Německé úřady očekávají, že pokud Ukrajina zkolabuje, mohlo by do Evropy přijít dalších deset milionů uprchlíků, což by se citelně dotklo i České republiky. Informoval o tom web listu Die Welt s tím, že právě Německo by bylo jednou z cílových zemí. Podle zahraničněpolitického experta (CDU) Rodericha Kiesewettera by v takovém případě hrozilo, že se válka rozšíří i na území NATO.
V případě, že by došlo ke kolapsu Ukrajiny, opustí zemi dalších přibližně deset milionů lidí. Naprostá většina z nich se vydá do západní Evropy, přičemž jednou z cílových zemí by bylo Německo, napsal německý web Die Welt s odvoláním na zdroje z bezpečnostních kruhů.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusové jsou krůček od dobytí důležitého města. Zachrání nás jen zázrak, přiznávají Ukrajinci
Podle organizace OSN pro uprchlíky UNHCR odešlo z Ukrajiny od začátku ruské války přes šest milionů lidí. Další miliony utekly na jiná místa ve své zemi. Podle Spolkového ministerstva vnitra se v Německu v současné době nachází zhruba 1,1 milionu Ukrajinců, kteří do země přišli od roku 2022.
Evropský statistický úřad Eurostat tento týden zveřejnil, že další necelý milion uprchlíků z Ukrajiny přijalo Polsko, u Česka uvedl číslo 373 035. Pokud jde o počet uprchlíků v přepočtu na velikost populace, Česká republika jich přijala nejvíce z celé sedmadvacítky. Poměr uprchlíků na 1 000 obyvatel v celé EU činil 9,6, v Česku to ale bylo 34,5. Případný exodus dalších milionů lidí by tak Českou republiku nepochybně citelně zasáhl.
Vraždící Číňané či Syřané ve službách Ruska? Neumí střílet a krmí naše děla, říká Ukrajinec
Řady ruských okupantů jsou čím dál pestřejší. Podle Ukrajinců posílají na frontu i čínské, indické či syrské „dobrovolníky“, kterým – stejně jako mnohým lidem v okrajových oblastech Ruska – slibují slávu a bohatství. Následně je pošlou s nejzákladnějším výcvikem na frontu, kde „krmí děla“, řekl redakci CNN Prima NEWS ukrajinský voják Anatolij, jehož rukama prošly desítky nepřátelských zajatců. Někteří byli právě z Číny, Indie či dokonce Sýrie. „Jsou to sice jednotky lidí, ale co jsem slyšel, objevují se čím dál častěji. Sotva umí střílet,“ poznamenal.
Expert a poslanec Kiesewetter se domnívá, že Evropa má za Ukrajinu větší odpovědnost než kdy jindy. Vzhledem k americkému váhání musí nyní podle něj výrazně zvýšit vojenskou pomoc. „Pokud nezměníme strategii podpory Ukrajiny, stane se nejhorší scénář masového exodu z Ukrajiny a rozšíření války na státy NATO mnohem pravděpodobnějším. V takovém případě je deset milionů uprchlíků poměrně nízký předpoklad,“ řekl Kiesewetter.
Podobný názor zastává i výzkumník v oblasti migrace Gerald Knaus. „Pokud by Ukrajina prohrála válku, mohlo by do EU přijít mnohem více uprchlíků než deset milionů. Již nyní se jedná o největší pohyb uprchlíků v Evropě od čtyřicátých let minulého století,“ podotkl Knaus. Dodal, že pokud EU nechce, aby se jejich počet zvyšoval, musí pomoci Ukrajině vyhrát válku.
Členské státy Evropské unie schválily na začátku února balíček pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur, přičemž velká část je ve formě půjčky. Předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Michael Roth ale varoval, že to nemusí stačit. Pokud budou USA jako podporovatel nadále selhávat, bude podle něj Evropa muset dávat více.
„EU by v takovém případě měla zvážit společné zadlužení, aby mohla zaprvé dlouhodobě financovat ukrajinský rozpočet a rekonstrukci, zadruhé ještě rychleji navyšovat evropskou obrannou výrobu a zatřetí nakupovat vojenské vybavení pro Ukrajinu, zejména munici, nejen v Evropě, ale i na světovém trhu,“ sdělil Roth.
Německá vláda předpokládá, že Ukrajina má vojenské a finanční prostředky na udržení obrany a stability do konce roku 2024. Německé služby i západní analytici se ale domnívají, že v letošním roce není pravděpodobné, že by na frontě došlo k zásadním průlomům.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Spíte vsedě a jste neustále pod palbou. Ukrajinec popsal šílené podmínky vojáků na frontě
