Pirátští europoslanci se chovají dětinsky. Ani Bartoš je nebere vážně, míní Zahradil

Italský kabinet v posledních týdnech mírní obavy některých západních politiků, když jeho předsedkyně Giorgia Meloniová jasně deklarovala, že její země bude dál věrným spojencem v NATO, bude pokračovat v podpoře Ukrajiny a také nemá v úmyslu sabotovat chod Evropské unie. Přesto jsou někteří západní politici k italskému vedení stále kritičtí.

„Nechci Italům nějak extrémně křivdit. Teď jsou kooperativní, což je dobře. Zároveň ale nemám důvod si myslet, že už nejsou neofašisti. Nemám v tu vládu důvěru. Velké množství italských vládních představitelů včetně premiérky Meloniové v minulosti podporovalo spíš Putina a vyjadřovalo se pozitivně směrem k odkazu Benita Mussoliniho,“ uvedla například pirátská europoslankyně Markéta Gregorová v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Podobného názoru jsou také její straničtí kolegové z Evropského parlamentu – Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa. I ti označují Bratry Itálie za neofašistickou stranu. Obavy Pirátů z Meloniové se snaží mírnit členové ODS, kteří s Bratry Itálie spolupracují na evropské úrovni. V Evropském parlamentu jsou obě strany součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), stejně jako polská PiS (Právo a spravedlnost).

„Bratři Itálie jsou normální sociálně konzervativní pravicová strana. Žádný neofašismus v Itálii nehrozí. Dokonce i bývalý levicový italský premiér Matteo Renzi řekl, že může Bratrům Itálie – svým politickým oponentům – vyčítat leccos, ale že obvinění z neofašismu je nesmysl. Pokud to tak vidí italská opozice, tak nevím, proč naši Piráti tuto kartu stále vytahují,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Jan Zahradil.

S touto argumentací se však Piráti nespokojují. Gregorová označila postoj ODS za nepochopitelný. „ODS považuji za demokratickou stranu. Jsou však členy skupiny ECR, kde jsou i Bratři Itálie. PiS zase v Polsku dlouhodobě potlačuje ženská práva i lidská práva jako taková. Nerozumím tomu, co ODS v té skupině drží. Je to ale jejich volba. Nechci je házet do stejného pytle, i když se do něj hází sami,“ kritizovala politička.

ODS se ale vystupovat z ECR nechystá. Premiér Petr Fiala (ODS) v říjnu uvedl, že by si přál užší spolupráci právě s italským a polským vedením. Piráti však ECR dlouhodobě ostře kritizují. Peksa v reakci na Fialova slova vyzval ODS, ať do takové spolupráce nezatahuje celou českou vládu. Třeba Zahradil považuje za „problémovou“ naopak evropskou frakci Zelených (ESA), v níž zasedají právě i Piráti.

Podporovatelé fašismu vs. bývalí komunisté?

„Označovat Bratry Itálie jako neofašisty? Jde o nesmyslnou nálepku. Pokud Piráti mluví o neofašistech, ať se podívají do vlastní frakce na bývalé komunisty. Za zmínku stojí třeba německý zelený europoslanec Reinhard Bütikofer, který byl v 70. letech členem Komunistického svazu Západního Německa i maoistického Svazu čínsko-německého přátelství, a to ještě za dob Mao Ce-tunga. Dneska to Bütikoferovi nikdo o hlavu neomlacuje. Piráti s ním i s dalšími bývalými komunisty klidně sedí v jedné frakci a zabývají se hledáním jakýchsi ‚neofašistů‘,“ prohlásil europoslanec.

Zahradil si během rozhovoru zároveň neodpustil přímou kritiku Peksy, Kolaji i Gregorové. „Co předvádějí, je dětinské. Jde o snahu zviditelnit se. Zmíněná prohlášení něco nasvědčují o osobnostních rysech pana Peksy, pana Kolaji i paní Gregorové. Jsou zaměření konfrontačně, zejména ODS je jejich oblíbeným terčem. V tomto směru jsou daleko extrémnější než pirátský hlavní proud v ČR,“ řekl Zahradil s tím, že se šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš i další jeho kolegové na domácí scéně podobné kritiky ODS neúčastní.

„Řekl bych, že Pirátská strana ‚doma‘, tedy pan Bartoš a spol., neberou své tři výhonky (Peksu, Kolaju a Gregorovu; pozn. red.) tak vážně, aby přikládali nějaký větší význam tomu, co říkají,“ dodal Zahradil.

Italský Pravicový blok (Bratři Itálie, Liga severu a Forza Italia) získal v podzimních volbách zhruba 44 procent hlasů. Meloniová tak složila koalici s nacionalistou Matteem Salvinim a opakovaně odsouzeným expremiérem Silviem Berlusconim.

Jejich programy se shodují v odmítání migrantů či euroskepticismu (u Meloniové mírného). Jsou však na místě obavy o italskou demokracii? Meloniová v minulosti otevřeně chovala sympatie k fašismu. O diktátorovi Benitu Mussolinim pak řekla, že „byl dobrý politik, protože vše, co udělal, udělal pro Itálii“. Současná premiérka ale tvrdí, že se s fašistickou ideologií již dávno rozešla.

„Italská pravice předala fašismus před desítkami let dějinám a jednoznačně odsoudila potlačení demokracie a ostudné protižidovské zákony,“ sdělila například během letní volební kampaně.

Gregorová: Nemám tendenci Meloniové věřit

V posledních týdnech se navíc zdá, že má italská premiérka vše pevně v rukou a naopak úspěšně „drží na uzdě“ své koaliční partnery. „S láskou k Putinovi mi do vlády ani nechoďte,“ vzkázala například Berlusconimu poté, co na veřejnost unikla nahrávka, na níž si pochvaloval blízký vztah s ruským diktátorem.

I proto se možná Berlusconi nakonec nestal členem kabinetu. Salvinimu zase Meloniová znemožnila návrat na resort vnitra, a šéf Ligy se tak stal „pouze“ ministrem infrastruktury a dopravy. Italská vláda pod taktovkou Bratrů Itálie již požádala parlament, aby podpořil pomoc Ukrajině i v roce 2023, čímž vyslala další jasný vzkaz Západu.

Ani tento krok ale zatím Piráty nepřesvědčil. „Pokud teď, když jsou u moci a celý svět se na ně kouká, kritizuje je a bojí se jich, říkají, že si myslí něco jiného, nemám tendenci jim věřit. Obávám se, že jakmile třeba skončí válka na Ukrajině a další různé krize, tak se italská koalice k neofašistickým narativům opět vrátí. Ostatně její voliči by to uvítali,“ prohlásila Gregorová. Nový italský kabinet na domácí scéně ještě zcela neukázal, jakou cestou se přesně vydá.