Český fotbal bude mít po 3. červnu nového předsedu. Bude jím buď Petr Fousek (vlevo), nebo Karel Poborský. Zdroj: Profimedia.cz
Už ve čtvrtek bude Česko znát nového šéfa fotbalu. Bude jím buď otřískaný funkcionář Petr Fousek, za kterým stojí hnutí F-evoluce, nebo Karel Poborský, bývalý hráč Manchesteru United či Lazia Řím. Co zajímavého proběhlo okolo kandidátů před 23. valnou hromadou FAČR v Nymburce? A jakým způsobem se vůbec volí předseda?
Původně se o fotbalový trůn měli „poprat“ tři muži. Jenže Vladimír Šmicer svoji kandidaturu dva týdny před volbou stáhl a bude se ucházet pouze o post místopředsedy.
„Cítím, že pokud chceme změnit fotbal, je třeba ponížit osobní ambice a vyjádřit vůli po nezbytné změně společně. Proto po zvážení všech skutečností a také na základě výsledku jednání se zástupci většiny moravských delegátů, kteří preferují podporu Petra Fouska, jsem se rozhodl dále nekandidovat na post předsedy FAČR. Mohl bych o něj dále usilovat, ale nechci tím rozdělovat voliče, kteří touží po změně,“ vzkázala hlavní tvář iniciativy F-evoluce, která vznikla po říjnovém zatčení šedé eminence českého fotbalu Romana Berbra.
A tak zbyla pouze dvojice Petr Fousek a Karel Poborský. První kandidát je vnímám jako proreformní zastánce nového proudu, o druhém se mluví jako o pokračovateli konzervativní linie a dědicovi současných hodnot, které zastává nynější předseda FAČR Martin Malík.
Oba potenciální nástupci Malíka mluví o tom, že je potřeba obnovit důvěru ve fotbal a podílet se na větší transparentnosti, která je podle nich aktuálně nedostatkovým zbožím. Shodují se rovněž na tom, že ideálním šéfem komise rozhodčích by měl být bývalý ligový sudí Radek Příhoda.
Utajené nominační hlasy
49letý Poborský poté, co oznámil, že usiluje o post šéfa českého fotbalu, uvedl následující: „Už se nemůžu dívat na to, jak můj milovaný sport upadá, jak ho nejrůznější funkcionáři využívají pro svůj vlastní prospěch a obohacení, jak mu lidé přestávají věřit, jak se na něj už pomalu nekouká jinak než přes prsty.“ K tomu ještě mimo jiné dodal: „Chci navrátit fotbalu důvěru. Důvěru v hráče, důvěru v rozhodčí, vedení klubů i vedení FAČR.“
Jenže slova o důvěře lehce ztratila váhu tím, že Poborský jako jediný ze všech původních kandidátů nezveřejnil oficiální seznam podporovatelů, kteří mu poskytli nominaci. Fousek i Šmicer veřejně prezentovali, kdo za nimi stojí. 48letého Fouska do voleb vyslaly hlasy pěti krajských svazů, sedmi okresních a 19 klubů. Z prvoligových jsou to Slavia Praha, Slovan Liberec, Sigma Olomouc, Bohemians 1905, Pardubice a Karviná.
Šmicer se mohl opřít o podporu tři krajských a 17 okresních svazů a dvou klubů – druholigového Žižkova a divizního Nymburka.
Jediným známým subjektem, který drží palce Poborskému, je Sparta Praha.
Chce si Fousek vydělat na pomeranče?
Někdejšímu hráči právě letenského celku, Slavie, Českých Budějovic, ale také Manchesteru United, Lazia Řím či Benfiky Lisabon u fanoušků fotbalu příliš nepomohla ani další věc. Rozruch vzbudila nedávná schůzka delegátů svolaná sekretářem Řídící komise pro Čechy Janem Hořejším v sídle FAČR, na kterou bylo pozváno i současné vedení asociace. Fouskovi přišlo, že tím byl jeho protikandidát značně zvýhodněn. A Šmicer viděl situaci stejně.
„Nejde ani tak o skandální způsob, jakým byla schůzka pro Karla svolána, ale hlavně o jména, která na ni byla pozvána. Hořejší, Malík, Pelta, Pauly, Šádek. Mně už tam skutečně chybí jen Roman Berbr. Tohle je sestava pro budoucnost a očistu českého fotbalu? Všichni víme, že ne,“ poznamenal vítěz Ligy mistrů z roku 2005.
Plusové body Poborskému nepřihrává ani fakt, že se omluvil z předvolebních rozhovorů. Zúčastnil se debaty na O2 TV Sport a v České televizi, ale na rozdíl od Fouska odmítl účast na diskusi ve Sportu a rozhovor pro Seznam Zprávy.
V očích veřejnosti je tedy tím kladnějším hrdinou Fousek, část lidu se obává, že s příchodem Poborského „berbrovské“ moresy kompletně nezmizí. Favoritem by měl Fousek být i pro moravskou část delegátů, kteří se budou ve čtvrtek spolupodílet na tom, kdo povede český fotbal v dalších čtyřech letech. Česká komora zase bude vkládat naděje spíše do Poborského.
Co může hrát v neprospěch Fouska? Například Malík na něj slovně zaútočil s tím že zatímco Poborský nebo Šmicer mají fotbalem vyděláno, on potřebuje být novým předsedou FAČR, „aby měl na pomeranče“. To však sám kandidát rázně odmítá.
Co byste měli o obou kandidátech vědět?
- Karel Poborský se v posledních letech angažoval coby ředitel v projektu regionálních fotbalových akademií pro hráče ve věku 14 a 15 let. S funkcionařinou začínal v roce 2007, byl šéfem České asociace fotbalových hráčů, členem výkonného výboru svazu nebo technickým vedoucím reprezentace. Dříve byl také předsedou představenstva a spolumajitelem Dynama České Budějovice, což dokázal kombinovat ještě s aktivní hráčskou kariérou. Během ní nastoupil hned do 118 reprezentačních utkání, zazářil především na mistrovstvích Evropy v roce 1996 a 2004. Zahrál si i za Slavii, Spartu, Lazio Řím či Benfiku Lisabon.
- Petr Fousek zkoušel usilovat o post předsedy i před čtyřmi lety, v souboji s Martinem Malíkem ale prohrál. Jde o dlouholetého funkcionáře hovořícího několika světovými jazyky, působil jako delegát a expert ve strukturách organizací FIFA a UEFA. Do vysokých fotbalových funkcí se absolvent Vysoké školy ekonomické dostal díky práci ve futsalu, který sám hrával. V tuzemském fotbalovém svazu pracoval již několikrát, v roce 2007 byl po šesti letech odvolán z funkce generálního sekretáře tehdejšího ČMFS.
Kdo volí?
- 32 delegátů za kluby první a druhé ligy
- 18 delegátů z týmů hrajících Českou fotbalovou ligu (třetí nejvyšší soutěž)
- 13 delegátů z týmů hrajících MSFL (rovněž třetí nejvyšší soutěž)
- 21 delegátů z týmů hrajících české divize
- 14 delegátů z týmů hrajících moravské divize
- 76 delegátů z okresních fotbalových svazů
- 14 delegátů z krajských fotbalových svazů
- 11 delegátů z Pražského fotbalového svazu
- celkem se tedy na volbě podílí 199 delegátů (128 za Čechy, 71 za Moravu)
Kdy a za jakých okolností bude známý předseda FAČR?
- V prvním kole volby, pokud kandidát získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů z české komory a nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů z moravské komory.
- Do druhého kola postupuje kandidát s největším počtem hlasů z české komory a kandidát s největším počtem hlasů z moravské komory.
- Pokud nedojde ke zvolení ani ve druhém kole, stává se předsedou ten z kandidátů, který získal v každé z komor alespoň 35 procent hlasů a zároveň v součtu dosáhl vyššího počtu hlasů všech přítomných delegátů.
