Zbyněk Stanjura byl hostem pořadu Nový den
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce i v letošním roce pokračovat s výběrem daně z nadměrných zisků. A to i přesto, že stát už nevydává plošnou pomoc na boj s vysokými cenami energií. Podle Stanjury by konec windfall tax nastal, pokud by se letos vybralo více než 17 miliard korun. Ekonomové se shodují, že výběr této daně měl dávno skončit. Současně připouštějí, že stát si polepší zejména u svých voličů.
Windfall tax se v minulosti zaváděla jako kompenzace za státní pomoc firmám a občanům s vysokými cenami energií. S letošním rokem skončilo zastropování cen elektřiny a plynu. Stanjura proto přemýšlí nad zrušením daně z nadměrných zisků, která dopadla na deset společností z bankovnictví, energetiky či petrochemického průmyslu.
ČTĚTE TAKÉ: Řádění střelce v ordinaci: Židovského zubaře měl zavraždit jeho bývalý arabský pacient
„Vždy jsem konzistentně říkal, že mimořádné příjmy z windfall tax a odvodů z výroby elektřiny mají pokrýt pouze mimořádné výdaje vlády na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Pokud se potvrdí předpoklad letošních mimořádných příjmů cca +17 miliard korun, které tak souhrnně v letech 2023-24 pokryjí mimořádné výdaje a obě položky budou rozpočtově neutrální, budu v koalici prosazovat zrušení WFT pro rok 2025,“ uvedl Stanjura.
Vždy jsem konzistentně říkal, že mimořádné příjmy z windfall tax a odvodů z výroby elektřiny mají pokrýt pouze mimořádné výdaje vlády na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Pokud se potvrdí předpoklad letošních mimořádných příjmů cca +17 mld., které tak souhrně…
— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) March 2, 2024
Windfall tax zatím nenaplnila plánované předpoklady. V minulém roce získal stát na dani 39,1 miliardy korun. Na mimořádných daních celkově inkasoval 57,7 miliardy korun, i když se plánovalo vybrat okolo 100 miliard korun.
Společnosti se totiž na zdanění dobře připravily. Největší banky dohromady odvedly pouhých 700 milionů korun. Stát se pokusí získat další peníze z letošních zisků.
Podle premiérova poradce Štěpána Křečka je diskuse o zrušení windfall tax potřebná. Na některé společnosti se totiž nemusí vztahovat. „Jeden názorový proud říká, že windfall tax vznikla kvůli úhradám v souvislosti s podporou lidí a firem v dobách vysokých cen energií. To už letos neplatí. Druhý názor je, že stát peníze vybere kvůli dřívějším vysokým výdajům,“ řekl pro CNN Prima NEWS Křeček.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy ale neplatí tvrzení, že stát se musí dalším výběrem daně zahojit. Stejnou částku totiž státní kasa získala z mimořádné dividendy ČEZ ve výši 54 miliard korun. „Předloni přitom stát na dividendě ČEZ inkasoval zhruba 18 miliard korun. Rozdíl mezi těmito dvěma ciframi, 36 miliard, tak odpovídá mimořádnému navýšení dividendy. A to zase zhruba pokrývá sumu 36,8 miliardy korun, která chyběla do plánovaného výběru,“ uvedl Kovanda.
Stát nechce ztratit tvář před voliči, říká ekonom
Hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka tvrdí, že od začátku byla windfall tax špatným nápadem. Dotčené společnosti ČEZ, EPH Daniela Křetínského, Sev.en Pavla Tykače, Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank, Moneta, Raiffeisenbank a Unipetrol se totiž na zdanění dobře připravily. „Daň měla dávno skončit, protože žádné mimořádné výdaje neplatí,“ řekl pro CNN Prima NEWS Peterka.
Podle něj stát bude chtít vybrat letos 17 miliard korun, aby vláda neztratila tvář před svými voliči. „Obhajoba bude, že stát zbytek vybere letos kvůli konsolidaci veřejných financí. Že z toho firmy utečou, ale bylo jasné už od začátku,“ dodal Peterka.
