Uzavření Dolu Darkov a Dolu ČSA na Karvinsku přinese 2 tisíce výpovědí. A pokud vzápětí skončí těžba i na Dole ČSM, což je pravděpodobné, přijde celkem o práci asi 5 tisíc lidí. Havíři z OKD prožívají nejhorší časy po roce 1989, dobývání černého uhlí je v posledním tažení.
Není divu, že si havíři ulevují i nadávkami, v hornické mluvě jsou to však jen pouhé povzdechy: „Zk****ný rok, je**t to všecko!“ Také povrchový dělník René Svrček je naštvaný a s uzavřením Dolu Darkov se smiřuje nerad. Zdejší úpravna uhlí ho živí po dvě desetiletý, nejpozději 28. února ale zůstane bez práce. Bez roboty, jak se říká na Karvinsku. K poslednímu únoru státní firma OKD ohlásila vytěžení posledního vozíku černého uhlí z Dolu Darkov, o den později skončí i sousední důl ČSA. V provozu zůstane pouze Důl ČSM, ale nikdo kompetentní teď nechce říci, jak dlouho. Možná dva roky, ale třeba jen do dubna 2021.
S pěti tisící nepřežiju
„Slibovali seznam propuštěných, nic nám zatím nedali,“ rozčiluje se Svrček. V duchu si přeje, aby dostal práci při útlumu šachty, zároveň ale zůstává realistou a moc s tím nepočítá. „Co jsem zaslechl, tak šachta už si chlapy na útlum dávno vytipovala a já mezi ně asi nepatřím. Takže mě čeká výpověď.“ Jestli 44letý Karviňák najde po dvacetileté dřině v úpravně uhlí novou práci, to je vabank. „Popravdě řečeno, sám nevím. Jsem sice vyučený svářeč, v nabídkách práce jsem toho ale moc nenašel,“ nehýří zrovna optimismem.
V nejhorším se bude muset spokojit s odstupným. A posléze jen se státním příspěvkem pro povrchové zaměstnance uhelných dolů ve výši 5 300 korun měsíčně, ti z podzemí dostanou 8 000. „Příspěvek bych měl dostávat 36 měsíců, jenže s pěti tisíci se nedá přežít,“ je si vědom René Svrček. Proto mu nezbývá než věřit ve štěstěnu, že nakonec i na Karvinsku sežene dobře placenou práci. V okrese s aktuálně osmiprocentní nezaměstnanosti, což je nejvíce v celé republice.
Na stávku je pozdě
Je všední den, jedna hodina po poledni a do Dolu Darkov se právě chystá sfárat parta obsluhující skipový dopravník v hloubce 800 metrů pod povrchem. Štve je, že vedení OKD ani odbory s havíři vůbec nekomunikují. Od papalášů to prý ani nelze čekat. „A odbory stojí za prd,“ myslí si 53letý horník Tomáš Motl, který na šachtách OKD fárá už 29 let.
Stávka by propouštění asi nezastavila. A co kdyby havíři vytáhli na Prahu? „Kdo to jako zorganizuje? Na to už je pozdě,“ říká Motl. Od nadřízených přitom zatím dostal jen nejasný příslib, že by na Dole Darkov mohl nějaký čas pracovat i při útlumových pracích. Raději se už proto dívám po jiné „robotě“. A je mu jasné, že jako bývalý havíř, a ještě s pěti křížky na krku, bude pro každého zaměstnavatele především neperspektivním případem. „Vím, jak to chodí. Někde vám neodpoví ani na dotazník a jinde se budou vymlouvat, že tam mají mladý kolektiv a vy se mezi ně nehodíte.“
Ajťáci z nás nebudou
Záložní plán Tomáš Motl nemá. „Když mě propustí, tak opravdu nevím, co bude. V nabídkách na internetu jsem zatím nic nenašel.“ A co program Nová šichta? Tenhle projekt pro havíře OKD aktuálně popisuje filmový dokument se stejným názvem, který barvitě vypráví o padesátiletém havíři OKD, jenž se úspěšně rekvalifikuje na programátora. „To byl jen film, naprostá výjimka, z každého horníka nemůže být ajťák,“ nechce propadat falešným iluzím. „A možná to budu muset až do důchodu nějak přetlouct na pracáku.“
Jaroslav Dlouhý ze stejné party fárá už 34 let, na Darkově začínal v osmnácti, dnes mu je 52 roků. I on má jen příslib: „Telefonoval jsem na sousední Důl ČSM a říkali, že mě snad vezmou.“ Raději se ale poohlíží i jinde. I Důl ČSM totiž může vytěžit poslední vozík za pouhých pár měsíců.
Mlžení kolem poslední šachty
Ještě před rokem měl Důl ČSM perspektivu do roku 2025, letos v létě už se ale mluvilo jen o roce 2022. „OKD o délce těžby v Dole ČSM slíbilo rozhodnout do konce letošního října, ale pořád je ticho po pěšině,“ nelíbí se mlčení těžařů, a potažmo i české vlády, moravskoslezské krajské zastupitelce Zuzaně Klusové (Piráti), která žije v Karviné a kauzám spojeným s OKD se věnuje léta. „Tento týden jsem proto požádala ministerstvo průmyslu a obchodu o sdělení, kdy bude Důl ČSM opravdu uzavřen. Obávám se totiž, že to může být už na jaře.“
Z Dolu Darkov a Dolu ČSA odejde na konci února s výpovědí zhruba 2 000 havířů. Na „dlažbu“ je přitom nepošle OKD (respektive státní podnik Prisko, jehož prostřednictvím řídí OKD přímo ministerstvo financí), ale Státní podnik Diamo, který je řízen ministerstvem průmyslu a obchodu. Diamo má koncem února oba doly převzít pod svá křídla a podle vládního plánu rozdat hromadu výpovědí. „Pokud za dalších pár měsíců skončí i Důl ČSM, tak to bude místo 2 000 celkem asi 5 000 výpovědí. To už může být pro Karvinsko docela velký problém,“ myslí si zastupitelka Klusová. OKD má nyní asi 5 500 zaměstnanců, při útlumu najde práci jen několik stovek havířů.
OKD společně s vládou vysvětlují nečekaně rychlý zánik hornictví pragmaticky. „Není tajemstvím, že pokles cen uhlí na historická minima a pandemie COVID-19 negativně ovlivnily OKD. A kombinace těchto faktorů zcela znemožnila jakýkoli pokus o úspěšné vypořádání se s ekonomickou krizí ve firmě,“ uvedla předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková již na počátku podzimu. Jinými slovy, OKD je černou dírou pro státní kasu a musí se rychle ucpat. Staňková také bez obalu přiznává, že OKD nemá finance na přípravu dlouhodobé těžby ani v Dole ČSM.
Na Darkově za 18 tisíc
Intenzivní průmyslová těžba uhlí na Ostravsku a Karvinsku začala s rozvojem železáren a výstavbou železnic v první třetině 19. století. Po necelých 200 letech se s dobýváním „černého zlata“ končí, aniž by zásoby v revíru byly vypotřebovány. Někdejší majitel OKD Zdeněk Bakala se třeba rád chlubil, že firma bude skvěle prosperovat nejméně do roku 2035.
Hynek Koval má 46 roků a na povrchu Dolu Darkov pracuje 13 let. Brzkého propuštění se obává, zároveň ale výpověď bere jako jisté osvobození a novou šanci. Mzda se mu navíc v posledním roce prudce krátila. Koval porovnává, že každá pokladní v supermarketu si přijde na víc. „Peníze, které tady teď beru, to je opravdu ostuda. Čistého 18 tisíc korun, to je na šachtě výsměch.“
A 12 tisíc „pro Bakalu“
Za nájem s energiemi v hornickém bytě v Karviné přitom Hynek Koval platí 12 tisíc korun. „Zůstane mi šest tisíc, nebýt platu manželky, tak jsme na tom hodně špatně,“ počítá a pustí se do Zdeňka Bakaly, který při koupi státního podílu OKD sliboval, že hornické byty prodá havířům za přiměřené ceny. Bakala slib porušil a na pronájmech 44 tisíc bytů občas vydělával více než na uhlí. A když později kvartýry prodal, celý bytový fond několikrát změnil majitele a nyní patří švédské realitce Heimstaden, která nájmy rozhodně nezlevňuje. Koval chce práci hledat v oboru, jenž ho dříve živil. „Jsem strojní zámečník, myslím, že to půjde.“
I ve smrtelné hodince přitom OKD stále udržuje některé zvyklosti z dob socialismu. Šachty třeba vyhlašují takzvané „heslo měsíce“, které aranžér krasopisně namaluje na archy papíru a rozvěsí po šachtě. Na Darkově si v listopadu zvolili heslo „Odbourejme Kompromisy Denně!“ Je poněkud kostrbaté, protože jeho tvůrce chtěl, aby první písmena ve slovech dohromady tvořila zkratku OKD. Něco je ale na heslu pravdivé. Vláda skutečně odbourávala dosavadní ekonomické kompromisy, když do OKD lila miliardy, aby 5 500 havířů nepřišlo o práci.
Zdař Bůh. Naposledy
Jeden z mála horníků, kterého jsme před odpolední šichtou na Dole Darkov potkali s dobrou náladou, žije trvale až ve 150 kilometrů vzdálené Kroměříži. „Na jaře jdu do důchodu, tak jsem úplně v klidu,“ říká u poslední cigarety před vstupem do areálu dolu.
Hornictví obětoval 30 let. Pracovní týden tráví na hornické ubytovně, zatímco víkendy v rodinném domku na Hané. Na Darkově od mládí dře v rizikové čelbě (ražbě důlních chodeb), což je nejtěžší práce v dole. „Teď mám na čelbě jen asi 27 tisíc čistého, co to dneska je? Nic, výsměch. Doma na zahrádce mi bude líp a nebudu riskovat zdraví ani život.“ Před lety zažil menší důlní zával a hornina uvolněná ze stropu mu vážně poranila nohu. „Mohlo to dopadnout mnohem hůř,“ říká.
V Dole Darkov stále úřaduje i COVID-19, i když mnohem méně než jaře. „Protože každý havíř musí co 14 dnů na test. Kdyby to stát podobně nařídil v každé firmě, republika by měla mnohem méně nakažených,“ navrhuje havíř z Kroměříže. Přesto před dvaceti dny infekce postihla i jeho partu z čelby. „Jeden kolega se nakazil a my ostatní jsme museli na deset dnů do karantény. Třetinu měsíce jsem tak bral jen 60 procent platu, takže za listopad to nebude ani těch 27 tisíc. Tak sotva dvacka, už abych byl v penzi,“ těší se na klidný důchod na Hané. A rozloučí se po havířsku: „Zdař Bůh.“ Se zánikem těžby uhlí se ale z Karvinska pomalu vytratí i typický hornický pozdrav.
