Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se shodli na tom, co udělat pro snížení vysokých cen plynu. Zdroj: Getty Images
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes po více než osmihodinové diskusi shodli na tom, že jejich státy budou moci v zájmu snížení nebývale vysokých cen plynu sáhnout ke společným nákupům. Na závěr dvoudenního summitu, jehož hlavním tématem byl další společný postup proti ruské invazi a hrozbám s ní spojeným, také podpořili návrh na zavedení povinnosti plnit před zimou plynové zásobníky. V závěrech vrcholné schůzky se také zavázali k postupnému a co nejrychlejšímu ukončení závislosti na ruských energiích.
Požadavky zvláště jihoevropských zemí na zavedení cenových stropů sice summit neschválil, komise však podle své šéfky do května prověří možnosti oddělení cen plynu a elektřiny, o něž tyto státy rovněž usilovaly. Lídři se podle ní navíc shodli na zavedení zvláštního energetického režimu pro Španělsko a Portugalsko.
„Místo toho, abychom se přepláceli a vyháněli ceny vzhůru, nyní spojíme svou poptávku,“ ocenila dohodu summitu na společných nákupech von der Leyenová.
Podle českého premiéra Petra Fialy sice teprve praxe ukáže, jak budou případné společné nákupy plynu vypadat, Česko o ně však bude mít zájem. „Česká republika jako středně velký stát by si určitě nedokázala vyjednat takové podmínky, jako to dokáže Evropská unie jako celek,“ řekl po jednání novinářům Fiala. Kolektivní vyjednávací sílu by podle něj mohla EU využívat i v jiných případech.
Španělský premiér Pedro Sánchez, který podle diplomatů hrozil zablokováním závěrů v případě odmítnutí požadavků na výraznější společné kroky, dohodu summitu ocenil. Vyjednaná výjimka podle něj umožní zemím Pyrenejského poloostrova omezit neúnosně vysoké ceny elektřiny a přitom neohrozit fungování jednotného unijního trhu.
Skeptické Německo
Energie v Evropské unii, ale i jinde ve světě, prudce zdražily loni v souvislosti s oživením po koronavirové krizi a s nedostatečnými zásobami plynu. Nyní se ovšem Evropa obává nového zdražování kvůli ruské invazi na Ukrajinu a souvisejícímu možnému rozpadu obchodních vztahů s Moskvou. Jeho země spolu s některými dalšími západoevropskými či skandinávskými státy tlačila na urychlení přechodu k obnovitelným energiím, které se však do závěrů nakonec nedostalo.
Summit se v pátek shodl, že v zájmu energetické bezpečnosti začnou unijní státy plnit plynové zásobníky na příští zimu „nejdříve, jak to bude možné“. Pověřil také Evropskou komisi, aby do května předložila plán, jak se postupně zbavit závislosti na ruských energiích. Na konkrétním horizontu pro ukončení dovozu se však názorově rozdělené státy neshodly.
Německo a další země jsou vůči zásahům proti vysokým cenám energií skeptické, řekl po konci jednání novinářům německý kancléř Olaf Scholz. Podotkl, že o požadavcích na omezení cen energií se vedla rozsáhlá debata.
Scholz také uvedl, že Německo je na plynu závislé méně než jiné země unijního bloku. Dodal, že některé jsou závislé ze sta procent. „Staneme se nezávislými na ruském plynu rychleji, než si v současnosti mnozí myslí,“ sdělil německý kancléř. Tento proces ale podle něj bude nevratný.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po schůzce upozornil, že politici hodlají do spolupráce na řešení evropské energetické problematiky zapojit také samotné firmy. Zdůraznil potřebu zlepšit oddělení cen elektřiny od cen plynu. Evropská komise byla požádána, aby v krátkodobém horizontu stanovila strop pro ceny energií, dodal francouzský prezident.
