Rozhovor s Janem Pirkem
Jak ve složité době pracovat se stresem a proč je důležité, aby mu byly vystaveny i děti? V Novém dni na CNN Prima NEWS na otázku odpověděl přední český kardiochirurg Jan Pirk a zdůraznil, že stres je potřeba z těla dostat aktivně – tedy žádná cigareta a dortíček u televize.
Pandemie koronaviru, válka na Ukrajině i problémy spojené s prací, rodinou nebo i se zdražováním téměř všeho. Stres se na nás valí ze všech stran, a když je ho hodně, dokáže napáchat velké škody. Nejvíc ale ubližuje našemu srdci.
„Kdybychom neuměli reagovat na stres, nepřežili bychom. Na jednu stranu máme pozitivní stres, který nám pomáhá se zocelit. Horší je ale distres. Ten může vyvolat závažná onemocnění. Říká se, že až 70 procent tělesných problémů je způsobeno stresem,“ uvedl v Novém dni Jan Pirk.
Stresová reakce je příprava organismu na následnou fyzickou akci. „Dřív musel neandrtálec utéct před medvědem nebo dohonit zajíce, aby měl co jíst. Vyplaví se do krve energetické zásoby a začne bít srdce,“ popsal kardiochirurg.
Úkolem člověka je ale nashromážděnou energii z těla dostat. Psychickou část totiž zvládneme třeba tím, že si slovně ulevíme. „Ale co dělá moderní člověk, když má stres? Sedne si, zapálí si cigaretu a dá si něco sladkého. Zadělává si na vysoký krevní tlak,“ upozornil Pirk. Dále hrozí civilizační onemocnění, mezi která patří ischemická choroba srdeční. Stres bychom tedy měli z těla vyplavit fyzickou aktivitou. Nejlépe sportem, ale klidně i rychlým a fyzicky náročným tancem.
Každé zvíře po jídle odpočívá, jen člověk letí do práce
Existuje ideální prevence, jak se případnému onemocnění srdce vyhnout? Podle Jana Pirka je důležité, abychom byli vystaveni stresu už v raném mládí.
„Je špatně, když se snažíme dětem uhladit cestu do života, že nesmí být vystaveni stresu, že dostanou špatnou známku. Pak přijdou do života, kde je stres běžný, ale nejsou připraveny. Musí se proto naučit řešit stresové situace už v mládí,“ nabádal lékař.
A stejně to je také se sportem. Už v dětství se rozhoduje, jaké budeme mít stáří. Pokud nebudeme mít návyky se hýbat, bude pro nás v pozdějším věku daleko těžší začít. Pirk doporučuje, že jestli chce někdo nastartovat aktivní styl života třeba v šedesáti, měl by nejdříve navštívit lékaře. Protože pokud do té doby hlavně kouřil a nic nedělal, a náhle chce začít běhat, může mít ještě vážnější zdravotní problémy.
Pokud pacient s lékařem brzy ischemickou chorobu srdeční podchytí, lze vývoj nemoci zabrzdit. „Musí se vyloučit všechny rizikové faktory – kouření, nezdravé jídlo nebo neaktivní život. Nejdůležitější však je, aby spolupracoval,“ upozornil Pirk.
Velkou roli ve zvládání stresu pak hrají odpočinek a spánek. Jde totiž o běžnou součást zdravého životního stylu. „Nesmíme na to zapomínat. Už v bibli se celý den odpočívalo. Nemůžeme jen běhat a pracovat každý den. Po obědě si zdřímnout je blahodárné. Nejlepší by bylo, kdybychom to mohli dělat i v práci. Každé zvíře se nají a odpočívá, jen člověk letí hned po obědě do práce,“ dodal kardiochirurg.
