Probudila se klíšťata
Zima se chýlí ke konci a klíšťata se opět hlásí o slovo. Jejich zvýšenou aktivitu podpořilo nezvykle teplé počasí už v únoru, a tak je na místě připravit se na nadcházející sezonu – nejen tím, že lidé podstoupí očkování proti klíšťové encefalitidě, které je jedinou prevencí proti této nemoci. Vhodné je si připomenout, jak se liší od lymské boreliózy a že obě nemoci mohou lidé dostat, aniž by o přisátém klíštěti věděli.
Bez potravy přežijí klíšťata i několik měsíců. Během zimy jsou v určité formě hibernace, s teplotami kolem 10 °C však začíná jejich aktivita. Sezona klíšťat startuje běžně až koncem března a trvá do konce října. První letošní sběry v Jižních Čechách však potvrdily jejich aktivitu už začátkem února.
„V současné době jsou spíše v otevřenějších prostorech, tedy na pasekách a březích řek, protože je tam tepleji než v lese,“ sdělil pro CNN Prima NEWS technik chovu klíšťat Jan Erhart.
ČTĚTE TAKÉ: Více než třetina Čechů bude za pár let obézních, varují experti. Roste i počet dětí s nadváhou
Nejen z toho důvodu odborníci varují, aby lidé nepodceňovali prevenci, a to zejména kvůli nemocem, které tito parazité přenášejí: lymské borelióze a klíšťové encefalitidě. Jen letos v lednu se v České republice prokázalo 138 případů boreliózy a pět encefalitidy, vyplývá z dat Státního zdravotního ústavu.
Encefalitida mívá doživotní následky
Málo se ví, že krev nesaje jen dospělé klíště, ale i jeho larvy nebo nymfy, které mají pár milimetrů. Parazitovat na hostiteli mohou celé hodiny, pak samy odpadnou a nikdo si toho nevšimne. To, že dotyčný nevytahoval dospělé klíště, není záruka, že nemůže mít klíšťovou encefalitidu nebo lymskou boreliózu. Jaký je mezi nimi rozdíl a jak se proti nim chránit?
Klíšťová encefalitida je zánětlivé virové onemocnění mozkové tkáně, při němž může virus napadnout mozkové blány, mozek a míchu. „U zdravých dospělých se nejčastěji setkáváme s kombinovaným zánětem mozkových blan a mozku. Projevuje se například bolestmi hlavy, zvracením, poruchami řeči, sluchu, třesy prstů a víček, poruchou rovnováhy, spavostí, zmateností i dalšími závažnějšími neurologickými projevy,“ uvedla Dita Smíšková z Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a Fakultní nemocnice Bulovka.
Některé další projevy jako poruchy soustředění a paměti nebo neustálá únava nemusí zmizet vůbec. V takovém případě se mluví o takzvaném postencefalitickém syndromu.
Seniorům a lidem s chronickými chorobami virus způsobuje mnohdy nejvážnější komplikace, a to ochrnutí končetin nebo dýchacích a polykacích svalů. Klíšťová encefalitida se ale neptá na věk, proto dočasně či trvale postiženi bývají i dosud zdraví čtyřicátníci, padesátníci i mladší osoby.
Žádný lék virus nezastaví
Antivirotika na zastavení viru neexistují, proto je lepší se potížím vyhnout preventivním očkováním. Lidé nad 50 let mají vakcinaci zdarma a ostatním přispívají zdravotní pojišťovny. V Česku se ročně diagnostikuje 500 až 800 případů klíšťové encefalitidy. Řada lidí se do statistik nedostane, protože se u nich virus projeví jako akutní viróza, která asi po týdnu odezní.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: V Česku se rozjela pylová sezóna. Které alergeny jsou nejaktivnější a jak se bránit?
K přenosu klíšťové encefalitidy dochází do dvou hodin od přisátí. Inkubační doba je 7 až 14 dní. První fáze trvá několik dní a připomíná chřipku. Po krátkém odeznění příznaků může přijít druhá fáze, s projevy postižení nervové soustavy. Vážným následkům lze spolehlivě předejít očkováním.
Neuroboreliózu má zhruba každý pátý
Lymské boreliózy se v Česku ročně odhalí mnohonásobně více – 3 500 až 4 000 případů. Těžší formu (neuroboreliózu) má asi 20 procent z nich. Často se projevuje obrnou hlavových nervů, nejčastěji lícního nervu, bolestí hlavy nebo bolestmi zad, které vystřelují od páteře do končetin nebo břicha.
„Vzhledem k tomu, že toto onemocnění lze léčit antibiotiky, naprosté většině našich pacientů s neuroboreliózou nejpozději do roka potíže vymizely. Jen pár procent mělo následky déle. Po klíšťové encefalitidě může mít dlouhodobé následky až třetina pacientů,“ vysvětlila Smíšková rozdíly vyplývající z letitých zkušeností s těmito pacienty ve Fakultní nemocnici Bulovka.
Záludnost lymské boreliózy nespočívá ve svalovém ochrnutí, ale často v pozdní diagnóze. Nemoc je dobře léčitelná antibiotiky. Nejlepší efekt má léčba časného stadia – červené skvrny, která se vytvoří po třech a více dnech v místě přisátí klíštěte asi u 80 procent případů. Je-li přehlédnutá nebo nepřítomná a tudíž neléčená, může nemoc přejít do další fáze, ve které často zasahuje nervový systém, klouby a vzácně i další orgány.
ČTĚTE TAKÉ: Obavy z rakoviny tlustého střeva střídá jiný nebezpečný nádor. Lékaři popsali varovné signály
„Díky bakteriálnímu původu se však i tyto stadia dají antibiotiky úspěšně vyléčit. Léčba je však o něco delší a v některých případech je lepší podávat antibiotika nitrožilně,“ dodala Smíšková.
K přenosu lymské boreliózy dochází zhruba po 24 hodinách od přisátí. Včasným odstraněním klíštěte lze nákaze zabránit. Inkubační doba je tři dny až několik týdnů. Přeléčením typického časného kožního projevu lze ve většině případů zabránit dalším závažnějším projevům. Vakcína proti lymské borelióze zatím dostupná není.
A jak přisáté klíště odstranit? Ideálně kývavými pohyby pomocí pinzety. V žádném případě se ho nedotýkejte rukou a následně ho nepalte zapalovačem, ale spláchněte do záchodu.
