Ilustrační snímek
To, co mnohé automobilky „předhazují“ zákazníkům jako ideální kompromis mezi klasickým a elektrickým vozidlem, je podle ekologické organizace Greenpeace blud a časovaná bomba. Řeč je o vozech na hybridní pohon, tedy plug-in hybridech.
Plug-in hybridy neboli automobily s hybridním pohonem, které lze mimo dobíjení konvenčním motorem dobíjet také se zásuvky, zvládnou ujet několik desítek kilometrů v čistě elektrickém režimu. Není tedy divu, že se automobilovou produkcí šíří raketovým tempem. Jsou jedinou cestou, jak zachovat vysoký výkon a chování klasicky poháněného auta, a přitom vyhovět nerealistickým emisním normám. Alespoň na papíře. Jenže jsou plug-in hybridy opravdu tak ekologické, jak to deklarují jejich normované emise? Britská pobočka ekologické organizace Greenpeace a skupina Transport & Environment tvrdí, že to tak rozhodně není.
Realita je zřejmě jinde
Ve studii, kterou organizace zveřejnily minulý týden, označují hybridy do zásuvky doslova za „vlka v rouše beránčím“. Podle nich jsou reálné emise plug-in hybridů až 2,5násobně vyšší. Organizace Greenpeace UK uvádí, že na silnici vypouštějí průměrně 117 gramů CO2 na kilometr, přičemž podle oficiálních údajů to má být jen 44 gramů. Studie tvrdí, že tato hybridní auta s větší kapacitou baterií vypustí během své životnosti do ovzduší 41 tun oxidu uhličitého, čímž mají mnohem blíže k autům se spalovacím motorem než k čistým elektromobilům.
U benzinových aut to je podle studie 39 tun a u dieselů až 41 tun. „Šetření ukázalo, že plug-in hybridy často přepínají na spalovací motor i ve chvíli, kdy by měly pracovat v bezemisním režimu,“ cituje studii web CNBC s dodatkem, že „plug-in hybridy mohou vypadat jako ekologicky přijatelnější volba, ale tvrzení o nižších emisích je trikem výrobců aut, jak pokračovat ve výrobě SUV a vozidel se spalovacími motory“.
Výsledky studie zpochybňuje šéf britského sdružení výrobců a prodejců aut Mike Hawe. Považuje je za chybné, protože studie vychází z údajů získaných testovacím režimem, který se dnes nepoužívá. Přesto data ve zprávě naznačují, že plug-in hybridy mají o 30 procent nižší emise ve srovnání s běžnými benzinovými a naftovými auty. Pravda však bude tzv. někde jinde. A bude ještě méně „zelená“, jak naznačuje studie Greenpeace. Plug-in hybridy mají totiž ve skutečnosti ještě vyšší spotřebu a emise.
Ekologické jen v případě, že se pravidelně dobíjí
Přínos zásuvkových hybridů pro životní prostředí může být realitou pouze v případě, že je jejich majitelé nebo provozovatelé pravidelně nabíjejí. Opravdu relevantní studie na toto téma neexistují, ale i ty, které se tím zabývaly, mají jasný výsledek – většina plug-in hybridů jezdí s vybitými bateriemi. Kupují si je zejména firmy, kterým vyhovuje dotační systém na „zelená“ auta a také všechny bonusy, které s tím souvisejí, ale nikdo se potom neobtěžuje zapojovat je průběžně do zásuvky. Spousta vozových parků ani není vyhovující elektrickou infrastrukturou vybavena.
Vybité plug-in hybridy mají vyšší spotřebu než klasické hybridy, protože si s sebou vozí zbytečný a těžký „balast“ v podobě akumulátorů. Jejich reálné emise jsou překračovány několikanásobně. Uveďme příklad. Britský internetový portál Electric Vehicle Database (EVD), který shromažďuje technické údaje o všech elektrických autech, nedávno zveřejnil data o spotřebě vybitých plug-in hybridů. Zatímco Porsche Cayenne E-Hybrid má spotřebovat průměrně 3,4 litru benzinu na 100 kilometrů, s vybitými bateriemi je to 11,8. Toyota Prius PHEV si zase namísto 1,2 litru „potáhne“ 5,1 litru na 100 kilometrů.
Pravda se ukáže napřesrok
Skutečnou pravdu o plug-in hybridech se však dovíme až v příštím roce, od kdy budou muset být všechna nová v Evropě prodávaná auta vybavená zařízením OBFCM (On Board Fuel Consumption Monitoring), jakousi pamětí spotřeby, ke které chtějí mít přístup orgány Evropské komise. Automobilky jsou v tom ale paradoxně nevinně, protože nemohou ovlivňovat chování zákazníků, přesněji – nemohou je donutit, aby své plug-in hybridy každý den nabíjeli. A nemohou ani za to, že metodika měření emisí WLTP vypracována Evropskou komisí nezapočítává kilometry ujeté na elektřinu do spotřeby na prvních 100 kilometrů.
