Vybudování plynovodu Stork 2?
Proč nestojí avizovaný plynovod, který by propojil Českou republiku s Polskem a zajistil by přístup k norskému plynu? Experti viní bývalou Babišovu vládu, která na sousední zemi dostatečně netlačila. Bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) tehdejší kabinet brání a tvrdí, že za to může polská strana.
Českou republiku a Polsko sice spojuje plynovod STORK, ten však současným potřebám nestačí. V posledním desetiletí se tak plánovala výstavba STORK II, kterým by do země mohl putovat plyn z Norska. Na podzim totiž dojde k otevření plynovodu Baltic Pipe, ten má Polákům zajistit plyn ze Skandinávie a plně nahradit dodávky z Ruska – a STORK II měl na něj navazovat. Projekt byl však v době vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) pozastaven.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Tehdejší státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza pro CNN Prima NEWS přiblížil, co za za tím stálo. „Vláda přestala na Poláky tlačit. Vsadila na to, že levný ruský plyn tady bude vždycky a není potřeba do ničeho jiného investovat. Poláci nad tím přemýšleli podobně – máme levný plyn, postavíme si případně LNG terminál – takže to vždy musela být česká vláda, která do toho Poláky tlačila – dotáhněte tu trubku z Polska do Česka, abychom to mohli případně využívat,“ sdělil Prouza pro CNN Prima NEWS.
Hádka Richterové a Schillerové v Partii: Hájil Babiš ruský plyn kvůli svému byznysu?
Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se v Partii Terezie Tománkové pohádala s místopředsedkyní Sněmovny Olgou Richterovou (Piráti) o tom, kdo může za ukončení projektu na vybudování plynovodu, který by v budoucnu mohl zajistit dodávky z Norska. Podle Richterové za to může expremiér Andrej Babiš (ANO) kvůli svému byznysu, který je závislý na ruském plynu. Schillerová to považuje za absurdní. Podle ní jsou Piráti osobou předsedy hnutí ANO posedlí.
„Ve chvíli, kdy to Babišova vláda přestala řešit a vypustila z agendy, Poláci si řekli: ‚My to vlastně ani nepotřebujeme, je to primárně pro Česko. A když ztratilo zájem, tak proč bychom dělali něco, co česká strana nechce.‘ To byl ten důvod, proč projekt odpískali. Pro ně to nikdy nebyla priorita sama o sobě, ale tím, že na to Sobotka tak hodně tlačil, Poláci reagovali: ‚Jasně, když to chcete a je to pro vás důležité, pojďme do toho,‘“ doplnil Prouza, současný prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Vina leží na straně Polska, tvrdí Havlíček
To však Babišův bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) popírá. „Projekt jsme plně podpořili, získal dotaci 62 milionů euro a Polsko to natvrdo odmítlo. To značně rozezlilo Evropskou komisi, projekt se odložil, nicméně i přes naše doporučení jej Evropská komise nezařadila do strategických, prioritních projektů. Důvod byl jasný, polské selhání. Poláci se do toho vůbec nehrnuli, odložili to nakonec na rok 2024,“ sdělil Havlíček CNN Prima NEWS.
Prudké zdražení či středověk. Co Česku hrozí, pokud dojde k přerušení dodávek plynu?
Polsko či Bulharsko se již musí vypořádávat s koncem dodávek ruského plynu. Ten může v brzké době přestat proudit i do Německa či České republiky. Podle bývalého premiéra Mirka Topolánka by v takovém případě došlo k prudkému zdražování, mluvil i o návratu „středověku“. Jak jsou země ze střední Evropy na takovou možnost připraveny?
Proti tomu však stojí také slova bývalého vládního zmocněnce pro jádro Jaroslava Míla. „Při jednání s panem premiérem Babišem a ministrem Havlíčkem jsem opakovaně upozorňoval na důležitost výstavby těchto plynovodů. Z jejich strany jsem bohužel necítil zájem, nad bezpečnostně-energetickými argumenty převažovaly asi jiné, obchodní, politické,“ řekl pro Seznam Zprávy.
Stavba nového plynovodu se stala zásadním tématem především po anexi Krymu v roce 2014, kdy někteří odborníci apelovali právě na zmenšení závislosti na ruském plynu. „Realizace plynovodu STORK II přinese zvýšenou bezpečnost dodávek zemního plynu, zvýší diverzifikaci dovozních tras, sníží závislost na dovozu plynu z Ruské federace a přispěje ke snížení emisí CO2, stejně jako dalších škodlivých látek,“ uváděl tehdejší státní tajemník pro evropské záležitosti Prouza.
I bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ze zastavení projektu viní Babišovu vládu. „Bohužel v roce 2019 ztratil projekt šanci na zisk evropské dotace. To byla chyba. Pokud to takhle Evropská komise vyřadila, nepředpokládám, že by se tak stalo bez konzultací s českou vládou. Obávám se, že se na to vláda Andreje Babiše vykašlala,“ pronesl pro Seznam Zprávy.
Plynovod znovu na scéně
Až v současné krizi, kdy se celá Evropa shoduje na nutnosti zbavit se závislosti na ruském plynu, se STORK II znovu dostává na stůl. České republice by podle Prouzy plynovod skutečně mohl zajistit přísun norského plynu. Aktuální závislost Česka na ruském plynu se blíží ke stu procent a patří vůbec k nejvyšším v EU.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v minulých dnech na Twitteru označil za fatální chybu, že předchozí vláda neudělal nic pro napojení české plynárenské sítě na polskou. „V rámci snah snížit energetickou závislost na Rusku jednáme s Evropskou komisí o projektech, které nám v tomto ohledu pomohou,“ napsal. O oživení projektu napojení na Polsko se podle něj nyní jedná na ministerské úrovni i na úrovni náměstků.
Otázka plynovodu byla jedním z témat nedělní Partie Terezie Tománkové, kde se hosté na nutnosti vybudování česko-polského plynovodu shodli. „Jsem rád, že naše vláda ty procesy znovu otevřela a bude to jeden z kroků (plánovaných) balíčků, abychom byli energeticky nezávislí,“ sdělil předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný.
Fronta u čerpací stanice v Denveru. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta u čerpací stanice v Denveru. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta u čerpací stanice v New Yorku. Podzim 1973. Zdroj: Profimedia.cz
Nápis na tankovacím stojanu v Denveru oznamuje, že na jednu osobu je možné natankovat deset galonů (asi 40 litrů) pohonných hmot. Zdroj: Profimedia.cz
V mnoha západních zemích byly na silnicích a dálnicích zaváděny rychlostní limity, aby došlo ke snížení spotřeby pohonných hmot. Zdroj: Profimedia.cz
Benzínová pumpa je uzavřena, stojí na cedulci na čerpací stanici v Mnichově na podzim 1973 Zdroj: Profimedia.cz
Koně místo aut. V Nizozemsku se někteří lidé vyrovnávali s ropnou krizí po svém. Zdroj: Profimedia.cz
Izraelská premiérka Golda Meirová na tiskové konferenci během Jomkipurské války v říjnu 1973 Zdroj: Profimedia.cz
Izraelské jednotky bojují v Jomkipurské válce v říjnu 1973. Válka byla hlavní příčinou následné ropné krize. Zdroj: Profimedia.cz
Izraelské jednotky bojují v Jomkipurské válce v říjnu 1973. Válka byla hlavní příčinou následné ropné krize. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta u čerpací stanice v Denveru. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta u čerpací stanice v Denveru. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta u čerpací stanice v New Yorku. Podzim 1973. Zdroj: Profimedia.cz
Nápis na tankovacím stojanu v Denveru oznamuje, že na jednu osobu je možné natankovat deset galonů (asi 40 litrů) pohonných hmot. Zdroj: Profimedia.cz
V mnoha západních zemích byly na silnicích a dálnicích zaváděny rychlostní limity, aby došlo ke snížení spotřeby pohonných hmot. Zdroj: Profimedia.cz
Benzínová pumpa je uzavřena, stojí na cedulci na čerpací stanici v Mnichově na podzim 1973 Zdroj: Profimedia.cz
Koně místo aut. V Nizozemsku se někteří lidé vyrovnávali s ropnou krizí po svém. Zdroj: Profimedia.cz
Izraelská premiérka Golda Meirová na tiskové konferenci během Jomkipurské války v říjnu 1973 Zdroj: Profimedia.cz
Izraelské jednotky bojují v Jomkipurské válce v říjnu 1973. Válka byla hlavní příčinou následné ropné krize. Zdroj: Profimedia.cz
Izraelské jednotky bojují v Jomkipurské válce v říjnu 1973. Válka byla hlavní příčinou následné ropné krize. Zdroj: Profimedia.cz
