Zdravé jídlo do školních jídelen
Konec instantních směsí a polotovarů ve školních jídelnách. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) mají projít obědy od nového školního roku velkou změnou. Obsahovat by měly například méně soli a v rámci celých menu i méně mléka a slazených nápojů. Podle odborníků byla změna na čase. Dodnes se totiž školní stravování řídí 30 let starými normami.
Na buchtičky se šodó by pamětníci školních jídelen mohli brzy jen se slzou v oku a slinou u úst vzpomínat. Školní jídelny čeká revoluce. Více obilovin a méně polotovarů, cukru, soli nebo mléka. Mouka víceméně celozrnná. Důvodem změn má být už třicet let stará stravovací norma a nejen to.
ČTĚTE TAKÉ: Lidi volí místo restaurace párty v garáži, říká Kovanda. Apokalypsa se nekoná, míní Pohlreich
„Víme, kolik dětí trpí obezitou, víme, jak moc se jim kazí zuby. Víme, že bychom měli trochu více chránit i životní prostředí,“ sdělila důvody ke změně garantka skupiny pro školní stravování SZÚ Alexandra Košťálová.
Vrchol gastropekla. Mezi nejhoršími pokrmy světa je tradiční česká polévka i nakládaný žralok
Ne všechny dobroty se dočkají pochopení u světových jedlíků. Nakládané žraločí maso z Islandu či izraelský „nudlový koláč“ se ocitly na předních příčkách žebříčku nejhorších pokrmů světa podle portálu Taste Atlas. Do nelichotivého výběru se dostala také česká rybí polévka. Tradiční pochoutka ze štědrovečerního stolu byla rovněž hlasy veřejnosti zvolena jako zcela nejhorší české jídlo vůbec. V jiných kategoriích se přitom tuzemské kulinařině dařilo překvapivě dobře.
Změnit by se měl hlavně takzvaný spotřební koš, který určuje, jaké konkrétní suroviny mají být v jídelníčku zastoupeny. „Je to samozřejmě třeba i sloučení skupiny ovoce a zelenina. Když si dáte oběd a sníte ho celý, nemáte chuť dát si ještě jablko. Navíc pak vznikají ne moc chutné kombinace, jako je třeba ryba a banán,“ poznamenala Košťálová.
Některé školní jídelny se do zdravějšího stravování už pustily. „Trošku jsme zapracovali na těch jídlech, kde je maso. Ta jsme obohatili ještě o zeleninu, do běžné bramborové kaše třeba přidáváme dýni, jáhly, celer nebo mrkev. Hlavně už nepoužíváme tolik mouky, zahušťujeme bramborami,“ zmínil Petr Klíma, šéfkuchař jedné ze školních jídelen.
Podle školní kuchařky Jany Chybové jsou však děti vybíravé a salát nebo zeleninu k jídlu příliš neocení. „To mi nejíme, co to je?“ citovala reakci žáků. A stejně odmítavě jako k zelenině se prý staví i k rybám. „Rybí prsty sní, ale jakmile jim dáte rybu, tak to vracejí,“ upozornila vedoucí školní jídelny Simona Štugelová.
Odborníci přitom do nových norem doporučují právě ryby nebo luštěniny. „Jenomže děti budou jíst to, co jim uvaří doma v rodině, na co jsou doma zvyklé. Díky fast foodům mají chutě takové pikantnější,“ dodala Štugelová.
Konec instantních směsí a polotovarů ve školních jídelnách. Zdroj: CNN Prima NEWS
Konec instantních směsí a polotovarů ve školních jídelnách. Zdroj: CNN Prima NEWS
Konec instantních směsí a polotovarů ve školních jídelnách. Zdroj: CNN Prima NEWS
Vedoucí školní jídelny Simona Štugelová Zdroj: CNN Prima NEWS
Školní kuchařka Jana Chybová Zdroj: CNN Prima NEWS
Garantka skupiny pro školní stravování, SZÚ Alexandra Košťálová Zdroj: CNN Prima NEWS
Konec instantních směsí a polotovarů ve školních jídelnách. Zdroj: CNN Prima NEWS
Podle webu iDnes by se změny ve školním stravování mohly týkat zhruba čtyř tisíc škol. Přibližně dva miliony žáků by si tak s novým školním rokem mohly začít pochutnávat na o něco méně sladké žemlovce nebo o něco méně slané „uho“.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pivo k snídani a hodně soli. Průzkum odhalil stravovací návyky Čechů, problém je už ve školách