Prima Mazlíček: Po stopách vlků v Česku
Svůj volný čas tráví stopováním vlků. Je jich zhruba stovka po celé republice. Řeč je o vlčích hlídkách – dobrovolnících, kteří pomáhají mapovat výskyt největších u nás nastálo žijících predátorů a jejich chování.
Hlídky v terénu jsou důležitou součástí ochrany stále ohrožených šelem. „V lokalitách, kde se vlci vyskytují, máme rozmístěné fotopasti, které jsou pro monitoring vlčí populace zásadní. Ale i ty stovky fotopastí musí někdo v terénu rozmístit a obsluhovat, a to je mimo jiné jedna z činností, které vlčí hlídky zastávají. Tím nejdůležitějším úkolem je ale zaznamenávání a sběr pobytových znaků – jde především o stopní dráhy a vlčí trus,“ vysvětluje Miroslav Kutal, koordinátor projektů na ochranu velkých šelem Hnutí Duha.
Vlčí trus, který hlídky posbírají, prozradí o šelmách mnoho důležitých informací. „Spolupracujeme s Univerzitou Karlovou, která má genetickou laboratoř. Tam se provádí analýza. Díky tomu už máme poměrně širokou datábázi DNA u nás žijících vlků a z toho dokážeme vysledovat příbuznost jednotlivých smeček, a tedy například i to, odkud kam se vlci v Česku rozšiřují, jak si hledají nová teritoria, případně jak velké jsou oblasti, které jednotlivým smečkám patří. V tuhle chvíli už máme zaznamenáno víc než pět desítek různých genotypů,“ prozrazuje Kutal.
Ralská vlčata
V současné chvíli jsou v Česku zhruba dvě desítky teritorií, kde se vlci podle snímků z fotopastí a stop zaznamenaných vlčími hlídkami usadili. Nejčastěji jsou to horské oblasti podél hranic, jedinou vnitrozemskou lokalitou s dlouhodobým výskytem vlků je Máchův kraj – území zahrnující okolí Máchova jezera, Kokořínsko i bývalý vojenský prostor Ralsko. Zdejší smečka už vyvedla několik generací mláďat. Zatím poslední lokality s potvrzeným trvalým výskytem vlčích smeček jsou na severu – v Jizerských horách a na Frýdlantsku.
Podle Miroslava Kutala je přibývají počet vlků signálem, že naše společnost jako celek jejich příchod zpět vítá. Případy pytláctví jsou naštěstí vzácné a vlkům je nakloněná i legislativa, požívají nejvyšší možnou ochranu. „Samozřejmě ne každý má z vlků v okolí radost, nelze se divit třeba farmářům, kterým napadají stáda. Ovce nebo telata v ohradách jsou pro vlka ideální kořistí, jako každá šelma se snaží minimalizovat vydanou energii. Proto také vedle náhrad vzniklých škod mají chovatelé hospodářských zvířat možnost získat dotace na lepší zajištění pasoucích se stád,“ upozorňuje Kutal.
Kdo by se chtěl do ochrany vlků zapojit třeba prostřednictvím vlčích hlídek, má stále možnost. Jednou podmínkou je věk minimálně patnáct let. „Délka a náročnost pochůzek je ale individuální, každý jde jednoduše takovou trasu, jakou zvládne. Kdo nemá mnoho volného času, může se zapojit třeba jednou měsíčně, říká koordinátor projektů. Hnutí Duha přitom nabízí podporu ve formě vzdělávacích seminářů nebo zapůjčení potřebného vybavení. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím emailu vlci.hlidky@hnutiduha.cz.