Počasí přeje klíšťatům. Experti radí, na jaké příznaky se po jejich kousnutí zaměřit

Klíšťata mohou přenášet nebezpečné nemoci.

Klíšťová encefalitida a lymská borelióza: dvě nejčastější onemocnění, která přenášejí klíšťata. Aktivita těchto živočichů nabírá na síle, odhaluje to i mapa indexu aktivity klíšťat, kterou pravidelně vydává Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Z toho důvodu by si lidé měli všímat příznaků, které se po kousnutí mohou projevit. Jak se u jednotlivých nemocí liší? A jak klíště správně odstranit? To přibližují experti.

Sezona klíšťat je v plném proudu. Hlavní vrchol se sice očekává až v květnu, neobvykle vysoké teploty však tyto mnohdy nebezpečné živočichy probudily už na konci února. To, že by se měli mít lidé na pozoru, odhaluje také index aktivity klíšťat, který pravidelně vydává ČHMÚ.

ČTĚTE TAKÉ: Každé čtvrté klíště přenáší boreliózu, varují vědci. Kde je jejich výskyt nejvyšší?

Pro celou republiku je platný zejména druhý až třetí stupeň, tedy mírné až středně vysoké riziko. V případě druhého stupně odborníci doporučují používat repelent, nesedat a nelehat si v porostech a zejména večer a ráno prohlédnout celé tělo – případně nalezené klíště rychle odstranit. U třetího stupně platí to samé s tím, že by lidé neměli ideálně vstupovat ani do křovin.

Sucho klíšťatům nesvědčí

„Obecně se dá říci, že nejlépe klíšťatům svědčí teplé a vlhké prostředí, nejhůře se vypořádávají se suchem,“ podotýkají experti z ČHMÚ. Připomínají, že klíšťatům se nejlépe daří v listnatých a smíšených lesích či v porostech křovin s bylinnými patry, v nichž po celý den panuje optimální vlhkost.

„Klíšťatům se také daří na okrajích vodních toků a ploch, v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách. Díky specifickým nárokům na vlhkost prostředí klíšťatům nesvědčí osluněná a výrazně suchá a holá místa. Podobně nevhodné jsou také trvale podmáčené biotopy,“ doplňují.

Jaký je rozdíl mezi boreliózou a encefalitidou? A jaké jsou příznaky těchto nemocí přenášených klíšťaty? Podívejte se na podrobný přehled:

Na pozoru před klíšťaty by se lidé – ale i majitelé zvířat, například psů – měli mít ze dvou hlavních důvodů: kvůli klíšťové encefalitidě a lymské borelióze. Jedná se o dvě nejčastěji přenášené nemoci tímto parazitem. Rozeznat je od sebe je poměrně snadné. Proti první z nich existuje očkování, které však lidé mnohdy zanedbávají. Druhá infekce se dá léčit antibiotiky.

Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida je zánětlivé virové onemocnění mozkové tkáně, při němž může virus napadnout mozkové blány, mozek a míchu. „U zdravých dospělých se nejčastěji setkáváme s kombinovaným zánětem mozkových blan a mozku,“ uvedla Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka.

K přenosu klíšťové encefalitidy dochází do dvou hodin od přisátí. Inkubační doba je 7 až 14 dní, výjimečně i měsíc. První fáze trvá několik dní a připomíná chřipku. Mezi příznaky se řadí:

  • zvýšená teplota či horečka
  • bolesti kloubů
  • bolest svalů
  • bolest hlavy
  • nevolnost

„To může trvat několik dní. Pokud má člověk štěstí – a děje se tak asi ve třetině případů – tak do druhého stádia vůbec nedojde. Velmi to záleží na tom, co bude mezi prvním a druhým stádiem dělat,“ zdůraznila pro CNN Prima NEWS infektoložka Zuzana Blechová. Jakmile se u člověka po kousnutí klíštětem vyskytly tyto příznaky, neměl by následujících deset až čtrnáct dní dělat žádnou těžkou fyzickou námahu.

„Tedy odpočívat, necvičit. Když to bude dodržovat, tak je zde vyšší pravděpodobnost, že do druhého stádia nemoc nedojde,“ pokračovala Blechová. Výše popsané příznaky se pak léčí podobně jako viróza – zmiňovaným klidovým režimem, případně léky na bolest či snížení teploty.

Záludností prvního stádia je podle Blechové také to, že ačkoliv je člověk již nemocen, není infekce zachytitelná žádnými testy. „Kdyby se dělalo vyšetření krve nebo mozkomíšního moku, tak tím, jak se jedná o časné stádium, tak může být výsledek negativní – přesto, že je člověk nakažen a infekce se již v organismu rozvíjí,“ vysvětlila.

ČTĚTE TAKÉ: Jediné klíště vám může změnit život. Které nemoci přenáší a jak se proti nim chránit?

U pacientů příznaky po několika dnech odezní, následuje jeden týden (až dva týdny) bez symptomů. Pro ty šťastnější nemoc touto fází končí a dochází k úplnému uzdravení. V horším případě přichází druhá fáze nemoci s projevy postižení nervové soustavy. Mezi příznaky se řadí:

  • kruté bolesti hlavy s horečkou
  • světloplachost
  • nevolnost a zvracení
  • ztuhnutí svalů na šíji
  • svalový třes
  • nervové obrny
  • závratě
  • poruchy spánku, paměti či řeči a sluchu
  • dezorientace

„Tento akutní stav trvá dva až tři týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování stavu. Asi u třetiny pacientů první fáze chybí a nemoc se projeví již ze začátku závažnými příznaky druhé fáze. Asi u čtvrtiny pacientů dochází ke vzniku trvalých následků, jako je obrna končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, spánku a nálady, deprese a snížená výkonnost. K úmrtí dochází pouze výjimečně,“ uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ).

Právě vážným následkům lze spolehlivě předejít očkováním. O průběhu onemocnění v některých případech rozhoduje stav imunity, věk, pohlaví jedince či genetické dispozice. Je obecně známo, že starší lidé snášejí průběh onemocnění mnohem hůře s častějšími trvalými následky.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Děti se černým kašlem nakazí ve škole, vakcíny chybí. Ministerstvo chystá očkovací mapu

A kdy je vhodné navštívit lékaře? „To závisí na míře symptomů. Pokud má člověk lehounké příznaky, tak k lékaři většinou nejde. Pokud jsou však spojené s bolestí hlavy a je výraznější, k tomu vyšší teplota, tak by v rozmezí několika týdnů od přisátí klíštěte měl lékaře navštívit,“ dodala Blechová.

Od začátku roku do března se v České republice prokázalo sedm případů encefalitidy, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu.

Lymská borelióza

K přenosu lymské boreliózy dochází zhruba po 24 hodinách od přisátí. Včasným odstraněním klíštěte lze nákaze zabránit. Inkubační doba je tři dny až několik týdnů. Přeléčením typického časného kožního projevu lze ve většině případů zabránit dalším závažnějším projevům. Vakcína proti lymské borelióze zatím dostupná není.

Typickým prvním symptomem jsou chřipkovité příznaky a zarudnutí kůže. Po třech a více dnech se většinou objeví rozsáhlý červený flek, který má tendenci se stále rozšiřovat. Obvykle nepálí, ani nesvědí. Pokud skvrnu člověk přehlédne a neléčí, může nemoc přejít do další fáze. Experti však varují, aby si lidé nepletli skvrnu signalizující nemoc od běžné reakce na kousnutí klíštětem – v takovém případě je flek malý a zmenšuje se.

„Kožní nález však člověk vůbec mít nemusí, objeví se jen u části nemocných. Zbytek může rovnou přejít do dalších stádií nemoci,“ varovala Blechová. Další fáze, která nejčastěji zasahuje nervový systém, klouby a vzácně i další orgány, se projevují těmito příznaky:

  • bolesti hlavy
  • bolesti zad, které vystřelují od páteře do končetin
  • bolesti břicha
  • zarudlé ucho
  • únava
  • bolest svalů a kloubů
  • tlak v zátylku
  • otoky a záněty

Onemocnění lze léčit antibiotiky. Záludnost lymské boreliózy spočívá zejména v pozdní diagnóze. Čím později lidé vyhledají lékaře a podstoupí léčbu, tím je riziko trvalých následků vyšší.

ČTĚTE TAKÉ: Radek vážil při narození 900 gramů. I přes nalomené zdraví dělá pokroky, vůz však dosluhuje

Od začátku roku do března se v České republice prokázalo již 326 případů boreliózy, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu.

Jak klíště odstranit

Zásadní je, jak se člověku podaří klíště vyjmout. Lidé by však neměli zapomínat ani na to, že krev nesaje jen dospělé klíště, ale i jeho larvy nebo nymfy, které mají pár milimetrů. Parazitovat na hostiteli mohou celé hodiny, pak samy odpadnou a nikdo si toho nevšimne.

Odborníci ze Státního zdravotního ústavu představili desatero, podle nějž by lidé měli postupovat:

  1. Po každém pobytu v přírodě se důkladně prohlédněte, riziková místa jsou: podkolenní jamka, třísla, podpaží, za ušima, u dětí také ve vlasaté části hlavy.
  2. Mějte na paměti, že každé klíště je potenciálně infekční a tak s ním i zacházejte.
  3. Odstranění klíštěte zbytečně neoddalujte, s dobou přisátí se zvyšuje možnost infekce.
  4. Pomůcky pro vytažení klíštěte: pinzeta, kleště, háček, speciální karta.
  5. Klíště na pokožce nedezinfikujeme a pomocí pinzety klíště uchopíme co neblíže pokožky.
  6. Kývavými pohyby klíště odstraníme, nevytáčíme.
  7. Místo přisátí důkladně vydezinfikujeme a další měsíc sledujeme (v případě, že se vytvoří červená zvětšující se skvrna, vyhledáme lékařskou pomoc – praktický lékař, dermatolog).
  8. Pokud klíště nechceme vyšetřovat na případné bakteriální a virové infekce zlikvidujeme ho.
  9. Klíště nemačkáme mezi prsty, nedrtíme, nezapalujeme.
  10. Klíště zabalíme do papíru a spláchneme do záchodu.

Odstranit klíště zvládne každý sám, případně s pomocí rodinných příslušníků. Experti apelují, že není nutné vyhledávat lékařskou pomoc a nechávat si odstraňovat klíště na pohotovosti.

Tagy: