Pokuty za nedodržování vzdálenosti. Novela zákona by měla trestat nepoučitelné Čechy

Češi jsou v nedodržování bezpečné vzdálenosti od auta řidiče před sebou na slovo vzatí specialisté. Není proto divu, že se ťukance i závažnější dopravní nehody kvůli nedodrženému rozestupu loni staly čtvrtou nejčastější příčinou dopravních nehod, celkově jde o více než pět a půl tisíce případů.

„Ta nejnebezpečnější situace je, pokud se řidič lepí na vozidlo před sebou a dává mu tak najevo, že chce projet. Snaží se ho jakoby vytlačit. Jindy řidiči vlastně kradou mezeru, kterou si jiný řidič nechá jako bezpečný odstup tak, že se do té mezery vmáčknou a předjedou ho,“ přiznává Tomáš Neřold, vedoucí oddělení BESIP. „Udělají myšku,“ potvrzuje předchozí tvrzení taxikář z povolání. „Vjedou vám tam a pak je těžké to dobrzdit.“

Právě s tím by měla něco udělat novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, která má definovat bezpečnou vzdálenost. Třeba u osobních aut by požadovala při rychlosti nad 80 km/h odstup 30 metrů. Tu by si pak policisté pod hrozbou pokuty mohli ohlídat, stejně jako dodržování rychlosti.

I dopravní kolony jsou dílem dobržďování

„Měli bychom zařízení, které změří rychlost vozidla a kromě toho určí i vzdálenost rozestupu i to, jestli byla dodržena,“ vysvětluje Michal Hodboď z ředitelství služeb dopravní policie. Pro bezpečný rozestup by zatím řidiči měli ctít pravidlo dvou sekund. Což je doba, po které bychom se nejdřív měli dostat do bodu, kde je vozidlo přede mnou,“ doplňuje.

„Také se doporučuje takzvané pravidlo poloviny tachometru. To znamená, že bych měl mít v metrech před sebou polovinu vzdálenosti rychlosti, kterou jedu,“ doporučuje Neřold.

Nedodržování rozestupů mezi auty je nejen nejčastější příčinou nehod, ale i dopravních zácp. Japonští vědci vliv dodržování rozestupů na tvorbu kolon nasimulovali. Když řidiči jeli konstantní rychlostí a udržovali stejnou vzdálenost, provoz byl plynulý. Při zmenšení vzdálenosti se začíná dobržďovat a kolony jsou na světě.