Jak postavit dům: Ani při stavbě svépomocí se neobejdeme bez pomoci

Zpověď muže, který staví třetí dům tzv. svépomocí

Úplně na začátku je třeba, aby se na takové stavbě shodla celá rodina. Ne jen jeden její člen. Protože ten to sám nezvládne. Proto jsme se na stavbách vždy podíleli celá rodina.

Ne, ne, nikdy jsem nevyhrál ve Sportce, vždy jsem si musel na stavbu půjčit.

Rozhodl jsem se stavět svépomocí v roce 2008, jednoznačným důvodem byly finance, protože jsem tehdy ke svému příjmu mohl získat hypotéku tři miliony korun. Ta by mi vystačila na byt 2+kk, který by se teprve musel začít v Praze stavět.

Druhá možnost byla rozdělit částku na půl, za 1,5 milionu korun koupit za Prahou pozemek a za zbytek se na něm něco pokusit vybudovat. Tím bylo jasné, že nebude jiné cesty než realizace tzv. svépomocí.

Přiznám, že jsem neměl plán, ale měl jsem přání. Představa byla, že by se to mohlo podařit do dvou let. První rok udělat hrubou stavbu se zastřešením, druhý rok dům dokončit.

Vše však záleží na tom, jak je člověk časově flexibilní. Pokud je zaměstnaný a chodí do práce od rána do večera a stavbě se bude věnovat jen o víkendech a dovolené, tak to bude trvat déle. Znám i případy, kdy lidé na rok odešli z práce a věnovali se jen stavbě domu a během toho roku dům postavili.

Nejdůležitější a nejtěžší rozhodnutí je začátek. Jakmile odstartuje, pak už to navazuje a není čas přemýšlet.

Začínal jsem tak, že jsem vybíral dům z katalogu a následně použil i konfigurátor, abych získal jeho reálnou cenu. U druhého domu jsme si s manželkou napsali, co by měl splňovat, využili jsme zkušeností z první stavby.

Na projektu nikdy nešetřit

Nechtěli jsme vzorový dům, takže jsme projektantovi předali naše požadavky, aby vytvořil studii. A mohu doporučit, aby si lidé nechali projekt udělat co nejpodrobnější. Bez něj je vše výrazně obtížnější. A aby byl projektant ochotný komunikovat i během stavby. Na kvalitním projektu bych nikdy nešetřil.

Výraz svépomoc znamená pro každého něco jiného. Ale většina rozdělí stavbu na dvě části. To méně technologicky náročné budu realizovat sám s pomocí rodiny či kamarádů. A pak práce, na které pozvu odborníka.

Já jsem schopný stavbu začít, bagrovat, zdít. Ale při stavbě střechy, omítání, při vsazování oken, u rozvodů vody, topení volám odborného řemeslníka.

Na začátku se může udělat „jakýkoliv“ plán, ale on většinou nepřežije první „střet“ s realitou (smích). Většina stavebníků se snaží na jaře u jednoho domu začít, udělat hrubou stavbu, na podzim si nechat udělat střechu a přes zimu ho nechají tzv. vymrznout, případně zda stavba sedla a či si „odpočinula“.

Před 13 roky jsem udělal zkušenost, že tehdy ještě nebylo na internetu tak obsáhlé zpracování takových témat.

Bez zkušeností i bez cihly v ruce

Do té doby jsem nedržel cihlu v ruce, ale řekl jsem, že do toho půjdu a budu s ostatními sdílet to, co se nepovede, i to co se povede, aby se mohli vyvarovat mých chyb.

Největší obavu jsem měl z toho, že udělám něco, co už nepůjde opravit. Všichni kolem mě však uklidňovali, že vždy to půjde nějak opravit. (smích) Pak už jsem se nebál. Nevzpomínám si na nic pokaženého, co by bylo zcela zásadní. Podařilo se mi překopnout nějakou trubku, ale nikdy mi nic nespadlo.

Výhodou je, že většina svépomocníků přistupuje ke stavbě velmi pečlivě a využívá detailně popsaných technologických postupů od výrobců. A nedoneslo se ke mně nějaké zklamání.

V roce 2021 jsme dali se společností Wienerberger dohromady příručku pro svépomocníky, aby měli přesný návod na činnosti pro svou stavbu. Dali jsme si záležet, aby bylo vše čitelné a srozumitelné, navíc doplněné obrázky, takže na základě toho člověk ví, jak má postupovat.

Jak začít?

Mám pozemek i projektovou dokumentaci.

Stavební povolení jsem si vyběhal sám. Nejlepší je zajít na stavební úřad a zeptat se, co všechno budu potřebovat. Vždy se mi podařilo shromáždit všechny podklady a dokumenty tak, že jsem do půl roku povolení získal.

Před návštěvou geodeta sundám na pozemku tzv. skrývku, nejúrodnější část zeminy, kterou si někde v rohu pozemku uskladním. Následně geodet vytýčí, kde dům bude a kde mám bagrovat základy.

Před betonováním základových pásů nesmím zapomenout na to, kudy přivedu vodu, elektřinu, kudy se dostanu ke kanalizaci.

Objednat beton není tak náročné, jeho množství lze jednoduše spočítat, ale mělo by to být v projektové dokumentaci. Po tzv. vylití základové desky opět pozvu geodeta, aby mi přesně zakreslil, kde bude roh domu. Následně udělám obvod domu.

Vyskládání tzv. ztraceného bednění zabere několik řad, musím je proarmovat betonářskou výztuží. Přichází další betonování, a to ztraceného bednění.

Při pokládání cihel a zdění si vypomohu technickou pomocí se založením. Používali jsme broušené cihly od Wienerbergeru, které se plní vatou a není nutné dům více zateplovat.

Od přesnosti první řady se odvíjí vše

Dokumentace a práce je k nezaplacení. Přijedou odborníci od Wienerbergeru a my jim pomáháme mícháním, podáváním cihel a oni vytvoří první dokonale rovnou řadu zdiva, na kterou už mohu následně sám zdít. Sami jsme pak zakládali a zdili vnitřní nosné zdi, k čemuž pomohou nástroje z půjčovny.

Může to zvládnout i nováček, pokud si nechal založit první řadu, a pak postupuje podle návodu či příručky u dalších řad a rohů, kterými se začíná. Aby věděl, kterou cihlu kam dát.

Pokud mám vyzděno, nechám si přivézt strop. Díky projektové dokumentaci a na základě poptávky u Wienerbergeru mi přijde jasný plán, ve kterém přesně vidím, kde mají být umístěné nosníky, jak mají být natočené, jaké mezi ně ukládám vložky.

Půjčím si tzv. stojky na podpěru stropu, který s kamarády během jednoho dokážeme složit a následně usadit na místo, kde pak musí měsíc být.

Tak se posouvám k dokončení a zalití stropu betonem. Opět přesně vím, kolik ho mám použít díky projektové dokumentaci.

Beton ve stropě se musí nechat zrát.

Komín stavím postupně, nejprve do výše prvního patra, pak ke krovu a v poslední fázi ven.

Když se bojím výšek

Když přichází řada na krov a střechu, volám odborníky, protože se bojím i na židli a výšky nejsou to, co by mě lákalo (smích). Udělali jsme krásnou zkušenost, kdy jsme nechali části střechy vyřezat na CNC stroji, takže vše dodali jako přesně očíslovanou skládačku s předvrtanými dírami a tak, aby vše zapadlo do sebe. Přiznám, že bych si na to přesto netroufl a jsem rád, že to dělají odborníci.

Na řemeslnících jsem nechal i nadkrovní izolace. Ty jsme dělali, aby byl dům dobře obyvatelný také v horkých letních měsících. Laťování a pokládání střešní krytiny bylo na odbornících, protože se musí vše přesně rozměřit, aby si to sedlo.

Na prvním domě jsem se učil vnitřní omítku sám nahazovat. Na stropy jsem si netroufl. Strávil jsem tím dva měsíce. První čtyři dny jsem spíš „betonoval“ podlahy, protože většina toho, co jsem nahodil, mi spadla. Z toho mám poučení, že na omítku je lepší si objednat profi firmu, protože ušetřený čas mohu věnovat tomu, co skutečně zvládnu.

Podlahy a zahrada

Dlažba i technologie tak postoupily, že podklady jsou nyní skutečně rovné, takže šikovný člověk to zvládne sám. Třeba i díky klínkům mezi dvě dlaždice, které je srovnají do roviny. Položení laminátové či vinylové podlahy není tak náročné.

Prvním krokem je srovnání terénu a navrácení skrývky, kterou jsem si před zahájením stavby odložil. Doporučil bych zkušeného bagristu, který vše dá skutečně do roviny.

Chodníky a vjezd do domu už jsem s nabitými zkušenostmi zvládl sám. Ruku k dílu přiložila manželka, která udělala veškeré záhony a tvary sama. Já jsem přišel na řadu až s vytvářením zavlažovacího systému, kdy jsem si půjčil drážkovací frézu a na základě projektu jsem vše připravil pro zavlažovací hadice a další součásti. Pak už jen buď koupit travní role, anebo si trávník zasít sám.

Revize jsou kvůli pojišťovně

Když jsem kolaudoval první dům, musel jsem dokládat revize zapojení tepelného čerpadla, mít revize na elektřinu či komín. Pozval jsem revizního technika, který kontrolu provedl. U druhého domu už jsme je všechny měli, ale dozvěděli jsme se, že revize jsou jen na nás (smích). Že je úřady nepožadují, že je jim to vlastně jedno. Takže revize se dělají vlastně jen kvůli pojišťovně.

Často odpovídám na otázku časové náročnosti. Je třeba počítat s tím, že nebudou volné víkendy, dovolené, pokud končím brzy v práci, tak ani odpoledne. Nastanou dny, kdy budu chtít se vším praštit, nebudu mít sílu a chuť pokračovat. Je důležité, aby rodina měla pochopení pro malé či žádné zapojení do společného života, protože mám plnou hlavu toho, co se musí udělat, objednat, připravit. A rychlost? V porovnání se stavební firmou jsem výrazně pomalejší, vše mi bude trvat dvakrát déle.

Pomoc a korekce konfigurátoru

Velký pomocník na začátku, kdy nemám tušení, kolik by měl dům stát, ač mám představu o tom, jak by měl vypadat. Jenže romantika vlastní představy se výrazně liší od skutečnosti, protože už vím, že balkon stojí půl milionu, roh navíc další milion.

Díky konfigurátoru se rozplyne ona romantická představa, že do dvou milionů korun postavíme dům, protože si v něm naklikám vše, co bych chtěl. Ale tím, že je napojený na aktuální ceny, tak hned zjistím, na co mě vše vyjde při stavbě svépomocí nebo realizační firmou.

Všechny díly "Jak postavit dům" najdete zde: https://cnn.iprima.cz/jak-postavit-dum