Sport je ze strany českého státu podceňovaný a podfinancovaný, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek (ODS). Veřejnost i politici si podle něj musí uvědomit, že peníze do sportu nejsou jen na kroužky a rozptýlení. Dále hovořil o tom, proč ho medailově skromná olympiáda v Paříži nepřekvapila, proč bude 30 sportů upřednostňováno, a tudíž dostávat více peněz, nebo proč by chtěl rentu až 46 tisíc korun pro olympijské medailisty.
Skončila olympiáda, medailově byla poměrně skromná a na český sport kvůli tomu mířilo i dost kritiky. Jak působila na vás a podařilo se český sport prezentovat i po té manažerské stránce?
Byl to velký svátek sportu. Jde o setkání zástupců 206 států a z hlediska organizace, dopravy, ubytování a bezpečnosti se organizátorům povedl obrovský kus práce a opravdu to zvládli dobře. To, že je olympiáda celosvětovým tématem, jen dokládá sílu sportu i olympijských myšlenek. Jako celosvětové společenství jsme vyslali důležitý signál ve smyslu neúčasti ruských sportovců, který jistě v Kremlu pocítili.
Šéf Českého olympijského výboru Jiří Kejval si posteskl, že na sportovištích bylo málo českých fanoušků. Přišlo vám to také tak?
Úplně mi to tak nepřišlo. Logicky jsem navštěvoval soutěže, kde byli Češi, a tam bylo vždy fanoušků dost. Zároveň bych ještě zmínil, že i když se českým sportovcům nedařilo a výsledky nebyly dle očekávání, tak se fandilo a tleskalo, nikde ani náznaky pískotu nebo odsouzení výkonu. Navíc všechna sportoviště byla vyprodaná, i když to na první pohled vypadalo na méně atraktivní sporty a lístky stály i stovky eur.
Pokud někdo pomáhá při akcích jako dobrovolník, tak by mohl dostat volno z práce.
Inspiroval jste se něčím po pracovní stránce?
Setkával jsem se s řadou lidí na mých pozicích, třeba ze Slovenska, Polska, Maďarska nebo Ukrajiny. Co se organizace týče, bylo pro nás důležité pozorovat obrovské zapojení dobrovolníků, což v české legislativě zatím nemá úplně oporu, ale v rámci připravovaného zákona o sportu by se jedna část měla zabývat právě tímto tématem. Je snaha cílit na to, že pokud někdo pomáhá při akcích jako dobrovolník, tak by mohl dostat volno z práce, a o to by se mu třeba prodloužila dovolená. V mnoha státech je to zvykem, ale u nás zatím ne.
Ukázala nám letošní olympiáda to, co tvrdí například předseda České unie sportu Miroslav Jansta, že jsme narazili na limity zdejšího sportu? A je pět medailí skutečně dokladem toho, že Česká republika sport upozaďuje nejen finančně?
Nemyslím si, že ve vrcholovém sportu by šlo o finanční limit. Na této úrovni mají sportovci vše, co potřebují. Pravdou je, že sport je v České republice dlouhodobě podfinancovaný ve všech oblastech – péče o kluby, infrastruktura, zabezpečení talentovaných.
Co s tím?
Musíme dál apelovat na to, aby prostředků do sportu šlo víc, ale nemůžeme spoléhat jen na stát. Podpora sportu není jen NSA, významnou roli hraje i podpora z obcí a krajů nebo finanční zabezpečení resortních center.
Když jsme u peněz, kolik budete chtít na rok 2025? Pro letošní rok je rozpočet NSA 6,9 miliardy korun.
Určitě budeme chtít nárůst, ale konkrétní číslo vám v tuto chvíli neřeknu. Pokud se nám podaří získat nějaké peníze navíc, tak určitě půjdou do prioritizovaných sportů, do programu Můj klub a do výstavby infrastruktury.
Kdy se dostaneme k tomu slibovanému 1 % ze státního rozpočtu podle koncepce Sport 2025? Což by za současných podmínek znamenalo cca 20 miliard korun.
Je to dlouhodobý cíl. Nicméně je bohužel faktem, že sport je podceňován a pomyslným prvním krokem by mělo být dotáhnout se alespoň na kulturu, se kterou je pravidelně srovnáván. (Rozpočet ministerstva kultury byl pro rok 2024 více než 16 miliard korun – pozn. red.). Sport má pro společnost minimálně stejně důležitý význam.
Proč je pro ODS priorita třeba obrana, kde také dotahujeme manko 2 % HDP, a sport nikoliv?
Je to i nějaká tradice nastavení. Ministerstvo kultury je tady desítky let, ministerstvo sportu nikdy nebylo. Navíc výdaje ve výši dvou procent HDP na obranu jsou povinností vyplývající z členství České republiky v Severoatlantické alianci, a podíváme-li se na současnou bezpečnostní situaci ve světě, je logické, že se jedná o prioritu.
Peníze do sportu nejsou jen na kroužky a rozptýlení
Kdyby si ODS sport jako svou prioritu nastavila, tak by přeci čísla reálně vypadala jinak.
Každý z ministrů by vám ale řekl, že jeho resort je priorita. Tvrdě bojuji za každou korunu do sportu a může mě mrzet, že není úplně jasnou prioritou, ale nevidím to černobíle.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mi na to řekl, že když máme jako stát 159 miliard na dálnice, tak proč bychom nenašli 8 miliard na podporu rodin. Ptám se, zda by neměl stát nastavit jako svou prioritu také něco jiného než stavbu dálnic a výdaje na obranu.
Samozřejmě s tím souhlasím, ale nejsem v pozici, abych určoval priority vlády. Na druhou stranu je třeba přehodnotit pohled na to, že podpora sportu je jen podpora kroužků, volnočasových aktivit či rozptýlení. NSA se ve spolupráci s dalšími organizacemi a projekty snaží ukázat veřejnosti i politikům, že je to především investice do budoucnosti a do zdraví obyvatel, a pokud mluvíte o obraně, tak je určitě pravda, že pokud budeme potřebovat posilovat počty lidí v armádě, tak musíme mít kde brát a musíme mít fyzicky zdatné jedince, aby do té armády vůbec měl kdo jít.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kolekce stejnokrojů pro olympiádu zvedla vlnu emocí
Máte před sebou možná poslední rok v čele NSA, s ohledem na volby, co chcete, aby po vás v agentuře zůstalo?
Samozřejmě respektuji možnost každé vlády určovat strategii v oblasti sportu a s ní spojené personální obsazení vedení Národní sportovní agentury, ale současná Rada NSA byla jmenována na pět let, a tudíž věřím, že by to období mohlo trvat déle než avizujete, a budeme mít šanci dotáhnout některé započaté změny. Aniž bychom z toho měli radost, tak se letos bohužel ukázalo, že olympiáda nebyla tak medailově úspěšná, jak se čekalo, a potvrdilo se tím to, co jsme už předem tušili.
Proto jsme už před ní aktivovali procesy, které by měly zajistit lepší konkurenceschopnost českých sportovců v budoucnosti. Právě touto cestou by měly cílit tři projekty, které za dobu svého působení v NSA považuji za podstatné. Prvním z nich je projekt podpory ženských týmových sportů, který byl započat již za předchozího vedení NSA. Tento projekt znamená pro sedm ženských týmů podporu nadstandardní částkou, a tím i možnost zapojení více profesionálů.
Podpora jen 30 sportovních svazů není diskriminační
Reálně to znamená, že NSA vypsala program pro ženské týmové sporty?
Ano, pro ty, které jsou na programu her v Los Angeles 2028 s cílem, aby se tam minimálně jeden z takových týmů nominoval. Jde o volejbal, basketbal, vodní pólo, ragby, pozemní hokej, lakros, softbal a flag fotbal. Druhý projekt je tzv. prioritizace sportu. Což je výběr 30 sportovních svazů, které by měly dostávat nadstandardní podporu od státu právě proto, aby na takových akcích, jako jsou olympijské hry, byly konkurenceschopné. Nastavili jsme čtyři transparentní kritéria, jako je úspěšnost sportu, počet členů, popularita sportu a společenská odpovědnost.
Není to pro ty nevybrané diskriminační?
Není. Stát by logicky měl podporovat ty, kteří mají největší členskou základnu a mají úspěchy. Pod NSA je registrováno přes 100 svazů, a když budeme dávat všem trochu, tak z toho nebude žádný konkrétní výsledek.
A třetí projekt?
To je tzv. High performance centrum, což je vědecká rada složená z odborníků, která má za úkol zachytávat na úrovni výzkumu a vědy nové trendy a převádět je do sportovního tréninku. Rád bych také ještě více tlačil na to, aby se vytvořila motivace pro sportovce ve vyšším věku (24 až 30 let), aby se vrcholovému sportu věnovali dál. Máme řadu úspěšných medailistů v juniorském věku, poté je řada z nich aktivních při studiu na vysoké škole, jsou třeba v resortních centrech jako je Dukla nebo Olymp, ale ve chvíli, kdy jim je třeba 26, tak najednou jejich vrstevníci už začínají vydělávat vyšší peníze a oni tak nemají dostatečnou motivaci pro to, aby u sportu jako svého zaměstnání zůstali. Často se hovoří třeba o tzv. rentě pro medailisty z olympijských her.
Jak by to fungovalo?
Od určitého věku by mohli mít medailisté nárok na rentu nebo důchod, podobně jako třeba vojáci nebo policisté.
Kolik by to mělo být?
Představil bych si částku kolem průměrné mzdy (46 013 korun). Je to skupina třeba 120 lidí, a my bychom jim tím rádi poděkovali a zároveň tím motivovali mladé sportovce k tomu, aby podnikli tu nelehkou cestu s nejasným výsledkem. Bohužel se nám často stává, že přicházíme o mladé úspěšné juniorské sportovce, kteří dostanou nabídky stipendia v USA, odejdou pryč, ale už se nevrátí na top sportovní úroveň. V zahraničí, jako na Slovensku nebo v Polsku, je to zcela běžné. Platilo by to samozřejmě i zpětně.
Už jste na to narazil. Zachování programu Můj klub, který cílí na mládežnický sport, zůstane?
Ano, podpora pro Můj klub určitě zůstat musí a určitě bych byl rád, aby byla i větší. Jedním z hlavních cílů státu a NSA je právě podpora klubové činnosti, aby byla široká nabídka sportů a rodiče mohli vytáhnout děti od mobilů a počítačů a měli sport dostupný cenově a samozřejmě i blízko domova. Další věcí jsou osobnosti trenérů, protože se stále nemůžeme spoléhat na to, že to budou dělat dobrovolníci nebo rodiče dětí, které tam sportují. Další věcí je zlepšení role školního sportu a tady si určitě všichni vybavíme americké střední školy a univerzity. Školní sport u nás nemá vybudovanou takovou tradici, nicméně myslím, že se blýská na lepší časy.
Zmínil jste trenéry. Chystá se i něco takového, aby trenéři mládeže měli nějaké finanční ohodnocení?
Na centrální úrovni NSA nemáme ambici říkat, kolik za co mají trenéři dostávat. Odpovědnost musí být na šéfech klubů nebo svazů. Z peněz, které NSA klubům posílá, už dnes mají možnost trenéry odměňovat, jak uznají za vhodné. Předpokládám, že když by bylo více peněz, tak budou směřovat i na odměny pro trenéry.
To je sice hezké, ale asi trochu naivní. Připomeňme případ korupce v Sokole, kauzu šéfa českého tenisu Ivo Kaderky, fotbalovou kauzu Miroslava Pelty právě kvůli udílení dotací atd. Všechny tyto peníze mohly mířit třeba k trenérům mládeže…
Říkáte tři konkrétní případy, ale máme sedm tisíc klubů a nemůžeme je všechny házet do jednoho pytle. Pokud kluby peníze budou mít, samy se mohou rozhodnout, zda dají peníze na autobus, dresy nebo na trenéry. Stejně je to u svazů.
Reálně bude víc peněz znamenat zlepšení? Nemůže se právě třeba u třiceti vybraných sportů riziko korupce zvýšit?
Po zmíněných případech jsme navýšili počet kontrol. Navíc v případě Sokola i tenisu to byla pochybení jednotlivců, nikoliv selhání celého toho systému. V případě tenisu to dokonce odhalila naše kontrola, takže nastavená zpětná vazba funguje. Pro třicet vybraných sportů budou navíc platit přísnější podmínky, musí doložit auditní zprávu, zároveň funguje rejstřík sportu a můžeme kontrolovat, že nám nikdo nevykazuje mrtvé duše.
Když jsme u těch kontrol, tak letos na jaře NKÚ vydal zprávu, kde tvrdí, že NSA dostatečně nekontroluje, zda mají poskytnuté dotace skutečně efekt na zvyšující se sportování dětí, a že NSA nesledovala, jestli poskytnuté peníze klubům skutečně vedly např. k zastavení růstu nadváhy a obezity u dětí. Proč to NSA nekontroluje?
Je mi trochu líto, že závěry NKÚ byly provedeny na základě dotazníkového šetření a že to nebylo objektivní komplexní šetření. Byly to dotazy směřované žadatelům o dotace, kteří vždy budou tvrdit, že by chtěli dostávat více peněz a dřív. Jednalo se navíc o zprávu za období 2019 – 2022. Od té doby se mnohé věci změnily a počty kontrol se navýšily.
V Maďarsku i v Polsku je počet hodin tělocviku výrazně vyšší
Jak reálně podpořit to, abychom snižovali obezitu u dětí. Tím, že budeme kontrolovat, že dorazily peníze, se to asi nezmění.
Představa, že někam pošleme víc peněz, a pak všechny zvážíme, určitě nefunguje. Situace ukazuje, že proces ve sportu je dlouhodobý. Po vzniku NSA věříme, že se situaci podařilo stabilizovat. Snažíme se, aby peníze, které jdou do sportu, byly progresivní a aby se aktivita rozvíjela. Nevím, jaké by podle NKÚ mělo být měřítko hodnocení. Ani počet medailí z olympiády není měřítkem. Když jsme letos vítězi MS v hokeji, tak to znamená, že to funguje dobře, a když příští rok neuspějeme, tak špatně? Tak to přeci není.
Dá se třeba tlačit na více hodin tělocviku ve školách?
Ano, jsou to spojené nádoby, ale není to v gesci NSA a není to aktuálně téma. Pravdou je, že v Maďarsku i v Polsku je počet hodin tělocviku výrazně vyšší. Za NSA nabízíme řešení v široké podpoře klubových sportů a věřím tomu, že nabídka je a ten, kdo se hýbat chce, tak si vybere.
