Bartoš končí v čele Pirátů
Druhý volební neúspěch v tomto roce bude mít pro vládní Piráty i nepřehlédnutelný ekonomický dopad. V předchozím období měla strana krajských zastupitelů 99 a za každého získala od státu roční příspěvek ve výši 250 tisíc korun, tedy ročně téměř 25 milionů. Nyní získali Piráti jen tři. Navíc je už nyní jasné, že Česká pirátská strana při červnových eurovolbách vydala za zisk křesla nejvíce peněz ze všech, co se do europarlamentu dostali, a to 17 milionů. Vyplývá to z prostého dělení celkové sumy, kterou strany a hnutí vynaložily na kampaň, počtem získaných křesel. O další peníze přišli Piráti ztrátou svého senátora v Praze 8.
Kromě ztráty finanční injekce od státu na krajské zastupitele přibližně v hodnotě 25 milionů korun za rok se bude muset pirátské účetnictví obejít i bez státního příspěvku na senátorský post, který neobhájil Lukáš Wagenknecht v Praze 8. Ten dělá 900 tisíc ročně.
ČTĚTE TAKÉ: Průzkum: ANO stále první a nárůst SPD. Do Sněmovny by proklouzli lidovci, KSČM i Přísaha
Vládní Piráti předtím investovali nemalé peníze do kampaně do europarlamentu, kdy vykázali výdaje ve výši necelých sedmnácti milionů korun, aby ve výsledku získali pouze jeden mandát. Při přepočtu na jedno křeslo z této statistiky vyšla „nejlevněji“ koalice Přísahy a Motoristů sobě, a sice na 5,3 milionu za úspěšného kandidáta. S celkovými náklady za 10,6 milionů získala dvě křesla.
Tento ilustrační přepočet odpovídá výsledkům eurovoleb, co se efektivnosti a úspěšnosti kampaně týče. Zisk jednoho mandátu pro Piráty, kteří měli v předchozím volebním období europoslance tři, byl interpretován médii i samotnou stranou jako jasný neúspěch nebo rovnou fiasko. „Zisk jednoho mandátu v Evropském parlamentu je pro nás velkým zklamáním,“ řekl tehdy v reakci na výsledky předseda strany Ivan Bartoš, který nyní po krajských volbách rezignoval.
Zprávy o financování kampaní do europarlamentu, které obsahují celkovou sumu vykázaných výdajů, ale i informace o peněžitých darech, odevzdaly nedávno politické strany dohledovému úřadu. Ten bude nyní zkoumat, zda v kampani nějak nepochybily. Témuž úřadu mají kandidující strany a hnutí povinnost odevzdat i zprávu o financování krajské a senátní volební kampaně. A to do devadesáti dnů od vyhlášení výsledků voleb.
Za eurovolby nejvíce utratila koalice Spolu
Druhá nejdražší křesla v Evropském parlamentu má vládní hnutí STAN. Vykázalo výdaje na kampaň ve výši 28 milionů, získalo dva europoslance, tedy jednoho za zhruba 14 milionů. Naproti tomu druhým nejefektivněji získaným postem jsou křesla pro opoziční ANO. Hnutí, které do kampaně investovalo 37,4 milionu, má nyní sedm europoslanců. Jedno křeslo ho tedy v uvozovkách stálo jen něco přes pět milionů, tedy jen nepatrně více než Přísahu a Motoristy.
Ze zpráv, které měly politické strany a hnutí povinnost doručit kontrolnímu úřadu do 10. září, dále vyplývá, že nejvyšší výdaje na kampaň v červnových volbách do Evropského parlamentu vykázala koalice Spolu, která za hnutím ANO zaostala o jeden mandát, přičemž její náklady dosáhly 37,6 milionu korun, což je nepatrně méně než vítězové. Zákonný limit se pro evropské volby pohybuje ve výši 50 milionů.
Kontrolní úřad, celým názvem Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH), nyní odevzdané zprávy analyzuje, respektive zjišťuje, zda strany a hnutí dodržely pravidla. Kdy se veřejnost dozví výsledky, není pevně dáno.
„Záleží, jak to bude probíhat. Buď zjistíme pochybení ze samotné analýzy, nebo se objeví nejasnosti. Poté zahajujeme kontrolu,“ řekla pro CNN Prima NEWS členka úřadu Aneta Pinková. Kontrola může skončit správním řízením. Když úřad řeší pochybení, nejčastěji jde podle Pinkové o to, že není vykázán nějaký výdaj ve zprávě. „Nejsou vykázáni buď dárci nebo poskytovatelé bezúplatných plnění, případně o nich nejsou uvedeny úplné údaje,“ vysvětlila Pinková.
Stopka pro astronomické výdaje na kampaň
ÚDHPSH vznikl v roce 2017 ve snaze kontrolovat do té doby neomezené výdaje na volební kampaně, současně byl stanoven finanční limit pro peníze utracené v boji o hlasy voličů. Pro sněmovní volby je strop 90 milionů, pro evropské 50 milionů, v případě krajských voleb je to sedm milionů na kraj.
V minulosti stály kampaně velkých stran do celostátních voleb běžně přes sto milionů a původ peněz provázely četné otazníky. De facto byl ale vznik limitu a kontrolního úřadu reakcí na živelný vstup hnutí ANO do politiky a jeho předvolební kampaně v roce 2013, jejíž cena se pohybovala okolo 120 milionů.
Úřad hlídá i prezidentské volby. Komunálním volbám se nevěnuje, což kritizuje například organizace Transparency International. Úřad také zkoumá výroční finanční zprávy politických stran, nijak drakonické postihy za porušení pravidel nicméně neukládá. V loňském roce dosáhly výše 2,3 milionu korun, rok před tím to bylo 1,6 milionu korun.
