Odborníci kritizují Babišovu vládu: Mohli jsme mít zajištěný plyn z Norska, jenže selhala
Výběr redakce
Proč nestojí avizovaný plynovod, který by propojil Českou republiku s Polskem a zajistil by přístup k norskému plynu? Experti viní bývalou Babišovu vládu, která na sousední zemi dostatečně netlačila. Bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) tehdejší kabinet brání a tvrdí, že za to může polská strana.
Českou republiku a Polsko sice spojuje plynovod STORK, ten však současným potřebám nestačí. V posledním desetiletí se tak plánovala výstavba STORK II, kterým by do země mohl putovat plyn z Norska. Na podzim totiž dojde k otevření plynovodu Baltic Pipe, ten má Polákům zajistit plyn ze Skandinávie a plně nahradit dodávky z Ruska – a STORK II měl na něj navazovat. Projekt byl však v době vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) pozastaven.
Tehdejší státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza pro CNN Prima NEWS přiblížil, co za za tím stálo. „Vláda přestala na Poláky tlačit. Vsadila na to, že levný ruský plyn tady bude vždycky a není potřeba do ničeho jiného investovat. Poláci nad tím přemýšleli podobně – máme levný plyn, postavíme si případně LNG terminál – takže to vždy musela být česká vláda, která do toho Poláky tlačila – dotáhněte tu trubku z Polska do Česka, abychom to mohli případně využívat,“ sdělil Prouza pro CNN Prima NEWS.
Čtěte také
„Ve chvíli, kdy to Babišova vláda přestala řešit a vypustila z agendy, Poláci si řekli: ‚My to vlastně ani nepotřebujeme, je to primárně pro Česko. A když ztratilo zájem, tak proč bychom dělali něco, co česká strana nechce.‘ To byl ten důvod, proč projekt odpískali. Pro ně to nikdy nebyla priorita sama o sobě, ale tím, že na to Sobotka tak hodně tlačil, Poláci reagovali: ‚Jasně, když to chcete a je to pro vás důležité, pojďme do toho,‘“ doplnil Prouza, současný prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Vina leží na straně Polska, tvrdí Havlíček
To však Babišův bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) popírá. „Projekt jsme plně podpořili, získal dotaci 62 milionů euro a Polsko to natvrdo odmítlo. To značně rozezlilo Evropskou komisi, projekt se odložil, nicméně i přes naše doporučení jej Evropská komise nezařadila do strategických, prioritních projektů. Důvod byl jasný, polské selhání. Poláci se do toho vůbec nehrnuli, odložili to nakonec na rok 2024,“ sdělil Havlíček CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Proti tomu však stojí také slova bývalého vládního zmocněnce pro jádro Jaroslava Míla. „Při jednání s panem premiérem Babišem a ministrem Havlíčkem jsem opakovaně upozorňoval na důležitost výstavby těchto plynovodů. Z jejich strany jsem bohužel necítil zájem, nad bezpečnostně-energetickými argumenty převažovaly asi jiné, obchodní, politické,“ řekl pro Seznam Zprávy.
Stavba nového plynovodu se stala zásadním tématem především po anexi Krymu v roce 2014, kdy někteří odborníci apelovali právě na zmenšení závislosti na ruském plynu. „Realizace plynovodu STORK II přinese zvýšenou bezpečnost dodávek zemního plynu, zvýší diverzifikaci dovozních tras, sníží závislost na dovozu plynu z Ruské federace a přispěje ke snížení emisí CO2, stejně jako dalších škodlivých látek,“ uváděl tehdejší státní tajemník pro evropské záležitosti Prouza.
I bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ze zastavení projektu viní Babišovu vládu. „Bohužel v roce 2019 ztratil projekt šanci na zisk evropské dotace. To byla chyba. Pokud to takhle Evropská komise vyřadila, nepředpokládám, že by se tak stalo bez konzultací s českou vládou. Obávám se, že se na to vláda Andreje Babiše vykašlala,“ pronesl pro Seznam Zprávy.
Plynovod znovu na scéně
Až v současné krizi, kdy se celá Evropa shoduje na nutnosti zbavit se závislosti na ruském plynu, se STORK II znovu dostává na stůl. České republice by podle Prouzy plynovod skutečně mohl zajistit přísun norského plynu. Aktuální závislost Česka na ruském plynu se blíží ke stu procent a patří vůbec k nejvyšším v EU.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v minulých dnech na Twitteru označil za fatální chybu, že předchozí vláda neudělal nic pro napojení české plynárenské sítě na polskou. „V rámci snah snížit energetickou závislost na Rusku jednáme s Evropskou komisí o projektech, které nám v tomto ohledu pomohou,“ napsal. O oživení projektu napojení na Polsko se podle něj nyní jedná na ministerské úrovni i na úrovni náměstků.
Otázka plynovodu byla jedním z témat nedělní Partie Terezie Tománkové, kde se hosté na nutnosti vybudování česko-polského plynovodu shodli. „Jsem rád, že naše vláda ty procesy znovu otevřela a bude to jeden z kroků (plánovaných) balíčků, abychom byli energeticky nezávislí,“ sdělil předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný.
Čtěte také
Vojtěch vystudoval mediální a mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2017 působil v redakci Echo24 a Týdeníku Echo. Do CNN Prima NEWS nastoupil na podzim roku 2020.
