Pirk o zachráněném fotbalistovi Eriksenovi: Ať ukončí kariéru, život máme jen jeden
Může Christian Eriksen pokračovat v kariéře? Přední český kardiochirurg Jan Pirk je zásadně proti. Zdroj: Koláž CNN Prima NEWS/Profimedia
Po fotbalovém Euru zůstanou v živé paměti fanoušků parádní góly Patrika Schicka, Andrije Jarmolenka nebo Xherdana Shaqiriho. Bohužel ale nikdo nezapomene ani na to, jak se dánský záložník Christian Eriksen v duelu s Finskem zničehonic kácí na zem, dostává masáž srdce, pak i šoky od defibrilátoru. Naštěstí vše mělo šťastný konec. Ale že by měl časem přijít velkolepý comeback na trávník? Slavný český kardiochirurg Jan Pirk si to neumí představit. Řekl to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Eriksen po srdeční zástavě zamířil do kodaňské nemocnice. Naštěstí komunikoval a celý svět si oddechl. Absolvoval řadu vyšetření, po pár dnech mu lékaři do těla zavedli přístroj zvaný kardioverter-defibrilátor.
Teď už je 29letý fotbalista patřící Interu Milán doma.
Pojďme napřed začít obecně. Myslíte si, že by měli hráči podstupovat důkladnější prohlídky, nebo tomu, co potkalo Eriksena, zabránit nešlo?
Nevím přesně, jakými testy tento hráč procházel. Ale určitě se tomu nedá stoprocentně zabránit. Musel by snad každý den chodit na magnetickou rezonanci. Jsou onemocnění vrozená a získaná. Ta vrozená, například kardiomyopatii, lze do značné míry odhalit. Předpokládám, že když někdo kupuje fotbalistu za 100 milionů, udělá mu magnetickou rezonanci srdce, z EKG zase mohou být patrné poruchy srdečního rytmu. Mezi získaná onemocnění pak patří zánět srdečního svalu, jenž může vzniknout po banální infekci, kterou člověk neléčil tak, jak měl. Případně může dojít na drobounký infarkt, který samotné srdce příliš nepoškodí, ale může vyvolat závažnou arytmii a ta vede k zástavě oběhu. Srdce totiž přestane čerpat krev.
Čtěte také
Jak bylo v případě Christiana Eriksena důležité, že lékařská pomoc přišla bleskově?
Rychlost je zcela zásadní! Když se krevní oběh úplně zastaví na tři minuty a více, dochází k nezvratnému poškození mozku. I když se obnoví srdeční činnost, člověk je prakticky mrtvý a nikdy se neprobere k vědomí. Pomoc je tedy strašně důležitá. V nejvyspělejších zemích, jakou je třeba Jižní Korea, byl už dříve defibrilátor v každé telefonní budce. Defibrilátor pro laické použití může zachránit život. Mám vlastní zkušenost, když jsme s kolegou resuscitovali běžce na závodě Běchovice–Praha tak dlouho, než přijela záchranka, která mu dala elektrický výboj z defibrilátoru. Naštěstí přežil. Jde o to, aby lidé resuscitaci uměli a člověk, který zkolaboval, dostal výboj co nejdřív.
Rychlost je zcela zásadní! Když se krevní oběh úplně zastaví na tři minuty a více, dochází k nezvratnému poškození mozku. I když se obnoví srdeční činnost, člověk je prakticky mrtvý.
Myslíte si, že Eriksenovi oním zápasem proti Finsku skončila kariéra, nebo se podle vás ještě vrátí?
Myslím si, že skončil. Protože když byl někdo úspěšně resuscitován po srdeční zástavě, je z důvodu prevence další takové příhody vhodné implantovat kardioverter-defibrilátor. A ten také Eriksen dostal.
Krabička od sirek
Můžete pro nás laiky přiblížit, jak přesně přístroj funguje?
Trvale monitoruje srdeční tep člověka a při vzniku závažné arytmie, která může vést k srdeční zástavě, dá defibrilační výboj. Defibrilátor dá jeden šok, pokud to nepomůže, automaticky se zvýší energie a přijde další výboj. Když arytmie ustane, přestane někdy srdce fungovat – proto má přístroj zabudovaný i kardiostimulátor, který pravidelnými impulsy pomáhá srdci pumpovat krev.
Čtěte také
Mluvilo se o tom, že Eriksen šel na operaci, ale ona to prakticky operace není. Na zavedení elektrod do srdce stačí místní znecitlivění. Každopádně pak nemůže hrát fotbal, rozhodně ne na špičkové, profesionální úrovni.
Jak velký kardioverter-defibrilátor je?
Je o něco málo větší než krabička sirek. Pro představu, jak jde vývoj medicíny dopředu – když ve Švédsku vytvořili a na konci 50. let použili první kardiostimulátor, byl velký jako lednička. Nyní se dává do podkoží, jde tedy o opravdu obrovský pokrok. Pamatuju si, že když jsem byl mladý kardiochirurg, vydržel dva roky, teď je to 10 až 15 let. Myslím si, že je dobře, že lidstvo investuje do podobných elektronických zařízení.
Nepojistitelný fotbalista
Mluvil jste o tom, že Eriksen by s kardioverterem-defibrilátorem neměl hrát. Ubírá i na výkonnosti?
Na to vůbec nemá vliv. Ale přístroj je zkrátka v těle přišitý. Pokud tam dostanete úder, může se kardioverter-defibrilátor poškodit. Do srdce vedou elektrody, které by se mohly nárazem přemístit. Podle mého názoru je opravdu naprosto vyloučené, aby dál hrál na vrcholové úrovni.
Nicméně zrovna na probíhajícím Euru hraje jeden fotbalista, který má v těle na základě srdečních problémů stejný přístroj jako nyní Eriksen. Nizozemský Daley Blind…
Můj názor je, že člověk pak může žít normální život, sportovat rekreačně, ale profesionální sport s kontaktem rozhodně není vhodný. Třeba jsem příliš úzkoprsý, ale lidé by si měli uvědomit, že život máme jen jeden. Sport miluju, je to úžasná věc, ale taky nemůžu v 73 letech chtít běžet maraton pod tři hodiny. Člověk musí zvážit hodnoty. Nedovedu si představit, že bych jako trenér nebo manažer hráče s kardioverterem-defibrilátorem angažoval a nějaká pojišťovna ho pojistila.
Čtěte také
O lecčems svědčí to, že poté, co Eriksen, hráč Interu Milán, absolvoval zákrok, se v médiích objevily informace o tom, že hrát profesionálně s kardioverterem-defibrilátorem je v Itálii zakázané…
S tím naprosto souhlasím.
Poslední sezona byla pro top hráče opravdu náročná. Vinou pandemie se ohromné množství zápasů hrálo na menším časovém prostoru. Myslíte si, že to mohlo mít vliv na Eriksenův kolaps? A nemělo by se ve fotbale trochu zvolnit?
Vliv to podle mě nemělo. Opravdu si myslím, že byl předtím zdravý, přece jen chodil na různé prohlídky. Kdyby se necítil dobře, do zápasu by nenastoupil. Na druhou stranu je zátěž v současném fotbale skutečně enormní. Jsou požadované atletické výkony. V 11 lidech se útočí, v 11 brání. Hráči naběhají – či spíše nasprintují – za zápas přes 10 kilometrů za hodinu a půl. A spíš než srdce tím trpí svaly a šlachy. Pro ty je to skutečně náročné.
Ještěže se nehraje na umělé trávě, která je náchylnější na úrazy. Vím to moc dobře z pozemního hokeje, který jsem hrával v mládí. Když se přešlo ze škváry a přirozené trávy na umělou trávu, kloubních úrazů přibylo.
Čtěte také
Tomáš se stal součástí týmu CNN Prima NEWS v srpnu 2020. Předtím působil v redakci iSport.cz a Televize Seznam.
