360°, Martin Schmarcz, Radko Kubičko, Martin Kovář, Karel Svoboda - 12.9. v 21:58
Vláda sáhne po dlouho diskutovaném zastropování cen elektřiny i zemního plynu. Domácnosti by díky zásahu kabinetu mohly ušetřit až desítky tisíc korun ročně. Měsíční náklady se jim sníží až o několik tisíc podle toho, jaké energie odebírají, vyplývá ze zveřejněné prezentace vlády s několika modelovými příklady. Co se týče již schváleného úsporného tarifu pro pomoc domácnostem s vysokými cenami energií, ten bude platit nadále v nezměněné podobě.
Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) po pondělním mimořádném jednání potvrdil, že domácnosti a živnostníci zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh). Co se týče plynu, ten bude stát maximálně tři koruny za kWh. Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu.
Podle modelových příkladů, které zveřejnila vláda během tiskové konference, mohou domácnosti ušetřit až desítky tisíc korun ročně. Záleží ovšem na tom, jakou formu energie odebírají a v jaké míře ji i používají.
Elektřina
Běžná roční spotřeba elektřiny u domácností činí podle vládních dokumentů 1,9 MWh. Odběratelé by tak za letošní rok zaplatili včetně daně zhruba 1 140 korun měsíčně (tj. 13 667 korun ročně). Domácnosti s ohřevem vody asi dvojnásobnou částku, ty s ohřevem vody i topením pak čtyřnásobnou. Na modelové příklady z prezentace, kterou redakci poskytl Úřad vlády, se můžete podívat níže.
Bez určení maximální ceny elektřiny by se výsledná částka vyšplhala příští rok na nepříjemných 3 199 korun za měsíc (zhruba 38 385 korun za rok) za běžné spotřeby elektřiny. Domácnosti, které spoléhají i na ohřev vody a topení, by musely sáhnout mnohem hlouběji do kapsy – podle vládních výpočtů by bez zastropování cen zaplatila 15 419 korun měsíčně (185 022 za rok).
Po stanovení maximální ceny na kWh mohou české domácnosti počítat s úsporou okolo 1 700 korun za měsíc, ročně by ušetřená částka činila přes 20 tisíc korun. S ještě většími úsporami pak mohou počítat lidé, kteří používají elektřinu na ohřev vody či topení.
Plyn
Podobná situace panuje i u odběratelů zemního plynu. Rodiny, které na plynu jen vaří, letos podle modelu vlády zaplatí 2 970 korun. Pokud by nebyl stanoven strop, hrozilo lidem vyúčtování ve výši 4 892 korun, po zavedení stropu zaplatí 3 399 korun.
S rostoucí spotřebou roste také rozdíl mezi výdaji, které domácnost měla zaplatit bez cenového stropu a mezi výdaji, které nakonec zaplatí reálně. U domácností využívajících plyn na ohřev vody i topení, činí tento rozdíl až přes 70 tisíc korun. Různé scénáře a modelová vyúčtování si můžete prohlédnout níže.
Podle vlády hrozilo, že lidé budou muset v příštím roce platit za silovou elektřinu bez regulované složky až 12 korun za kWh. Letos se podle vlády platí průměrně osm korun za kilowatthodinu, ještě loni to byly tři koruny za kWh.
Firmy si musejí počkat do středy
Vládní návrh musí projít Poslaneckou sněmovnou, premiér Petr Fiala (ODS) nicméně řekl novinářům, že očekává podporu i ze strany opozičních hnutí ANO a SPD. Zatímco si domácnosti mohou předběžně oddechnout, velké firmy si musí na řešení rostoucích cen energií ještě chvíli počkat.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) s profesními svazy o vhodných opatřeních pro průmysl jednal už v pondělí odpoledne. Podotkl, že dokončuje podporu pro velké firmy na základě dočasného krizového rámce, a počítá s kompenzacemi poklesu zisku, respektive kompenzacemi způsobených ztrát kvůli drahé elektřině a plynu.
