Nejdřív covid, teď válka. Psychologové radí, jak se zbavit úzkosti z nadměrného stresu

Současná doba klade velký nápor na naši psychiku. Dva roky jsme žili ve strachu z covidu, nyní čelíme obavám kvůli ruské invazi na Ukrajině. Valí se na nás jedna negativní zpráva za druhou a pro mnohé je těžké tohle všechno ustát a být psychicky „v pohodě“. Jak dosáhnout určité vyváženosti a zbavit se nadměrného stresu ze situace, kterou nemůžeme ovlivnit?

Současná doba je pro lidi nesmírně těžká. Dva roky nás sužuje strach z covidu a nyní je tu ještě větší hrozba. Podle psychologa Marka Preisse z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) lze předpokládat, že se s ohledem na současnou situaci zvýší hladina úzkosti a obav u některých lidí. Je to běžná reakce na stres, který s sebou přináší válka. Poukazuje na to, že je potřeba nenechat se zprávami příliš „pohltit“ a více dodržovat mentálně hygienická opatření. „Doporučuji zařadit příjemné aktivity do každodenního režimu a najít si způsob, kterým se odreagujeme,“ říká Marek Preiss.

V poslední době pozoruji obrovskou potřebu lidí hovořit o svých pocitech a myšlenkách. Nikdo z nás neví, co bude dál.

S tím souhlasí také Jan Sobotka, výkonný ředitel organizace Fokus Praha, jenž pomáhá lidem s vážným duševním onemocněním. „V poslední době pozoruji obrovskou potřebu lidí mluvit o pocitech strachu, bezmoci a vzteku. Často si kladou otázky typu ‚co bude, jak to skončí, a jak to bude trvat dlouho‘,“ zamýšlí se Jan Sobotka. Poukazuje na skutečnost, že nálada ve společnosti se velmi zhoršila v reakci na něco tak ohrožujícího, jako je válečný konflikt v dojezdové vzdálenosti od českých hranic.

„Nikdo z nás neví, jak se situace bude vyvíjet, a to přispívá k vyšší míře úzkosti, která ovlivňuje naše reakce ve vztazích. Jsme pod tlakem a naše rozhodování může být tím tlakem ovlivněno,“ říká. Podle Jana Sobotky je nyní velmi důležité o svých pocitech a myšlenkách mluvit, sdílet je s blízkými a podobně smýšlejícími lidmi. Je také dobré pokračovat v činnostech, které nás baví a obvykle nám pomáhají, ať už je to sport, procházky v přírodě nebo jiná aktivita

Nebojte se požádat o pomoc

Sobotka poukazuje na to, že je naprosto v pořádku myslet si, že nic z toho nepomáhá a naše myšlenky se stále budou upínat k válce na Ukrajině. „Jestliže se člověk nedokáže vymanit z psychické nepohody, neměl by si nic vyčítat a vyhledat odbornou pomoc. V Praze mohou lidé využít třeba informační server Psychoportál a jiné,“ uvedl.

Jak ale poznat tu hranici, kdy si říct o pomoc, když strach pociťujeme v tuto chvíli téměř všichni? „O pomoc by si měli říct lidé, kteří nad svou aktuální situací ztrácí kontrolu. Například se bojí opustit byt, nemohou se zbavit dotěrných myšlenek, nebo jsou vykolejení ze svého běžného životního rytmu,“ vysvětluje Sobotka.

Svůj stres často přenášíme i na děti. Je lepší před nimi své emoce ovládnout, nebo jim dát naopak průchod? „Pro děti platí, že zvládnou srozumitelné a přiléhavým způsobem ventilované emoce. Dětem tedy, podle jejich věku a míry porozumění, můžeme vysvětlit, že se bojíme a čeho, že máme zlost nebo se cítíme bezmocní,“ říká Jan Sobotka.

Neziskovky rozšiřují své služby

Národní ústav duševního zdraví i Fokus Praha se aktivně zapojily do pomoci lidem z Ukrajiny. NUDZ poskytuje psychiatrickou a psychologickou péči uprchlíkům přes psychiatrickou ambulanci, a to i v ukrajinštině či ruštině. „V posledních dnech jsme rozšířili naše služby o různé formy pomoci lidem z Ukrajiny. Snažíme se pomáhat v oblasti psychosociální, ale i zajistit ubytování či volnočasové aktivity pro děti a jiné,“ upřesňuje za Fokus Praha Jan Sobotka.

Tagy:
válka stres Ukrajina psychické problémy psychika úzkost Praha COVID-19 Národní ústav duševního zdraví úzkosti Ukrajinci válka na ukrajině ruská invaze na Ukrajinu Jan Sobotka