K VĚCI, Jan Trnka - 2.6. v 12:30
Ačkoliv jsou děti považovány za nejméně rizikovou skupinu, měly by se očkovat proti covidu. Tvrdí to přednosta Ústavu biochemie při 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Trnka. I ti nejmenší totiž mohou mít těžší průběh nemoci, některé děti se pak potýkají s vzácným multisystémovým syndromem. V pořadu CNN Prima NEWS K věci Trnka zmínil i další důvody, proč je vakcinace nezletilých důležitá.
„Očkování dětí je důležité pro jejich ochranu, ale i pro ochranu jejich blízkých. Děti sice mají většinou mírný průběh nemoci COVID-19, jsou ale přenašeči,“ uvedl Jan Trnka v pořadu CNN Prima NEWS K věci.
Připomněl, že v tuzemsku už zemřelo s covidem šest dětí a nezletilých. „Riziko u dětí nepředstavuje nulu, v jiných zemích jich zemřelo ještě mnohem více,“ dodal s tím, že u některých dětí se po prodělání koronaviru objevil takzvaný multisystémový zánět. „Ten je velmi závažný, dětem hrozí těžké následky,“ varuje odborník.
Bez vakcinace dětí také těžko dosáhneme kolektivní imunity, k níž je podle odborníků potřeba naočkovat až 80 procent populace. „Schopnost přenášení virů stoupá. K 80 procentům proočkovanosti se bez dětí nedostaneme,“ podotkl Trnka. V době, kdy ve světě řádí velmi riziková indická mutace, podle něj bude očkování ještě důležitější.
V jakém věku by se měly děti očkovat?
Evropská komise už schválila nasazení vakcíny od firem Pfizer/BioNTech u dětí ve věku 12 až 15 let. Děti starší dvanácti let by se proto Trnka nerozpakoval očkovat. „Je potřeba vnímat kontext běžného testování. Vakcíny, které máme, byly testovány na mnohonásobně větším vzorku než u běžných léků. Jsou to dobře prozkoušené vakcíny,“ apeluje.
Zdůrazňuje, že celý svět sleduje všechny nežádoucí účinky, a jakmile by se nějaké objevily, bylo by očkování zastaveno. „Technologie mRNA vakcín existuje ve výzkumném prostředí už 30 let. Nic nenaznačuje tomu, že by tam měly být nějaké dlouhé efekty (následky, které by se projevily až za řadu let). Nemůžeme to vyloučit, ale pravděpodobnost je nízká,“ dodává.
Rodiče by si podle něj měli uvědomit, že rizika očkování, jsou ve srovnání s jinými nástrahami, velice malá. „Plavání v rybníku je rizikovější, byl bych rád, kdyby to rodiče viděli v kontextu rizik,“ míní.
Trnka uvádí, že primárně je potřeba se zaměřit na očkování dospělých, což se však zatím v tuzemsku moc nedaří. „Soustřeďme se na nejvyšší věkovou kategorii, ale kolektivní imunita bez očkování dětí nepůjde,“ upozorňuje.
PCR testy lepší než rouška
„S každou ochranou snižujeme rizika. Je logické, že je snaha je uvolňovat, nejsem si ale jistý, že existují nástroje, abychom vytrasovali kontakty,“ varuje Trnka. Obecně podle něj platí, že než se začne rozvolňovat, mělo by trasování fungovat, aby se mohlo riziko podchytit v začátku.
„Opatření fungují jako děravý sýr. Když je pak skládáme na sebe, účinnost se zvyšuje. Všechno pomáhá trochu a když dáme pryč roušky, už bude ochrana o něco menší,“ vysvětluje.
Trnka kvituje alespoň návrh ministerstva zdravotnictví, že by se na školách děti testovaly PCR testy. „Plošný screening s PCR testy je dobrý způsob, jak vytáhnout nemocné děti, aby nenakazily ty zdravé. Děti testy zatíží mnohém méně než roušky,“ dodává.
Ilustrační foto Zdroj: Getty Images
