Dětský zánětlivý multisystémový syndrom po prodělání nákazy koronavirem už prodělaly v Česku desítky dětí. Podle nejnovější studie, na které se podílel mezinárodní tým vědců, nejvážnější příznaky zmizí přibližně do šesti měsíců od hospitalizace. Podle přednosty Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol Jana Lebla je studie věrohodná. Sám očekával, že v květnu už děti s touto nemocí léčit nebude, ale ukazuje se, že zatím tomu tak není.
Horečka trvající nejméně tři dny, bolest břicha, zvracení, průjem nebo vyrážky na dlaních či trupu. To vše jsou příznaky takzvaného multisystémového zánětlivého syndromu (PIMS), který u dětí nastává po prodělání nemoci COVID-19 a straší tak nejednoho rodiče. Nová studie publikovaná v pondělí v odborném časopise The Lancet ukazuje, že nejzávažnější problémy odeznívají přibližně do šesti měsíců.
„Do půl roku poté, co byly děti propuštěny z nemocnice, se zdálo, že většina z nich ve studii nemá pokračování příznaků, jako jsou žaludeční problémy, záněty, srdeční abnormality a neurologické problémy,“ cituje web CNN zveřejněnou studii, do které se zapojilo celkem 46 dětí. Lebl považuje zveřejněné výsledky za věrohodné. „Výzkum pochází z jedné z nejrenomovanějších dětských nemocnic na světě. Také publikování v jednom z nejvýznamnějších odborných časopisů je důkazem, že vše prošlo dokonalým oponentním řízením,“ vysvětluje přednosta pediatrie.
Po půl roce mělo jen šest dětí ve studii slabší žaludeční potíže, dvě se potýkaly se zhoršenou funkcí srdce, u jednoho přetrvával systémový zánět. Osmnáct dětí mělo malé neurologické abnormality, ale nejednalo se o nic, co by ovlivňovalo jejich běžný každodenní život. „Problémy mohou být kvůli tomu, že děti prodělaly zánět srdečního svalu, ale existuje šance, že se vše vrátí do normálu,“ dodává Lebl.
Mysleli jsme, že v květnu budeme bez práce
Děti se často potýkaly se sníženou fyzickou výkoností, ukazují autoři studie. „Normy jsou stanoveny pro běžné podmínky, ale sportovní i školní režim byl dost narušený samotnou epidemií covidu, proto je těžké odhadnout, jak na tom děti jsou oproti svým spolužákům,“ komentuje Lebl. Autoři studie se domnívají, že některé z dětí bude i po odeznění příznaků potřebovat zejména psychickou pomoc. „Rodinné trauma a úzkost mohly mít přímou souvislost se zhoršeným průběhem po prodělání nemoci COVID-19,“ uvádějí.
Do dnešního dne bylo na Pediatrické klinice v Motole hospitalizováno 49 dětí s PIMS. „Čekali jsme, že se jejich počet bude snižovat, protože syndrom s dvou až čtyřtýdenním zpožděním kopíroval výskyt covidu v celé populaci. Mysleli jsme si, že z hlediska péče o děti s PIMS budeme v květnu už bez práce. Ukazuje se ale, že tomu tak zatím není. Za poslední dva týdny jsme přijali další tři děti,“ říká Lebl.
Na své klinice zažil i případ osmileté holčičky, která byla v opravdu vážném stavu. „Měla tromby v srdci a odtamtud se jí kousek sraženiny dostal do mozku. Objevily se u ní závažné příznaky cévní mozkové příhody, takže jsme museli sraženinu akutně odstranit. Dívka poté postoupila na našem dětském kardiocentru operaci na otevřeném srdci, abychom odstranili krevní sraženinu v levé srdeční komoře. Vše jsme zvládli, ale výsledky jsou nejisté. Dívka může mít trvalé následky,“ popisuje těžký stav dítěte.
Česko chystá vlastní rozsáhlou studii
Příznaky PIMS zůstávají stejné, tím hlavním je tři dny trvající horečka. „Nesmí klesnout ostražitost. Rodiče byli občas zbytečně vyplašení, ale je to rozhodně lepší, než kdyby nechali své dítě s horečkou dlouho být a nešli k lékaři. Dítě s příznaky PIMS patří na jednotku intenzivní péče,“ apeluje na rodiče Lebl s tím, že i když se děti vracejí z nemocnice domů už třeba po deseti dnech, příznaky mohou opravdu definitivně ustoupit až s odstupem času.
Česko chystá vlastní studii, která bude rozsáhlejší než ta z Británie. „Díky spolupráci všech dětských klinik a oddělení máme údaje o 170 dětech, které po celém Česku onemocněly mezi říjnem a přelomem dubna a května. Teď se připravuje zpracování dat a máme šanci získat ještě přesnější výsledky, které lépe ukáží, jak se PIMS projevuje a jak jej nejlépe péčit,“ dodává Lebl. Britové mají data už nyní, protože první vlna pandemie u nich byla na jaře horší než v Česku. „Na podzim jsme je bohužel rychle dohnali“, podotýká Lebl.
