Zrušili právo na potrat? V USA tak může dojít i na antikoncepci, varuje amerikanista Lepš

S nedávným zrušením práva na potrat nesouhlasí až dvě třetiny Američanů, je pouhým výsledkem momentálního složení Nejvyššího soudu. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to tvrdí amerikanista Jakub Lepš, který ale zároveň varuje, že po potratech může v USA brzy dojít i na antikoncepci či sňatky osob stejného pohlaví.

Nejvyšší soud v USA před pár dny zrušil právo na potrat dané verdiktem z roku 1973. Co to vypovídá o současné Americe?
Jde o technické rozhodnutí konkrétního ústavního soudu, ve kterém je poměrem 6:3 konzervativní většina. Hlasování pro to, aby si jednotlivé státy USA mohly o potratech rozhodovat samy, podpořilo pět hlasů z devíti. Ale pozor: Zcela jistě to není výsledek nějakého názorového posunu americké společnosti. Průzkumy naopak opakují, že až dvě třetiny Američanů jsou proti tomuto kroku.

Co teď zrušil Nejvyšší soud USA

Precedens z roku 1973 stanovoval právo na potrat plošně v celých Spojených státech zhruba do 24. týdne těhotenství. Později soud zároveň zakázal zákony, které nepřiměřeně komplikují přístup k potratům. Za rozhodnutím se skrýval případ Normy McCorveyové, jejíž totožnost byla z důvodů ochrany osobnosti skryta za jméno Jane Roeová. Žaloba Texasanky nakonec skončila až na Nejvyšším soudu, který rozhodl, že na nenarozené se nemá pohlížet jako na dokonalé jedince v právním smyslu. „Právo na soukromou sféru je natolik široké, aby obsáhlo rozhodnutí ženy přerušit, nebo nepřerušit těhotenství,“ rozhodli soudci, a zrušili tak všechny protikladné zákony v padesáti amerických státech. Nyní je ovšem všechno znovu jinak.

Zdroj: ČTK

Jak k němu tedy mohlo dojít?
Je to dané tím, jak se obsazují místa v Nejvyšším soudu USA. Záleží zkrátka na konkrétní politické konstelaci. Tři z pěti konzervativních soudců, kteří hlasovali PRO zrušení práva na potrat, byli navrženi prezidentem Donaldem Trumpem. A to během pouhých čtyř let! Je tedy relativně náhoda, že je Nejvyšší soud zrovna takto silně konzervativní.

Zkrátka se to jen sešlo?
Přesně. Kdyby republikáni na konci Obamova druhého prezidentského období nezablokovali hlasování o jeho kandidátovi Merricku Garlandovi, jinak řečeno pokud by demokrati tenkrát měli v Senátu o něco silnější pozici a funkci by neobsadil až Neil Gorsuch za Trumpa, pak by nyní z 99 procent ke zrušení práva na potrat nedošlo. Každého prezidentova nominanta do Nejvyššího soudu schvaluje Senát. Rozhoduje tedy, kdo má v Senátu silnou pozici. Postoj většiny Američanů za tím skutečně není. Vždyť jen den před tím, než Nejvyšší soud vynesl verdikt, zveřejnil Gallupův ústav výsledky průzkumu veřejného mínění. Stojí v nich, že za 50 let, co je to měřeno, nebyl Nejvyšší soud u Američanů nikdy méně oblíbený. Důvěřuje mu pouze 25 procent oslovených.

Nejvyšší soud novinku každopádně přijal. Jak to vysvětlil?
Poměrně radikálně. Pět z devíti soudců prohlásilo, že rozhodnutí jejich předchůdců z roku 1973 bylo úplně špatné, právně amatérské, svévolné. Zmiňují dokonce termín „zneužití pravomocí, které má soudní moc“. Podle současných soudců se totiž v Ústavě o potratech, a tedy ani o právech na ně nic nepíše. Proto se rozhodnutí z roku 1973 usmysleli zrušit.

Nevysvětlovali svůj verdikt též třeba náboženskými důvody?
Ne, to ani nemohli. Z náboženského pohledu si můžete o potratech myslet, co chcete. Pokud jste ale soudcem Nejvyššího soudu, tímhle argumentem operovat nelze – v Americe platí odluka státu od církve. Nejvyšší soud má v tomto ohledu jediný úkol: Bránit Ústavu, interpretovat ji. Jen se zkrátka může stát, že v různých obdobích a v různém složení si různá skupina ústavních soudců vykládá Ústavu různě.

Proto si teď každý jednotlivý americký stát může sám vybrat, zda potraty zakáže. Dá se odhadnout, kolik z nich to opravdu udělá?
Řada států měla už dřív tzv. trigger laws, tedy zákony se spouštěčem. Jako by tím říkaly: „Ano, v tento moment je zákon zakazující potraty protiústavní, my ho ale stejně schvalujeme. A to pro případ, že by Nejvyšší soud toto rozhodnutí z roku 1973 změnil.“ Takových států je třináct. U tří to začalo platit vyloženě automaticky hned v pátek, u jiných musí nejdříve vypršet určitá lhůta, je potřeba to ještě formálně potvrdit. U některých těchto států jde přitom o velmi přísné zákony.

Jak přísné?
Například v konzervativním Texasu nebude potrat povolený ani v případě znásilnění či incestu, proviněným doktorům pak může hrozit až doživotí.

Doživotí?!
Ano. Když vynecháme země typu Polska, postoj USA k potratům bude v rámci celosvětového vývoje velmi konzervativní. Amerika bude kvůli tomu dozajista velmi rozdělená, podle států zhruba půl na půl. Vždyť polovina států má naopak své zákony, které právo na potrat přímo ukotvují. V řadě z nich může míra ochrany práva na potrat v reakci na rozhodnutí Nejvyššího soudu paradoxně ještě posílit.

Takže Američanky budou za potraty cestovat z jednoho státu do druhého.
Nejspíš. Anebo budou potraty v přísnějších státech vykonávány ilegálně – což s sebou ponese jednoznačná zdravotní rizika. V podobných státech dokonce existují snahy kriminalizovat chování každého, kdo by chtěl napomáhat ženám dostat se za potratem jinam. Povezete svou známou za potratem coby šofér do jiného státu? Pak můžete být rovněž kriminalizován. Přesně to bude v následujících letech realita některých amerických států.

Jakub Lepš (48)

Politolog a vysokoškolský pedagog se zaměřením na americkou politiku.
Přednáší na University of New York in Prague.

Z českého pohledu vlastně není divu, že prezident Biden označil verdikt Nejvyššího soudu za výsledek extremistické ideologie.
Mě hlavně nepřekvapuje, že o tom Biden mluví v takto barvitých spojeních. Jistě, on je katolík. A za postoj, že žena má právo na potrat, to občas ve své církvi schytává. Zároveň je však demokrat a liberál. A v situaci, kdy dochází na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu k politické revoluci, stojí na straně svých voličů. Je potřeba zmínit ještě jednu věc: Demokraty čeká hodně perný podzim, bude se volit třetina Senátu a celá Sněmovna reprezentantů. A jak přiznávají i republikáni, potraty jsou snad jediným tématem, které ještě mohou demokratům pomoci. Zákaz potratů totiž aktivuje jak tradiční demokratické voliče, tak i část těch nezávislých. Uvědomme si situaci, kdy je inflace, drahý benzín, válka na Ukrajině, celkově panuje blbá nálada, Biden má popularitu na úrovni 39 procent. Potraty pro demokraty představují jedinou možnou spásu. Na podzim se přitom hraje o hodně. Biden má momentálně v zásadě kooperativní Sněmovnu, plus minus i Senát. Na podzim se však čeká, že o kongresovou podporu přijde. Proto se demokrati určitě budou tématu potratů držet do poslední možné chvíle.

Nemůže ale Kongres do té doby ještě s právem na potrat něco udělat?
Teoreticky ano. To kdyby schválil dodatek k Ústavě, kterým by se k potratům vyjádřil. Ústava a federální zákony totiž dosud neříkaly o potratech vůbec nic, proto to ostatně nyní Nejvyšší soud nějak interpretuje. Vzhledem k rozdělení Ameriky je ale téměř vyloučeno, že by došlo ke schválení nějakého zákona či dodatku k Ústavě, který by se k tomu vyjádřil a potraty by buď zakazoval, nebo by naopak překlopil rozhodnutí Nejvyšší soudu z roku 1973 a legislativou by bránil státům přijímat potratové zákony. Jsme v situaci, kdy legislativní řešení není z pohledu politické rovnováhy na stole.

A nehrozí, že když se Nejvyšší soud teď vypořádal s potraty, brzy si vybere i další kontroverzní téma?
To je největší otázka. Většina konzervativních soudců říká, že rozhodnutí o potratech je z jejich pohledu izolované, na další podobná práva daná předchozími rozhodnutími Ústavního soudu nemá vliv. Ale jistí si tím být úplně nemůžeme.

O jaká podobná práva jde?
Třeba o rozhodnutí z roku 1965, kdy Ústavní soud zakázal jednotlivým státům zakazovat přístup k antikoncepci. Taky o rozhodnutí z roku 2003, kdy bylo státům podobně zakázáno přijímat zákony proti sodomii – přikázal tedy, aby byl za ilegální považován sexuální vztah dvou osob stejného pohlaví. A konečně je ve hře též rozhodnutí z roku 2015, kdy Nejvyšší soud přikázal státům, aby respektovaly právo dvou osob stejného pohlaví na sňatek. Tato tři rozhodnutí z minulosti jsou teoreticky rovněž ke zpochybnění. I ony byly přece zdůvodněny právem na soukromí. Clarence Thomas, jeden z pěti konzervativních soudců Nejvyššího soudu, už naznačil, že by byl velmi ochotný se zaměřit i na ně. Byť jeho kolegové ujišťují, že právo na potraty je chápáno jako izolované, je na místě se ptát: Kam až Nejvyšší soud v této konzervativní revoluci zajde? Zakáže i antikoncepci? Dříve nebo později mu v takové revizi nic nebrání.

Tagy:

Hlavní zprávy

Král Max. Do Verstappenovy nadvlády už rýpe i Hamilton, zábavu přináší neštěstí Ferrari
Motorismus

Král Max. Do Verstappenovy nadvlády už rýpe i Hamilton, zábavu přináší neštěstí Ferrari

Minulý rok nabídla formule 1 neuvěřitelné drama. Pokud se někdo díval na královnu motorsportu při závěrečném prosincovém závodě sezony v Abú Dhabí vůbec poprvé, trefil jackpot. Max Verstappen totiž rozhodl o svém premiérovém titulu mistra světa v posledním kole. Tentokrát se může Nizozemec stát šampionem už o prvním říjnovém víkendu. Ne, ročník není zkrácený, jen si „Super Max“ jede vlastní ligu.

Evropa nám ukázala, kde vzít peníze. Síkela toho ale přes léto moc neudělal, míní Pospíšil
Energetika

Evropa nám ukázala, kde vzít peníze. Síkela toho ale přes léto moc neudělal, míní Pospíšil

Členské země Evropské unie se dohodly na snižování spotřeby elektřiny. Shodují se také na zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) ale zdůraznil, že záleží na tom, jak dohodu naplní česká vláda. Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO) následně podotkla, že z komunikace ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) není jasné, jakým způsobem se bude evropská dohoda v Česku implementovat.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
05:56

Evropský úřad: Ukrajina může v zimě čelit problémům se zásobováním energií

05:30

V Lotyšsku se ve stínu ruské války proti Ukrajině konají parlamentní volby

05:03

Spotřební daň z benzinu se dnes vrátí na původní hodnotu, u nafty zůstane nižší

04:50

Ode dneška stát odpouští placení poplatků za obnovitelné zdroje

Týden hrůzy pro Bílý dům. Biden hledal mrtvou političku, viceprezidentka si pletla Koreje

Americká diplomacie za sebou nemá zrovna úspěšný týden. Nejdříve se dopustil dalšího faux pas prezident Joe Biden, který na tiskové konferenci vyhlížel v davu zesnulou političku. O den později spáchala rétorický přešlap také viceprezidentka Kamala Harrisová, která při návštěvě Jižní Koreji v projevu chválila pevné spojenectví s autoritářskou Severní Koreou.

Řádění hurikánu Ian pokračuje. Udeřil v Jižní Karolíně, stovky tisíc lidí jsou bez proudu

Bouře Ian dorazila k pobřeží Jižní Karolíny jako hurikán prvního stupně z pěti s rychlostí větru 136 kilometrů v hodině. Bez proudu je nyní podle monitorovacího serveru PowerOutage přes 180 tisíc odběratelů. Prezident Joe Biden vyhlásil v pátek na žádost guvernéra Henryho McMastera v Jižní Karolíně stav nouze. Na rozdíl od Floridy, kde Ian udeřil výrazně větší silou, úřady v Jižní Karolíně nevydaly plošné nařízení k evakuaci. Domovy ale opustili lidé v nejvíce rizikových záplavových oblastech.

Živě
ON-LINE: Putinovy hrozby dokazují slabost Moskvy, prohlásil Stoltenberg. Anexi odsoudil

Válka na Ukrajině trvá už déle než sedm měsíců. Nejméně 23 lidí v pátek zahynulo a dalších 28 bylo zraněno při ruském raketovém útoku na civilní humanitární konvoj u jihoukrajinského města Záporoží. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Kyjev a Západ anexi odmítá.

První den druhého kola senátních voleb skončil. Víc lidí přitáhl jen souboj Vystrčil–Nagyová

Aktualizováno

První den závěrečného kola letošních senátních voleb ve 22:00 skončil. Zájem ovlivnit složení horní komory byl zatím podle očekávání nižší než před týdnem, dorazila zhruba desetina voličů. Vyšší účast je pouze na Jihlavsku, kde proti sobě stojí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a Jana Nagyová (za ANO), která je obžalovaná v kauze Čapí hnízdo.

Domácí zpravodajství

Podporujme ruskou migraci do států mimo EU, nikoliv do Česka, říká Gregorová

Evropské země se neshodnou, zda ruské migranty přijímat, či nikoliv. České ministerstvo zahraničí rozhodlo, že Rusům prchajícím před mobilizací humanitární víza udělovat nebude. S tím souhlasí i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). Kromě ruské migrace se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS rozpovídala i o loutkových referendech na okupovaných územích Ukrajiny či o situaci v postsovětském prostoru.