Češi šetří na energiích
Úsporný tarif sice funguje jen pár dní, přesto už nyní vzbuzuje otázky, o jak efektivní pomoc jde a zda není přehnaně drahá. Jedná se totiž o plošné opatření, které míří i k lidem, kteří současnou energetickou krizi zvládají. Podle expertů je možné ušetřit desítky miliard zacílením pomoci na ty domácnosti, které ji skutečně potřebují.
S koncem září začala platiti velká zbraň proti vysokým cenám energií. Alespoň tak vláda úsporný tarif prezentovala. Ten měl v původních plánech snižovat měsíční zálohy na energie, které musí domácnosti platit. Ministerstvo průmyslu tuto pomoc vytvořilo ještě před zavedením cenového stropu na ceny elektřiny a plynu. Ještě letos by tak měla průměrná úspora domácnosti dosáhnout 3 500 korun.
Úsporný tarif byl ale vymodelován tak, že slevu dostává každé odběrné místo. Majitelé více nemovitostí tak získávají slevu na každý dům či byt, kde je zavedena přípojka. A to i v případě, že se jedná o prázdné nemovitosti.
Do podobné situace se dostal i hlavní ekonom platební skupiny Roger Dominik Stroukal, který od státu obdržel více příspěvků. Tedy i na nemovitosti, které vykazují jen minimální spotřebu. „Vláda vypadá, jako kdyby dělala všechno pro mě a ne pro chudé,“ glosoval pro CNN Prima NEWS Stroukal, podle kterého tato pomoc nebyla ani zlým úmyslem současné vlády. „Akorát je to zbytečně drahé. Oni se snaží pomáhat, podle mého by to ale mohlo být daleko levnější,“ poznamenal.
Nad příjmem státní pomoci kroutí hlavou i investor do nemovitostí a autor projektu zvladneme.cz Tomáš Kučera. „Jsem investor do nemovitostí. Mám na sebe napsáno řadu odběrných míst elektřiny i plynu. Dnes mrknu do rozhraní skupiny ČEZ a dostal jsem zdarma od státu 26 500 korun. To samé dostanu od Innogy kde mám další odběrná místa. ,Pajda‘ na podporu inflace dobrá. Hanebné rozhazování ministerstva financí,“ uvedl na svém twitterovém účtu.
Jsem investor do #nemovitosti. Mám na sebe napsáno řadu odběrných míst elektřiny i plynu. Dnes mrknu do rozhraní @SkupinaCEZ a dostal jsem zdarma od státu 26500 Kč. To samé dostanu od @innogy_cz, kde mám další OM. Pajda na podporu inflace dobrá. Hanebné rozhazování @MinFinCZ. pic.twitter.com/FR6brLIvVK
— Tomáš Kučera (@tomaskucera_tk1) September 25, 2022
Slova zastání má pro vládu hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Štěpán Křeček. Podle něj byl úsporný tarif modelován jako plošná pomoc, která má i své nevýhody. „Díky tomu pomůže i střední třídě. Dozajista se najdou lidé, kteří by pomoc nepotřebovali, a přesto ji obdrží. Jedná se však o lepší situaci, než kdyby se našli lidé, kteří by pomoc potřebovali a neobdrželi by ji. Do budoucna si myslím, že by se měl úsporný tarif lépe zacílit, aby se snížily nároky na státní rozpočet,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
Účinná zaměřená pomoc
Jak by mohl vypadat účinnější úsporný tarif vypadat, nastínil sociolog Daniel Prokop spolu s ekonomem Danielem Münichem. Oba jsou společně se Stroukalem členy Národní ekonomické rady vlády. Prokop s Münichem se domnívají, že mnohem účinnější by bylo zaměřit se na snížení ceny základní spotřeby a udržení tlaku na energetickou úsporu. Tarif by měl podle nich cílit zejména na prevenci sociálních problémů tak, že se zaměří na potřebné segmenty populace.
Návrhem opatření by tak bylo, aby se tarif zaměřil na ohrožené cílové skupiny, které lze definovat. Patřit by do nich mohly domácnosti, které pobíraly či pobírají příspěvek na bydlení, přídavek na děti nebo nevyčerpaly slevu na děti, která přechází z daňového bonusu. Týkat by se pak nový úsporný tarif měl podle expertů i důchodců s vdovským důchodem či s velmi nízkou penzí.
Autoři návrhu si vzali příklad z Velké Británie, kde úsporný tarif funguje podobně. Pokud by byl úsporný tarif zacílen na 35 procent ohrožené populace, šlo by očekávat snížení výdajů z 37 na 13 miliard korun.
„Část těchto prostředků lze investovat do vyšší výhodnosti sociálního tarifu či jeho delšího trvání. Tyto částky platí, pokud by zmíněná pravidla platila od začátku fungování opatření. Pokud budou platit po dobu dvou třetin trvání fungování opatření (od 1. ledna 2023) mohou se ušetřené náklady pohybovat mezi 20 až 25 miliardami korun,“ uvedli autoři.
