Svět na prahu dalších pěti válek: Třese se nejen Tchaj-wan či Korea. Hrozba visí i nad Evropou
Zatímco pozornost většiny západních médií se upíná především ke konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem nebo Izraelem a Palestinou, ve světě se rýsuje přinejmenším dalších pět vojenských konfliktů. Které to jsou, přináší v přehledu server Politico.
V letošním roce již hrozily propuknutím dva potenciální konflikty. V květnu létaly rakety přes indicko-pákistánskou hranici a v červnu Izrael vstoupil do války s Íránem kvůli jeho jadernému programu. Zatímco indicko-pákistánské střety rychle skončily, strategické důsledky okamžitého taktického úspěchu Izraele v Íránu zůstávají stále otevřenou otázkou, píše server Politico.
Jaké jsou další potenciální střety, které by mohly napjaté geopolitické vztahy přinést?
1. Čína a Tchaj-wan
Tchaj-wan je zřejmě nejsledovanějších oblastí, na kterou visí neblahá předtucha války a kam se upínají oči i českých politiků.
V průběhu letošního roku se ostrovní stát, který Čína označuje za vlastní provincii, ocitl v samém centru vojenského cvičení čínského námořnictva, včetně cvičné blokády a leteckých náletů.
Pokud by Čína obsadila Tchaj-wan – ať už bez mezinárodního odporu, nebo navzdory němu – tato agrese by okamžitě přepsala geopolitiku a spojenectví v Tichomoří. Země v jihovýchodní Asii a oblasti Tichomoří, které se totiž dlouhodobě spojují především se Spojenými státy, by byly nuceny rychle přehodnocovat, se kterou supervelmocí chtějí udržovat blízké vztahy. Zda s USA, anebo Čínou.
Taipei, Tchaj-wan Zdroj: Henglein and Steets / ImageSource / Profimedia
„Neustále nacvičují (scénáře týkající se Tchaj-wanu), protože to je nejdůležitější úkol, ke kterému může být jejich armáda kdy povolána,“ popisuje pro Politico Jon Finer, bývalý zástupce poradce pro národní bezpečnost v Bidenově administrativě.
Navzdory obavám expertů se však samotní obyvatelé Tchaj-wanu podle britské stanice BBC čínské invaze neobávají.
2. Rusko a Pobaltí
Tři pobaltské země jsou malé co do rozlohy i počtu obyvatel, což z nich dělá lákavý cíl pro Rusko. Cíl Vladimira Putina by v případě jakéhokoli vpádu do Pobaltí byl podle Politica dvojí – jednak získat zpět území, o kterém se domnívá, že by historicky mělo být součástí Ruska, a jednak otestovat NATO i Evropu tím, že zaútočí na některé z jejích nejmenších a nejizolovanějších členů.
Gabrielius Landsbergis, který byl do loňského prosince litevským ministrem zahraničních věcí, serveru Politico řekl, že se obává scénáře podobného tomu, kdy byla vyslána „záchranná jednotka“ k uvízlému vlaku v Kaliningradu.
Pohraniční policie mezi Estonskem a Ruskem Zdroj: INTERFOTO / Alamy / Alamy / Profimedia
„Občas dochází k nedorozumění ohledně toho, jak by případný konflikt mohl vypadat,“ komentuje Landsbergis. Rusko se proto snaží své sousedy otupit tím, že inscenuje malé a nepřímé útoky, jako je zápalné zařízení v letadle nebo pokus o žhářství v nákupním centru.
„Takhle vypadá válka – nejde o stovky nebo tisíce ruských vojáků, kteří se valí do země, ale o něco mnohem všednějšího. V těchto hybridních scénářích by se Putin snažil co nejdéle nevyvolat článek čtyři nebo pět (smlouvy NATO), dokud by v podstatě nedosáhl svých cílů.“
Hlavním hnacím motorem takového možného scénáře je Putinova touha přivést zpět k životu imperiální Rusko. Vzhledem ke skutečnosti, že se ruská armáda v současné době jen stěží potýká s ukrajinskou armádou, je takový scénář spíše nepravděpodobný.
Čtěte také
3. Indie a Pákistán
Prvním z hrozících konfliktů, které by se mohly v dohledné době rozhořet, je ten mezi Indií a Pákistánem. Několik dní se zdálo, že k něčemu takovému dojde právě letos, kdy eskalovalo napětí po teroristickém útoku koncem dubna.
To vyústilo v několikadenní výměnu nejaderných raket zaměřených na vojenské základny na obou stranách hranice. Než obě strany uzavřely příměří – které si připisuje za úspěch americký prezident Donald Trump – se jednalo o nejzávažnější konflikt mezi těmito zeměmi za poslední desítky let.
Pákistánský pohraniční stráž na hranici s Indií Zdroj: Travel India / Alamy / Profimedia
„Jakmile začnete skutečně poškozovat vojenské základny druhé strany, začnete narušovat její velitelské a řídící sítě a její schopnost kalibrovat reakci se sníží,“ uvedl pro server Politico Christopher Clary, externí spolupracovník Henry Stimson Center a bývalý ředitel Pentagonu pro jihoasijské země.
Napjaté vztahy mezi těmito dvěma státy trvají již téměř 80 let, kdy se v roce 1947 rozdělila tehdejší kolonie Spojeného království, takzvaná Britská Indie. Za tu dobu se mezi muslimskými Pákistánci a hinduistickými Indy rozhořela řada konfliktů, které graduje i skutečnost, že oba státy disponují jadernými zbraněmi. Hlavními zdroji neshod jsou zejména oblast Kašmír a obvinění Pákistánu, že finančně podporuje teroristické skupiny působící na indickém území.
Obě země ale mají v současné době podle Claryho jiné priority. Zatímco pro Indii je to dohánění Číny, pro Pákistán vypořádávání se s vnitřními krizemi.
Čtěte také
4. Indie a Čína
Obě země sdílejí dlouhou hranici v Himálaji, která nikdy nebyla pořádně vytyčena – a to ani za britské koloniální nadvlády. Za současných podmínek situaci nepomáhá urovnat ani fakt, že indická a čínská armáda patří k těm nejvyspělejším.
Hranice s Indií dlouhá zhruba čtyři tisíce kilometrů je příznačná pro širší geopolitickou realitu Číny: leží v jedné z geograficky nejméně přívětivých oblastí, má pozemní hranice se 14 sousedy, což je více než jakákoli jiná země, a sporné námořní hranice s dalšími sedmi.
Hranice Číny a Indie procházející Himalájemi Zdroj: radiantreptilia / DPphoto / Profimedia
Ve své knize „China’s Search for Security“ („Čínské hledání bezpečnosti“) politologové Andrew J. Nathan a Andrew Scobell upozorňují, že mezi tyto sousedy patří čtyři z osmi dalších jaderných velmocí světa a že Čína od druhé světové války vedla válku s pěti ze svých sousedů.
Hlavní hrozbou však podle expertů na mezinárodní vztahy není samotný boj o Střechu světa, ale snaha obou zemí zachovat si reputaci a ukázat svou sílu. Riziko představuje také omezená komunikace mezi Novým Dillím a Pekingem, upozorňuje Politico. Na druhé misce vah nicméně opět leží problémy, se kterými se státy musí potýkat na domácím hřišti a které je od možného konfliktu odrazují.
5. Severní a Jižní Korea
Historie konfliktu mezi Severní a Jižní Koreou se táhne již po tři generace Korejců. Pociťuje to jak vysoce rozvinutá západní ekonomika jihu, tak sever, který se nachází sotva v zemědělském věku. Za šest dekád se z 250 kilometrů dlouhé demilitarizované zóny mezi Severní a Jižní Koreou stal prales plný tisíců různých druhů divokých zvířat.
Hranice Severní a Jižní Korey Zdroj: Volker Lautenbach / imageBROKER / Profimedia
Podobně neprostupné je i informační prostředí Severní Koreje, která patří k jedněm z nejméně zmapovaných míst západního světa. Že jsou tenze na hranicích stále živé, nicméně jasně ukazují opakující se incidenty, ke kterým mezi zeměmi dochází. Mezi poslední z nich patří například údajně varovná střelba z konce minulého týdne, jak informovala agentura AFP.
Ačkoli Severní Korea vyvinula jaderné zbraně a součásti nosiče, není zcela jasné, jak moc bude ochotná spoléhat na úspěšný odpal i cílení jaderné hlavice.
Podle nedávných hodnocení je Korejský poloostrov stabilní jako už dlouho ne – a s Trumpem v Bílém domě, který ho dvakrát hostil na summitech, se Kim možná cítí tak bezpečně jako už dlouho ne. „Nemyslím si, že Kim Čong-un to (útok na Jižní Koreu) právě teď potřebuje. Nemyslím si, že potřebuje konflikt,“ okomentovala vztah obou zemí Evelyn Farkasová, výkonná ředitelka McCainova institutu a bývalá úřednice Pentagonu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Mohutná prachová bouře sevřela Arizonu. Do temnoty uvrhla letiště i celé oblasti, ukazuje video
Vystudovala bohemistiku a mediální studia na Univerzitě Karlově. První novinářské zkušenosti získala v redakci webu Euractiv, kde se věnovala evropské politice. O volném čase ráda chalupaří, sportuje nebo čte. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupila v březnu 2025.
