Petříček k „válce“ Macinky s Pavlem: Neperme prádlo v NATO, stát nesmí trpět kvůli jejich sporu
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Macinka vůči Pavlovi používá nátlakovou metodu, míní Petříček.
Spor s hlavou státu zažil i on sám, konkrétně se Zemanem
Střet může ovlivnit postavení Česka v zahraničí, říká exministr.
Petříček za příčinu konfliktu označuje Filipa Turka.
Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé sobě) by měl zůstat doma a špinavé prádlo bychom neměli prát na půdě mezinárodních organizací. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl bývalý šéf resortu zahraničních věcí Tomáš Petříček (dříve SOCDEM). Poznamenal, že současný šéf diplomacie sice může hlavě státu bránit v účasti na summitu Severoatlantické aliance (NATO), ale nebylo by to ku prospěchu České republiky. Petříček srovnal nynější střet s tím, který sám zažil s exprezidentem Milošem Zemanem a komentoval, že on se alespoň snažil s bývalým prezidentem hovořit.
Mimořádným brífinkem prezident Petr Pavel v úterý vyvolal rozruch, když oznámil, že mu ministr Macinka kvůli jmenování Filipa Turka (za Motoristy) vyhrožovat a dokonce jej i vydírat. Co na kauzu s SMS zprávami ministra adresované prezidentovi a jejich zveřejnění říkáte?
Že je bohužel nešťastná a způsob jednání pana ministra Macinky, ta nátlaková metoda vůči prezidentovi, byl velmi nestandardní. Asi by bylo vhodnější, kdyby si to jednotliví aktéři byli schopni vyříkat. V tuto chvíli doufám, že situace nebude dále eskalovat, protože by spory neměly poznamenat schopnost České republiky mít funkční koordinovanou zahraniční politiku, která bude schopná prosazovat naše zájmy. Nejsme zrovna ve světě, kde by byl úplně klid.
ČTĚTE TAKÉ: Zveřejnění soukromých SMS Pavlem? Ať je to 1:1, řekl Macinka a odhalil průběh jednání o Turkovi
Vy jste měl rovněž spory s tehdejší hlavou státu Milošem Zemanem. Řekl byste, že je nyní situace vyhrocená na podobnou úroveň, nebo sledujeme něco zcela nového?
Já si nedovedu představit, že bychom nechali domácí politické rozdílné názory a možná nějaké antipatie zajít do takovéto míry. Já jsem se snažil, i když jsem s řadou věcí nesouhlasil, s prezidentem Zemanem hovořit. Dařilo se držet formát ústavních činitelů, abychom se koordinovali aspoň na základních prioritách a tématech, a aby česká zahraniční politika byla srozumitelná. Myslím, že to je především role vlády, která by měla být připravená s hlavou státu o tom jednat.
Čtěte také
Prohlášení ministra Macinky z tiskové konference, kdy sdělil, že minimálně na summit NATO v červenci by místo prezidenta měl ideálně jet předseda vlády, považujete za silný?
Tradičně Českou republiku na summitu zastupuje prezident jako hlava státu a jako vrchní velitel ozbrojených složek. Tak, jak je to psáno v Ústavě ČR. Jsou tak většinou i adresovány pozvánky. Asi má (Macinka) možnost prezidentu bránit účasti na summitu, ale opět bych se spíš zeptal, jestli to bude prospívat České republice a našemu postavení vůči spojencům NATO. Tady bych doporučil, abychom si neprali špinavé prádlo na půdě mezinárodních organizací. To jsou naše domácí spory, měly by zůstat v Česku a neměli bychom je vnášet do toho mezinárodní prostoru.
Jeden z vašich předchůdců, další exministr zahraničí Cyril Svoboda, v rozhovoru řekl, že za reálnou možnost považuje situaci, kdy by ministr zahraničí jmenoval po vlastní ose vedoucí zastupitelských úřadů, a posílal by tak na ambasády své vlastní lidi, kteří by nepotřebovali schválení od druhé strany. Takto by obcházel prezidenta, ačkoliv by zmínění lidé nebyli oficiálně zplnomocněnými velvyslanci. Považujete to i vy za tah, který může Macinka proti Pavlovi využít?
Odpovídá to polskému scénáři, kdy se vláda Donalda Tuska dlouhodobě na nominacích velvyslanců neshoduje s prezidentem Karolem Nawrockim. Proto je Polsko dnes na řadě míst zastoupeno na úrovni chargés d´affaires, čily dvojky, které ale vzhledem k nepřítomnosti velvyslance musí zastupovat jeho roli. V praktické rovině by to tedy možné bylo. Na druhou stranu, protokolárně i symbolicky to samozřejmě pro českou zahraniční politiku může mít také negativní důsledky. Přece jen chceme mít reciprocitu a držet se protokolárních norem, protože chceme mít prostor na to, aby naši vyslaní zástupci měli přístup ke všem politickým představitelům i na té nejvyšší úrovni. Když máte v čele ambasády jen chargés d´affaires, tak se to nemusí dařit.
Jedna osoba přece nebude nadřazována zájmům naší země. Tím samozřejmě myslím otázku nominace a jmenování Filipa Turka na post ministra životního prostředí.
Myslíte si, že toto házení si klacků pod nohy může trvat dlouhodobě, když se tady vlastně bavíme o nejdůležitějších aktérech naší zahraniční politiky?
Doufám, že si zejména představitelé vlády uvědomí, že právě vláda zodpovídá českou zahraniční politiku. Prezident reprezentuje Českou republiku navenek. Jedna osoba přece nebude nadřazována zájmům naší země. Tím samozřejmě myslím otázku nominace a jmenování Filipa Turka (za Motoristé sobě) na post ministra životního prostředí. Jestli si pan ministr Macinka myslí, že prezident nepostupuje podle Ústavy, tak prostě má možnost kompeteční žaloby a vyjasnit definitivně tyto spory, které se opakují vždy a v každé prezidentské administrativě. Možná by se je konečně povedlo vyřešit.
Macinka na své tiskové konferenci řekl, že touto cestou jít nechce, protože podle jeho mínění mají Ústavu upravovat politici, nikoliv Ústavní soud...
Ale Ústavní soud tady je od toho, aby Ústavu interpretoval. Žijeme v ústavní demokracii a politici mohou ústavu měnit, ale na výklad jsme si vytvořili ústavní soudce, kteří jsou ti odborníci.
PODÍVEJTE SE: Vydíral Macinka prezidenta? Nedovedu si představit, že by za to byl souzen, říká advokát Sokol
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS.
