zpráva WHO, z níž vyplynulo, že Organizace utrácela více peněz za cestovní náhrady než na boj proti AIDS, žloutence nebo malárii.
Pro letošní a příští rok si WHO vytyčila následující priority. Zhruba 1,4 miliardy dolarů chce věnovat na zlepšení dostupnosti zdravotní péče, necelých 900 milionů na ochranu před mimořádnými událostmi s dopadem na zdraví obyvatelstva, 430 milionů na zlepšení zdravotního stavu. Další miliarda má jít na zefektivnění podpory WHO členským zemím, miliarda na vymýcení dětské obrny a miliarda na nouzové a pohotovostní aktivity podle potřeb.
Deset největších přispěvatelů Světové zdravotnické organizace pro rozpočtové období 2018 – 2019 (v mil. USD)
| Přispěvatel | Povinné platby | Dobrovolné platby | Celkem | Podíl (v %) |
|---|---|---|---|---|
| USA | 237 | 656 | 893 | 16,4 |
| Nadace Billa a Mellindy Gatesových | - | 531 | 531 | 9,7 |
| Velká Británie | 43 | 392 | 435 | 8,0 |
| GAVI Alliance | - | 371 | 371 | 6,8 |
| Německo | 61 | 231 | 292 | 5,4 |
| Japonsko | 93 | 122 | 215 | 3,9 |
| Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA) | - | 192 | 192 | 3,5 |
| Humanitární organizace Rotary International | - | 143 | 143 | 2,6 |
| Světová banka | - | 133 | 133 | 2,4 |
| Evropská komise | - | 131 | 131 | 2,4 |
| Ostatní | 524 | 1587 | 2111 | 38,8 |
| Celkem | 958 | 4489 | 5447 | 100,0 |
Zdroj: WHO
Petr Musil byl ekonomický redaktor CNN Prima NEWS a vysokoškolský učitel, v současné době působí jako člen Národní rozpočtové rady.
