Vědci objevili pozůstatky gigantické velryby
Plejtvák obrovský už nemusí být nejtěžším tvorem na Zemi. Vědci v Peru objevili torzo kostry tvora zvaného Perucetus, který mohl vážit až 340 tun. Podle studie publikované v časopise Nature jeho hmotnost odpovídala váze 5000 lidí či 30 slonů.
Vědci v peruánském údolí Ica objevili částečnou kostru Peruceta, která se skládá ze 13 obratlů, čtyř žeber a jedné kyčelní kosti. Délka tohoto vyhynulého tvora se odhaduje na 17 až 20 metrů, informuje CNN. Podle studie publikované ve středu v časopise Nature je exemplář kratší než plejtvák obrovský, který dosahuje délky až 25 metrů, hmotnost jeho kostry ale pravděpodobně převyšuje váhu jakéhokoli známého savce nebo mořského obratlovce.
„Při odhadované tělesné hmotnosti 85 až 340 tun je váha dnes již vyhynulého tvora zvaného Perucetus colossus stejná nebo větší než u plejtváka obrovského, který byl až dosud považován za zvíře s největší tělesnou hmotností,“ uvedl autor studie Giovanni Bianucci.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Problémy s medvědy pokračují. V Itálii děsilo zvíře myslivce, další se naložilo do bazénu
Perucetus pravděpodobně vážil dvakrát až třikrát více než plejtvák obrovský, jehož váha může dosahovat až 150 tun. „Perucetus mohl vážit víc než dva plejtváci, tři argentinosauři (obří sauropodní dinosaurus), 30 afrických slonů nebo 5000 lidí,“ uvedl Bianucci.
Kvůli své obrovské tělesné hmotnosti byl Perucetus pravděpodobně velmi pomalým plavcem. „Jeho tělo je tvořeno extrémně hustými a kompaktními kostmi. Tento druh ztluštění kostní tkáně zvaný osteoskleróza, který Perucetus sdílí se sirénami, nenajdeme u žádného žijícího kytovce,“ dodal.
Autoři studie neměli k dispozici lebku ani zuby zvířete, ale předpokládají, že se Perucetus pravděpodobně živil u dna moře a nebyl aktivním dravcem. Nyní pracují se třemi hypotézami. „Mohl se živit rostlinami, podobně jako mořská kráva, ale taková býložravá strava by byla jediným případem mezi kytovci. Zadruhé se tento dávný tvor mohl živit drobnými měkkýši a korýši na písčitém dně, jako to dělá současná velryba šedá. A za třetí, možná byl Perucetus mrchožroutem obratlovců,“ popsal Bianucci.
Jedná se o nejnovější objev skupiny výzkumníků, která začala pracovat v roce 2006 v údolí Ica v jižním Peru. „Mezi další exempláře, které byly v této oblasti dříve nalezeny, patří Peregocetus pacificus, nejstarší čtyřnohý kytovec, který se dostal do Tichého oceánu, Mystacodon selenesis, nejstarší předchůdce moderních velryb, a obrovský vorvaň Livyatan melvillei,“ popsal Bianucci.
Perucetus colossus, starý přibližně 39 milionů let, je novinkou v čeledi basilosaurů. „Jméno tohoto gigantického tvora označuje jeho geografický původ – Peru. Cetus je latinský výraz pro velrybu a kolossós starořecký výraz znamenající obrovský,“ vysvětlil Bianucci. „Určitě budeme pokračovat v průzkumu pouště Ica, abychom našli další fosilie, které nám mohou sdělit ještě více podrobností o neobyčejné evoluční historii kytovců,“ dodal vědec.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Naši medvědi nejsou převlečení lidé. Čínská zoo odráží fámy, že hloupě klame návštěvníky
