Evropu i Ameriku letos trápí třeskuté mrazy a závěje sněhu. Někteří lidé se proto začínají ptát, jestli je to s globálním oteplováním skutečně tak horké. Klimatický paradox teď vysvětlili odborníci oslovení americkou CNN. Podle nich jsou na vině polární víry a tryskové proudění.
Teploty v Evropě i Spojených státech tančí hluboko pod bodem mrazu. Tak jaképak globální oteplování? Myšlenkovému pochodu, který některým lidem během letošní zimy vytanul na mysli, není úplně jednoduché oponovat.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Spojené státy sevřely ledové kleště. Teploty klesly pod −40 stupňů, zima ovlivňuje i politiku
Důvody stávajících tvrdých zim jsou totiž podle americké CNN přísně vědecké a ve skutečnosti údajně spíše potvrzují než vyvracejí klimatické změny.
Odborníci mají za to, že chladné a štiplavé zimy se budou čas od času objevovat i nadále, i když budou zimy v dlouhodobém horizontu teplejší. Současné třeskuté mrazy si vědci vysvětlují především dvěma jevy.
Tím prvním je tryskové proudění, což je proudění vzduchu vysoko v atmosféře. Experti se domnívají, že část světa teď kvůli vychýlení těchto proudů v podstatě zčásti pociťuje arktické klima.
„Když se tryskové proudění vychýlí na jih, může do Severní Ameriky, Evropy a Asie proudit studený arktický vzduch,“ vysvětlila CNN.
Druhým jevem, který podle vědců může za letošní tvrdou zimu, je polární vír. Za normálních okolností se jedná o oblast nízkého tlaku, který je rovněž vysoko v atmosféře a rotuje kolem pólů. Pokud ale dojde k narušení této formace, roztáhne se polární vír i na jiné kontinenty.
„V normálním stavu se polární vír otáčí velmi rychle a udržuje v arktické oblasti velmi studený vzduch. Může se však narušit a vychýlit ze svého směru, roztáhnout se a zkreslit, rozlít studený vzduch a ovlivnit dráhu tryskového proudění,“ uvedl americký web s odkazem na vědecká pozorování.
Dopad klimatických změn?
A jak to všechno souvisí s globálním oteplováním? Podle některých vědců velmi. Domnívají se, že narušení tryskového proudění a polárních vírů je ve skutečnosti způsobené ohříváním Akrtidy, která se otepluje mnohem rychleji než zbytek světa.
„Zjistilo se, že s oteplováním Arktidy vede teplotní rozdíl mezi chladným počasím na severu a teplým na jihu ke stále slabšímu tryskovému proudění, které tlačí velmi studený vzduch na jih,“ napsala CNN.
Na tomto předpokladu ale nepanuje všeobecná vědecká shoda.
Vědci se však shodují na tom, že chladnější zimy jsou v podstatě výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Při dlouhodobém pozorování mají být zimní období skutečně teplejší.
„Pokud se podíváme na data, zjistíme, že v dlouhodobém horizontu vede globální oteplování k menšímu počtu chladných zim a méně závažným chladným extrémům,“ uzavřel pro CNN James Screen, profesor klimatologie na Exeterské univerzitě, který ve svém vlastním výzkumu dospěl k závěru, že oteplování Arktidy není příčinou chladnějších zim.
Vědci loni v červnu publikovali jinou studii, ze které vyplývá, že kvůli oteplování planety už za pár let nebude na Arktidě v létě k vidění mořský led. Prý i kdyby lidstvo začalo dramaticky snižovat emise, arktické moře bude v létě bez ledu nejpozději po roce 2050.
VIDEO: I v zimě mají houbaři žně
