Rostoucí počty nově potvrzených případů nákazy koronavirem, počty hospitalizovaných i zvyšující se reprodukční číslo, to vše jsou neklamné znaky, že pandemie koronaviru v Česku opět sílí. Přitom jsme co do proočkovanosti alespoň jednou dávkou vakcíny proti SARS-CoV-2 až na 19. místě v Evropské unii. Zájem o očkování navíc stagnuje. Je čas nařídit jej jako povinné?
ANO, myslí si redaktor CNN Prima NEWS Petr Musil
Prý je očkování proti koronaviru každého věc a prý je to principiální otázka svobody. Argumenty o svobodě obecně zpravidla bývají doprovázeny také hlasitým apelem na odpovědnost. Chcete-li, svoboda a odpovědnost jsou dvě strany téže mince, neboť svoboda jednoho končí u svobody druhého.
Jenže v případě očkování zastánci individuální svobody jako by zapomněli na svobodu ostatních lidí. Najednou zcela otevřeně nadřazují svou svobodu se neočkovat, svou svobodu přenášet a šířit poměrně nebezpečnou nemoc, prskat své bacily do okolí nad svobodu ohrožených nebýt virem SARS-CoV-2 nakažen a nebýt vystaven riziku, že na jím způsobenu nemoc mohou také zemřít.
Argumenty „očkování stejně nefunguje“ nebo „nebudu do sebe cpát nevyzkoušenou vakcínu“ či „podívejte se, kolik plně očkovaných je v nemocnici“ jen prokazují, že tito takzvaní zastánci svobody vůbec netuší, o čem mluví. Přitom ve veřejném prostoru dostatečně dlouho a dostatečně viditelně zaznívají vysvětlení vědců, jak očkování funguje, co je jeho principem a cílem, ba dokonce, proč v nemocnicích najdeme i plně očkované lidi.
Odpůrci očkování však stále dokola omílají tisíckrát vyvrácené omyly, polopravdy a mýty a de facto si svobodu berou jako berličku poslední instance, která jim má posloužit jako atomovka, když už jsou argumenty dohnáni do kouta. Jinak řečeno, jsem přesvědčen, že téměř po roce, kdy bylo ponecháno na každém z nás, zda se naočkujeme, nebo ne, je na čase přitvrdit. Nikoli proto, abychom potlačili něčí svobodu. Ale právě proto, abychom zaručili svobodu těch, kteří se očkovat ze zdravotních důvodů nemohou a laxním přístupem novodobých odbojářů jsou (do důsledku dovedeno) ohrožováni na zdraví, potažmo na životě.
NE, myslí si redaktorka CNN Prima NEWS Barbora Zykmundová
Očkování proti covidu by povinné být nemělo. Stát by měl lidem podobné věci nařizovat co nejméně, naopak by měl jít cestou apelu, vysvětlování a vyvracení dezinformací. Dát na stůl fakta – klady i zápory. Snažit se o diskuzi, snažit se klidnit emoce a vášně. Ne je ještě rozdmýchávat.
Já sama očkovaná jsem, ale jsem ráda, že jsem se mohla rozhodnout sama. Důvodem byl přesně ten pocit odpovědnosti. To, že můžu jet za babičkou a dědou a nemusím se bát, že návštěva dopadne špatně. Chápu pocity lidí, kteří se stejně tak svobodně chtějí rozhodnout, že vakcínu nechtějí.
Pokud někdo očkování povinně nařídí, vykope to v naší společnosti ještě hlubší příkopy. Pořád vidíme spoustu lidí, kteří se vakcíny bojí, ze svého přesvědčení ji zkrátka nechtějí. Když by stát povinné očkování nařídil, co by se stalo? Opravdu by se všichni najednou nechali očkovat?
Češi jsou experti a když chtějí, umějí si věci zařídit „po svém“. Dokážu si představit, že pokud by bylo očkování povinné, kdekdo by dokázal nařízení obejít, třeba si sehnat falešný certifikát. A k čemu by to potom bylo? Další nařízení jen „na oko“.
Mnohem lepší je pořád dokola lidem vysvětlovat, proč je očkování potřeba. Je potřeba stále vyvracet dezinformace, ukazovat příklady z nemocnic. Protože nikdo přece nechce, aby zbytečně umíraly další tisíce lidí.