Žáci základní školy s vysvědčením (ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Na konci ledna školáci domů donesou pololetní vysvědčení. Přestože psycholožka Šárka Miková doporučuje nepřikládat mu příliš velkou váhu, bylo by dobré na něj nějak zareagovat. A je úplně jedno, jestli jsou na vysvědčení známky, nebo slovní hodnocení. Podle odbornice by rodiče v případě špatných známek neměli trestat, ale hledat příčinu. Na druhé straně radí zdržet se odměn, které neprospívají dlouhodobé motivaci.
Vysvědčení, ať už pololetní, nebo za celý školní rok, by mělo shrnovat dlouhodobé školní výkony. Mnohem důležitější je však podle Mikové to, jak se s hodnocením pracuje v průběhu celého školního roku.
ČTĚTE TAKÉ: Méně polotovarů, cukru i soli, více obilovin. Školní jídelny čeká po 30 letech revoluce
„Optimální je, pokud dítě získává od učitele zpětnou vazbu průběžně a srozumitelně během celého pololetí. Nemělo by chybět ani doporučení, co může zlepšit,“ vysvětlila psycholožka. „V ideálním případě by dítě mělo mít možnost své učení ovlivňovat – co a jak se bude učit – a své pokroky samo vyhodnocovat. To všechno totiž přispívá k takzvanému vnitřnímu pocitu kontroly, což je klíčové jak pro vnitřní motivaci k učení, tak pro prevenci stresu z učení,“ pokračovala
Omezte kontrolu, nabízejte podporu
O prospěch dítěte by se rodiče v ideálním případě měli nejen v době vysvědčení. Většina škol má elektronické systémy, které to umožňují. „Vysvědčení by je pak nemělo nijak překvapit. Důležité je mluvit o škole a učení se samotným dítětem průběžně po celý rok,“ zdůraznila Miková.
„Rodič by však neměl svého potomka kontrolovat. Dítě by samo mělo cítit odpovědnost za své učení. Maminky a tatínkové by měli dát svému potomkovi najevo, že mu na něm záleží a že má jejich podporu. Nicméně neměli by ho tlačit do něčeho jenom proto, že to chtějí oni sami,“ vzkázala.
Doporučuje zapomenout na věty vyjadřující kontrolu jako: „Jak to, že sis ještě neudělal domácí úkol“, ale raději nabídnout podporu slovy „Potřebuješ pomoct?“ či dítěti vysvětlit zadání nebo řešení úkolu. „Odpovědnost je ale stále na dítěti – ono se rozhoduje, jestli pomoc přijme,“ doplnila psycholožka.
Nebude si chtít ublížit?
Dle údajů Linky bezpečí z posledních let klesá počet dětí, které volají kvůli vysvědčení. Co je ovšem jisté, je podle Mikové fakt, že si kvůli hodnocení nebude chtít ublížit dítě, které má zdravou sebehodnotu a dlouhodobě dobrý vztah s rodiči.
„Dítě může mít narušenou sebehodnotu například proto, že se od mala cítí nepochopené, případně na něj mají rodiče vysoké nároky, ale zároveň mu nedávají podporu při učení. Kvůli tomu nezná své silné stránky, nezvládá emoce a není odolné, aby se dokázalo vyrovnat s neúspěchy a překážkami. A to je mnohem větší problém než to, že nemá na vysvědčení z pohledu rodičů ideální známky,“ varovala odbornice.
Trestat? Raději pátrejte po příčině
Co je pro rodiče špatné vysvědčení? „Pár dvojek mezi samými jedničkami, nebo většina trojek a čtyřek? Nejprve se zkuste zamyslet, jaké máte měřítko vy sami coby rodiče. A pak popřemýšlejte, jaké důvody stojí za nepříliš povedeným vysvědčením vašeho dítěte. Může mít například dosud nediagnostikované poruchy učení, nebo se může ve škole cítit špatně kvůli vztahům ve třídě. Možná by ale potřebovalo více podpory, protože učivu nerozumí,“ uvádí Miková.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zvony a zažehnutý oheň jako připomínka obětí tragické střelby. Účast na pietě byla obrovská
„Existují však i děti, které ‚nezaberou, dokud jim neteče do bot‘. O nich často rodiče slyší, že mají na víc, jen kdyby se trochu snažily. Tento přístup může souviset s typem osobnosti, který neustále optimalizuje, kolik úsilí vydá, aby mu to stálo za to. Takové děti se začnou více učit třeba až před přijímacími zkouškami na střední školu. Každopádně tresty v žádném případě nic nevyřeší, jsem proti nim,“ pokračovala.
Odměna jako zabiják motivace
Jinou otázkou je, zda a jak odměňovat za „dobré“ vysvědčení. „Nespojovala bych ho s odměnami ve stylu – když budeš mít dobré známky, koupím ti nový telefon nebo lego, které si přeješ. Odměny totiž nemají pozitivní dopad na učení. Pokud je to v silách dítěte, možná si kvůli odměně zlepší nějakou známku, ale nezvýší to dlouhodobě jeho motivaci k učení. Ta se naopak odměnami ztrácí,“ vysvětlila psycholožka.
ČTĚTE TAKÉ: Přijímací zkoušky 2024 PŘEHLEDNĚ: Víc přihlášek, snadné podání. Jaké budou po novele zákona?
„Je prokázáno, že děti, kterým jde o dobré známky, mají tendenci se vyhýbat náročnějším úkolům a minimalizují své úsilí – věnují se jen tomu, co jim přinese úspěch a dobrou známku,“ pokračovala Miková.
„Já svým třem dětem vždy říkala, že nejde o známky, ale o to, co se ve škole učí. A při příležitosti vysvědčení bychom si s dětmi mohli udělat takové ohlédnutí za uplynulými pěti měsíci – co ho bavilo, co méně a proč, co se mu dařilo, v čem si dítě myslí, že se ve škole zlepšilo, co mu při tom pomáhalo, jaké cíle si dává pro další pololetí a podobně,“ dodala expertka.
